Akce > Dny vědy > Dny vědy a techniky v Plzni

Jaké byly Dny vědy a techniky v Plzni v roce 2009?

Ve dnech 18. a 19. září 2009 se konal již 4. ročník akce Dny vědy a techniky v Plzni pořádané Západočeskou univerzitou a statutárním městem Plzeň. Akce se podobně jako v předchozích letech zúčastnila i Hvězdárna v Rokycanech, kdy jsme ve stánku prezentovali aktivity naší hvězdárny. Stánek jste mohli najít u fontánky před Západočeským muzeem na rozhraní Kopeckého a Šafaříkovo sadů. Byli jste se u nás ve stánku podívat? Pokud ano, přečtěte si, zda jste viděli vše, co k vidění bylo, společně s krátkou rekapitulací naměřených dat. Pokud ne, dozvíte se v následujícím článku, o co vše jste přišli. Napravíte to příští rok?

Stánek HvR
Stánek hvězdárny

Nejenom pro děti byla připravena skládačka otočné mapy oblohy, kterou si zájemci mohli složit ihned na místě nebo si stáhnout materiál pro výrobu přímo z našich stránek. Otočná mapa oblohy je výbornou a nepostradatelnou pomůckou pro všechny, kteří se chtějí seznamovat s krásou noční oblohou. Jednoduchým způsobem totiž znázorní, co je možné v daném čase pozorovat na obloze. Stačí pouze správně nastavit datum a čas pozorování a ve výřezu se nám zobrazí právě viditelná část noční oblohy. Pokud je jasno, obloha není příliš přezářená pouličním osvětlením a máme-li i dostatečný výhled do jednotlivých světových stran, můžeme se pokoušet nalézat jednotlivá souhvězdí a srovnávat s tím, co vidíme na otočné mapě. Nutno připomenout, že otočná mapa neobsahuje polohy některých nebeských objektů, jako jsou planety nebo Měsíc a je připravená pro pozorovatele nacházející se na 50. rovnoběžce. V opačném případě lze doporučit počítačové planetárium, které je volně ke stažení na stránce www.stellarium.org.

Otočná mapa
Jak postavit skládačku otočné mapy oblohy?
Prezentace
Zájemci s námi mohli diskutovat nad různými tématy, které byly připraveny jako prezentace - průvodce noční oblohou, planety sluneční soustavou nebo expedice Čína za úplným zatměním Slunce.

Ve stánku zaujal i malý binokulární dalekohled, který byl namířen severním směrem, a zejména při zatažené obloze jsme byli několikrát tázáni, co lze vidět. Odpovídali jsme trochu neslušně otázkou, podívejte se sami a uvidíte. Dalekohled byl namířen na korouhev prostřední (a nejvyšší) věže budovy Západočeského muzea. Následovala z naší strany doplňující a mírně zákeřná otázka, tipněte si, kolikrát daný dalekohled zvětšuje. Dozvídali jsme se širokou škálu hodnot, od jednotek až po téměř nepředstavitelný milión. Je vidět, že odhad je velmi ošemetná záležitost. Mnohem lepších výsledků jsme se dozvídali v případě, že jsme prozradili skutečnost, že hledáček dalekohledu přibližuje šestinásobně. Správná hodnota zvětšení dalekohledu je 25x, ti všímavější si ji mohli přečíst na okuláru dalekohledu. Pro úplnost dodejme, že průměr objektivu je 10 cm a zorné pole dalekohledu bylo 4°, do kterého by se kotouček Měsíce vešel 8krát.

Dalekohled 1 Dalekohled 1 Dalekohled 1
Pozorování malým binokulárním dalekohledem

Pokud pohled do dalekohledu omrzel, mohli si zájemci prohlédnout uvnitř stánku plakáty představující hvězdárnu (výstavní sál, přednáškový sál), nový půlmetrový dalekohled a naše hlavní aktivity směrované dětem a školám. V rámci právě probíhajícího Mezinárodního roku astronomie, kterým si připomínáme 400 let od prvního použití dalekohledu k astronomickým účelům, jsme připravili tématickou výstavu, která na šesti velkoplošných plakátech shrnula vývoj dalekohledu od 17. století až po současnost.

Výstava 1 Výstava 2 Výstava 3
Tématická výstava ve stánku (snímky vlevo) a prezentace hvězdárny (snímek vpravo)
Plakat1 Plakat2 Plakat3 Plakat4 Plakat5 Plakat6

Nemalou pozornost přilákala (odhadem 600 lidí, celkem provedeno okolo 1 200 měření) možnost nechat si změřit reakční dobu (čas, který potřebujeme na reakci při změně) na simulátoru zákrytu hvězd Měsícem. Téměř 80 % všech měření reakční doby se pohybovalo od 0,25 do 0,4 sekund. Nejlepšího času bylo dosaženo v sobotu krátce po třetí hodině – 181 ms! Průměrná reakční doba byla 362 ms, více než 300 měření bylo pod 300 ms, nejčastější reakční doba se pohybovala mezi 0,30 s až 0,35 s. Nutno podotknout, že pro pozorovatele není důležitá nejkratší reakční doba (nezávodíme mezi sebou), při měření okamžiků zákrytů je důležitější jednak znát svoji reakční dobu (zvanou osobní chyba) a hlavně mít tento čas v průběhu pozorování konstantní, aby jej bylo možné odečíst od napozorovaných dat. To, že se reakční doba může měnit při změně podmínek, to si někteří zájemci vyzkoušeli při rozptylování pobíhajícími dětmi nebo jinými rušivými vlivy. V případě zájmu jsme návštěvníkům vysvětlovali význam měření zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy.

Simulátor 1 Simulátor 2
Měření reakční doby na simulátoru zákrytu hvězdy Měsícem

Při měření reakční doby docházelo k zaznamenávání naměřených hodnot, co lze z těchto čísel vyčíst?

Pátek Sobota
Četnost Pátek četnost Sobota četnost
Graf četnosti zobrazuje zastoupení jednotlivých reakčních dob rozdělené do obou dnů. Z grafu je patrné, že nejčastěji se reakční doba pohybovala mezi 0,30 s až 0,35 s.
Rozložení Pátek rozložení Sobota rozložení
Graf rozložení zobrazuje počet měření během dne zachycený po půl hodinách, např. údaj 10:00 znamená počet měření v čase od 10:00 do 10:30. Z grafu je patrný vliv návštěvy žáků v pátek dopoledne a pauza na oběd (mezi 13:30 až 14:30). V sobotu chodí naopak nejvíce zájemců v odpoledních hodinách, nejvíce okolo 16 hodiny.

Stejně jako v loňském roce, závěrem je možné konstatovat, že se akce vydařila, počasí nám nakonec přálo (přestože to v pátek ráno při přepršce vypadalo všelijak, nicméně sobotní slunečné a na září relativně teplé počasí nám to vynahradilo). Zároveň bych chtěl poděkovat všem, kteří se na zajištění akce na stánku hvězdárny podíleli. Nezbývá než se těšit na příští rok, kdy si pro vás opět připravíme zajímavé informace s astronomickou tématikou.


© 2007–2018 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni. Všechna práva vyhrazena.
Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721/II, 337 11 Rokycany