Vizuální sledování meteorů má jednu nespornou výhodu proti jiným astronomickým programům. K jejich sledování není zapotřebí žádná drahá technika, jen věci, které většina lidí má doma. Jestliže vlastníte spací pytel, karimatku a pár dalších pomůcek, jste připraveni na pozorování. Pak už stačí jen se naučit orientaci na obloze, poznat objekty různých jasností, dobře určovat směry, znát radianty a můžete získávat zajímavá i užitečná data o drobné meziplanetární hmotě v okolí naší Země. Samozřejmě pozorování pouhým okem je ve srovnání s fotografií či videozáznamem mnohem méně přesné, ale přesto je v některých ohledech stále nenahraditelné. Je proto velká škoda, že se mu věnuje tak málo pozorovatelů. Je dokonce možné, že převážná část napozorovaných dat, která putují z České republiky do Mezinárodní meteorářské organizace (International Meteor Organization – IMO), pochází z Plzeňska.
Během jarních měsíců proběhly na hvězdárně v Rokycanech dva pozorovací víkendy. První se uskutečnil v termínu 8. až 10. března, tudíž v době, kdy byla meteorická aktivita velmi nízká. Přesto by v případě dobrého počasí na sledování meteorů nejspíš došlo. Bohužel obě noci bylo beznadějně zataženo, takže z pozorování nebylo nic.
Druhý víkend se konal o necelé dva měsíce později, 3. až 5. května. Tentokrát byly těsně před maximem éta Aquaridy, takže hlavně před svítáním, kdy vycházel radiant, mohla být vidět zvýšená aktivita. První noc bylo nejprve zcela zataženo, aby se po 23. hodině (SELČ) začalo nečekaně vyjasňovat. Vše ale nasvědčovalo tomu, že jasné nebe nevydrží dlouho, protože se od západu začala přibližovat další oblačnost. Ta se nakonec téměř zastavila, než dosáhla zenitu a postupně se rozpadala. Přesto nebyly podmínky na pozorování příliš dobré a nikdo si netroufl odhadnout, jestli jasné nebe vydrží delší dobu. Proto se nakonec do sledování meteorů nikdo nepustil a místo toho se účastníci víkendu soustředili jen na orientaci na obloze a sledování vybraných objektů dalekohledy. Druhá noc pak byla zcela zatažená.
Poprvé se podařilo uskutečnit pozorování meteorů až během letních prázdnin, na Expedici 2019. Celkem se pozorovalo osm nocí, což je stejný počet, jako v roce 2018. Počty zaznamenaných meteorů se však vůbec nedají srovnávat. Tenkrát se Expedice konala během maxima Perseid, kdežto nyní byla kvůli fázi Měsíce posunuta zhruba o dva týdny dříve. Je proto jasné, že celkové frekvence musely být podstatně nižší. Zároveň se sledování meteorů věnovalo výrazně méně pozorovatelů, než minulý rok. To vše způsobilo, že celkový počet zachycených meteorů se zastavil na čísle 1090.
Počty pozorovatelů v jednotlivých nocích se nejčastěji pohybovaly mezi 5 a 7. Našly se však dvě výjimky. Jednou byly podmínky takové, že do poslední chvíle to s pozorováním vypadalo velmi špatně. Když se později v noci nakonec přeci jen vyjasnilo, velká část expedičníků se ukládala ke spánku, nebo už dokonce spala. Do sledování meteorů se proto zapojila jen dvojice astronomů a z toho jeden dělal zápis údajů. Druhým extrémem byla poslední noc, kdy byly sestaveny dvě meteorářské skupiny, ve kterých se vystřídalo celkem 16 pozorovatelů a 3 zapisovatelé.
Za celou Expedici 2019 si roli zapisovatele vyzkoušelo pět astronomů. Zajímavostí je, že všichni alespoň jednou meteory i pozorovali. Když seděli u stolku a poslouchali hlášení, museli u každého meteoru do protokolu zaznamenat čas přeletu, číslo pozorovatele, jasnost (magnitudu), rojovou příslušnost a případně poznámku. Po všechny noci se rozlišovaly čtyři roje: Perseidy (PER), jižní delta Aquaridy (SDA), antihelionový zdroj (ANT) a alfa Capricornidy (CAP). Poslední noc se přidal ještě pátý roj – kappa Cygnidy (KCG). Jestliže nebylo možné meteor přiřadit k žádnému z nich, byl nahlášen jako sporadický (SPO).
V prvním týdnu Expedice se uskutečnilo pět pozorovacích nocí, z toho čtyři bezprostředně za sebou. Druhý byl trochu klidnější, pozorovalo se celkem třikrát. Pouze jednou byly dvě zatažené noci za sebou, jinak si astronomové odpočinuli maximálně jednu noc. V přiloženém grafu jsou všechny pozorovací noci vyneseny na vodorovné ose a u každé je uveden celkový napozorovaný čas v minutách a počet zaznamenaných meteorů.Podrobně je pozorování meteorů na Expedici 2019 popsáno v samostatném článku.
Další pozorování meteorů se již v roce 2019 na Plzeňsku neuskutečnilo. Sice bylo minimálně ve stádiu úvah sledování několika dalších silnějších rojů, ale ani jedno z nich nakonec nevyšlo. Buď vycházelo maximum tak špatně (například v kombinaci s fází Měsíce), že nemělo význam pozorovat, nebo vše zhatila oblačnost.
