Pán prstenců Saturn

Ota Kéhar  |  12. 3. 2008

Saturn se dostal 24. února 2008 (v 11 hodin SEČ) na své oběžné dráze do místa, kterému se říká opozice. V té době se planeta nachází na stejné straně od Slunce jako Země. To se projevuje nejlepší viditelností planety obehnané systémem prstenců, a protože leží nejblíže k Zemi, je proto největší (18 úhlových vteřin) a zároveň nejjasnější (0,2 mag). Při této opozici nás od Saturna dělí 1,24 miliardy km (8,29 AU). Při opozici Saturn vychází v době, kdy Slunce zapadá a zapadá, kdy Slunce vychází, takže je viditelný prakticky po celou noc.

Planeta Saturn

Pokud se krátce po západu Slunce podíváte (po 19 h SEČ) východním směrem, spatříme vycházející Saturn v souhvězdí Lva. Pokuste se najít skupinu hvězd ve tvaru obráceného otazníku a nejjasnější žlutá „hvězda“ bude právě Saturn. Pozorovatelé pouhýma očima mohou porovnat vzdálenosti pomocí prstů natažené paže. Saturn a Regulus budou od sebe přibližně 5 stupňů, tedy méně než šířka třech prstů natažené paže. Podívejte se i severněji zhruba na šířku pěsti a uvidíte nepříliš jasnou hvězdu – Gama Leonis. Pokud budete toto trio pozorovat několik dnů, můžete si všimnout, jak se Saturn oproti hvězdám pohybuje.

Poloha Saturna v souhvězdí Lva při pohledu východním směrem

Začátek večera bohužel není nejlepší čas na prohlídku Saturna v dalekohledu. To je samozřejmě v době, kdy se mezi naším okem a planetou nachází nejtenčí vrstva atmosféry (ideálně v zenitu). Zhruba o dvě hodiny později najdete planetu ve výšce 25° nad obzorem, nyní již na tmavé obloze vhodné na první pohledy menším zvětšením. Pro větší zvětšení (více jak 100x) nebo astrofotografii raději počkejme, dokud se Saturn „nevyšplhá“ alespoň 45° nad obzor. Začátkem března to bude zhruba po desáté hodině večerní.

Pokud místo velkého dalekohledu použijeme triedr, je možné spatřit prodloužení stran kotoučku Saturna, což je znamení toho, že jsme schopni rozeznat systém prstenců. Před tím než si budete stěžovat, že toho příliš nevidíte, uvědomte si, že tento pohled je velmi podobný tomu, co mohl pozorovat Galileo v roce 1610, kdy objevil Saturn.

Náčrtek Saturna Galileem z roku 1610
Náčrtek Saturna Huygensem z roku 1655
Náčrtek Saturna Cassinim z roku 1676, které ukazuje i mezeru mezi prstenci

Však jej tento pohled zmátl. Galileo se domníval, že Saturn nemá prstenec, ale že ho z každé strany obklopují dvě malá tělesa. Později nastala situace, že prstence nebyly ze Země pozorovatelné (zboku) a v tom okamžiku se mu dva průvodci ztratili. Poznamenal, že Saturn spolkl své děti a že jeho mysl je natolik slabá, aby dokázal tento zvláštní úkaz vysvětlit. Vysvětlit se to podařilo až po 45 letech, kdy nizozemský matematik Huygens použil lepší dalekohled a 25. května 1655 uviděl prstence.

Prstence Saturna
při pohledu ze Země

Krom jiného si při pozorování můžeme uvědomit další skutečnosti…Saturn je druhá největší planeta a zároveň má nejmenší hustotu, dokonce natolik malou, že by ve vodě plavala. Do jejího průměru 120 000 km by se naše Země vešla více než devětkrát. Skládá se z 97 % vodíku, přibližně 3 % helia a obsahuje malé množství metanu a čpavku. Kotouček planety je zploštělý, není to zdání, ale skutečnost, za kterou může rychlá rotace planety – 10 hodin 39 minut. Na druhou stranu, jeden Saturnův rok trvá 30 pozemských let.

Kotouček Saturnu dosáhl během opozice zdánlivé velikosti 20 úhlových vteřin (1 úhlová vteřina je 1/3600 úhlového stupně). Pro představu korunová mince pozorovaná ze vzdálenosti 260 metrů bude mít srovnatelné rozměry.

Teprve malým dalekohledem si ovšem lze vychutnat krásu této planety...

V okuláru se nám ukáží Saturnovy prstence. Sklon zemské osy rotace (23°) nám přináší střídání ročních období. Osa rotace u Saturna má sklon 27°, což také způsobuje střídání ročních období. S ohledem na tloušťku prstenců se ale jednou za 14 let stává, že z našeho pohledu prstence zmizí, díváme se na ně totiž zboku a v malých dalekohledech je nerozeznáme. V současnou dobu svírají s rovinou naše pohledu pouhých 8°, začátkem května se mírně otevřou na 10°. Nicméně později během roku dojde k náhlému zavření a na konci roku bude úhel méně než 1° a ze Země uvidíme pouze velmi tenkou čáru, která bude přetínat kotouček planety. V létě 2009 bude situace ještě méně příznivá, nastane totiž okamžik, kdy nám prstence zmizí, protože se na ně budeme dívat zboku.

Třicet opozicí Saturnu, od roku 1995 až po rok 2025, zdroj obrázku: www.curtrenz.com

Při pozorování bychom neměli zapomínat ani na měsíce této planety, např. Titan lze spatřit i v menších dalekohledech. I druhý největší měsíc Saturnu Rhea nám v poslední době přichystal milé překvapení, poprvé se nám (přesněji sondě Cassini) podařilo objevit prstenec u měsíce.

Poloha měsíců Saturna v březnu 2008
Zdroj informací Saturn rules the night,
Éphémérides astronomiques,
Saturn Observation Campaign

© 2007–2020 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni. Všechna práva vyhrazena.
Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721/II, 337 11 Rokycany