Akademická čtvrthodinka

Karel Halíř  |  7. 2. 2008

Určitě jste již slyšeli pojem "akademická čtvrthodinka". Víte jaký je její původ?

Vzhledem k tomu, že Země neobíhá okolo Slunce po kružnici, ale po elipse, přičemž Slunce se nachází v jednom z jejích ohnisek, je pohyb Země po oběžné dráze nerovnoměrný. Dle druhého Keplerova zákona je totiž obsah ploch opsaných průvodičem planety za jednotku času konstantní. Z toho vyplývá, že rychlost pohybu Země okolo Slunce není konstantní, ale mění se v závislosti na její vzdálenosti od Slunce. V přísluní se Země pohybuje nejrychleji, v odsluní nejpomaleji. Pro praktické použití byl stanoven střední sluneční čas, který ubíhá rovnoměrně. Ten také používáme v běžném občanském životě. Z výše uvedeného je zřejmé, že tedy dochází k odchylkám mezi skutečným slunečním časem (podle něhož ukazují čas sluneční hodiny) a obecně používaným časem, který ubíhá na našich hodinkách. Tento rozdíl může v průběhu roku dělat až zhruba 16 minut; tzn. „akademickou čtvrthodinku“. Jde o možný rozdíl v čase u těch, kteří se řídí podle hodinek a těch, kteří se řídí polohou Slunce a poledne mají opravdu v poledne, tedy v okamžiku, kdy je Slunce nejvýš na jihu na obloze. Proto se čeká akademickou čtvrthodinku, aby se všichni sešli, ať se řídí podle hodinek či podle Slunce. Odchylky dosahují maximálních hodnot v únoru a začátkem listopadu. Pravé sluneční poledne je dne 11. února přibližně až ve 12:14 a 3. – 4. listopadu je pravé poledne již v 11:44.

Analema – křivka vykreslená pozicemi Slunce na obloze ve 12:00 středního slunečního času (času občanského) v průběhu roku.
článek zveřejněn v lednovém zpravodaji Zákrytové sekce ČAS

© 2007–2019 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni. Všechna práva vyhrazena.
Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721/II, 337 11 Rokycany