Během celého roku 2019 se do sledování meteorů na Plzeňsku zapojilo dohromady 22 amatérských astronomů. Z toho pět si vyzkoušelo pozorování i zápis, zbylých 17 pouze pozorovalo. V součtu se uskutečnilo 51 pozorování o celkové délce 85 hodin a 35 minut, během kterého se v protokolech objevilo 1 090 záznamů o meteorech. Pozorovalo se celkem osm nocí, všechny během Expedice 2019. Po nezbytných kontrolách bylo z dalšího zpracování úplně nebo částečně vyřazeno 28 pozorování. Nejčastějším důvodem byly příliš proměnlivé podmínky, kvůli kterým musela být úplně anulována poslední pozorovací noc. Dalšími příčinami byly krátké intervaly, nízká MHV nebo její velké kolísání, nekvalitní data, málo meteorů, nereálně velké počty sporadických meteorů nebo dokonce usnutí pozorovatele. Dohromady se jednalo o 36 hodin a 15 minut napozorovaného času a 463 záznamů. Do mezinárodní databáze IMO bylo odesláno 26 pozorování od 13 pozorovatelů o úhrnné délce 49 hodin a 20 minut, obsahující 627 meteorů.
V následující tabulce je celkový přehled pozorování za rok 2019, pořadí je určeno podle napozorovaného času.
Pořadí | Jméno pozorovatele |
Noci | Čas | Meteory |
1 | Václav Kalaš | 6 | 685 min | 167 |
2 | Roman Čečil | 4 | 512 min | 80 |
3 | Jiří Příbek | 2 | 269 min | 36 |
4 | Dita Větrovcová | 2 | 213 min | 31 |
5 | Hana Rottenbornová | 2 | 210 min | 55 |
6 | Martin Tran | 2 | 205 min | 62 |
7 | Ondřej Trnka | 2 | 178 min | 51 |
8 | Lukáš Winkler | 1 | 141 min | 40 |
9 | Tomáš Pekárek | 1 | 141 min | 31 |
10 | Lumír Honzík | 1 | 141 min | 29 |
11 | Tomáš Nejdl | 1 | 111 min | 13 |
12 | Oliver Frank | 1 | 89 min | 16 |
13 | Matěj Otýs | 1 | 65 min | 16 |
C E L K E M | 26 | 2 960 min | 627 |
V druhé tabulce najdete pozorování, která se neposílala k dalšímu zpracování.
Pořadí | Jméno pozorovatele |
Noci | Čas | Meteory | Důvod(y) |
1 | Vojtěch Suchánek | 5 | 299 min | 55 | nízká MHV, příliš sporadických meteorů, usnul, krátké intervaly |
2 | Vojtěch Janda | 2 | 221 min | 22 | nekvalitní data, velké kolísání MHV |
3 | Ondřej Trnka | 1 | 180 min | 72 | příliš proměnlivé podmínky |
4 | Martin Tran | 1 | 158 min | 65 | příliš proměnlivé podmínky |
5 | Hana Rottenbornová | 2 | 145 min | 44 | krátký interval, příliš sporadických meteorů |
6 | Tomáš Pekárek | 1 | 145 min | 41 | příliš proměnlivé podmínky |
7 | Šimon Kovařík | 1 | 113 min | 11 | příliš proměnlivé podmínky |
8 | Lumír Honzík | 1 | 103 min | 19 | příliš proměnlivé podmínky |
9 | Michal Kostohryz | 1 | 103 min | 13 | příliš proměnlivé podmínky |
10 | Michal Polák | 1 | 100 min | 30 | příliš proměnlivé podmínky |
11 | Do Duc Huy | 1 | 97 min | 10 | příliš proměnlivé podmínky |
12 | Martin Polák | 1 | 88 min | 15 | příliš proměnlivé podmínky |
13 | Václav Kalaš | 2 | 84 min | 21 | krátké intervaly |
14 | Jiří Příbek | 2 | 84 min | 8 | krátké intervaly |
15 | Dita Větrovcová | 1 | 62 min | 4 | krátké intervaly |
16 | Matěj Otýs | 1 | 61 min | 5 | krátké intervaly |
17 | David Prudek | 1 | 60 min | 23 | příliš proměnlivé podmínky |
18 | Martin Wolmut | 1 | 52 min | 2 | málo meteorů |
19 | Roman Čečil | 1 | 12 min | 2 | krátký interval |
20 | Oliver Frank | 1 | 8 min | 1 | usnul |
C E L K E M | 28 | 2 175 min | 463 | x |
Poslední tabulka obsahuje seznam zapisovatelů a údaje o jejich práci.
Pořadí | Jméno zapisovatele |
Noci | Čas | Záznamy |
1 | David Prudek | 3 | 418 min | 484 |
2 | Hana Rottenbornová | 3 | 342 min | 397 |
3 | Dita Větrovcová | 2 | 147 min | 47 |
4 | Václav Kalaš | 1 | 135 min | 61 |
5 | Michal Polák | 1 | 67 min | 101 |
C E L K E M | 10 | 1 109 min | 1 090 |
Rozdíl mezi celkovým počtem meteorů (627) a záznamů (1 090) je způsoben tím, že v poslední tabulce jsou uvedeny i meteory, které byly později vyřazeny.
Pro srovnání: pozorování meteorů v letech 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000 a 1999.