Zatmění v roce 2009

Karel Halíř  |  9. 1. 2009

Rok 2009 zájemcům o zatmění nabídne výraznou změnu oproti předešlému období. V únoru roku 2008 nastalo třetí úplné zatmění Měsíce následující v rychlém sledu po sobě během dvanácti měsíců, letos se nedočkáme ani jediného. Na další se dokonce budeme muset těšit až do noci z 20. na 21. prosince 2010.

Ale ne všechny zprávy o roku 2009 jsou tak špatné. 22. července si totiž pozorovatelé, kteří se vypraví na ta správná místa, užijí nejdelší úplné zatmění Slunce v průběhu celého 21. století. Možnost nechat se okouzlit korónou bude trvat v určitých místech stopy zatmění až celých 6,6 minuty. Hned v lednu nás čeká také prstencové zatmění Slunce a v průběhu roku nastanou čtyři částečná zatmění Měsíce.

Úplně zatmění Slunce Čína
Některá zatmění pozorovatelům, kteří vážili dlouhou a nákladnou cestu, připravují nejrůznější dramata. Na obrázku je zachycena meteorologická situace při úplném zatmění Slunce 1. srpna 2008 v Číně.

Zatmění Slunce nastávají výhradně v čase novu a to v případě, že se Měsíc dostane velice přesně mezi Zemi a Slunce. Naopak zatmění Měsíce musíme očekávat při úplňku v době, kdy náš přirozený satelit prochází zemským stínem. Výše popsané podmínky ovšem nejsou splněny při každém novu a úplňku, protože oběžná dráha Měsíce je skloněna o cca 5° vůči ekliptice (oběžné dráze Země kolem Slunce). Proto se pouze v některých případech Slunce, Země a Měsíc seřadí do potřebné ideální konfigurace, aby zatmění mohlo nastat.

U zatmění Měsíce rozeznáváme tři typy zatmění – úplné, částečné a polostínové. Který úkaz nastane, závisí na tom, jak hluboko se do kužele stínu Země Měsíc ponoří. Pokud projde blízko středu vidíme úplné zatmění, kterému předchází a následuje částečná fáze úkazu. Pokud se Měsíc ponoří do plného stínu pouze částečně nastává tzv. částečné zatmění. Jestliže Měsíc zastíní pouze zemský polostín, hovoří astronomové o zatmění polostínovém, které nám jsou schopny dokumentovat prakticky pouze citlivé speciální přístroje. Velkou výhodou zatmění Měsíce je skutečnost, že jsou pozorovatelná vždy z celé polokoule Země, kde je Měsíc právě nad obzorem.

Úplně zatmění Slunce Čína
Johnny Horne z Fayetteville Observer-Times pořídil tento úžasný snímek v okamžiku tzv. „diamantového prstenu“ během úplného zatmění Slunce 26. února 1998.

Vzhledem k tomu, že Měsíc, s ohledem na své rozměry, vrhá do prostoru za sebe podstatně menší stín než naše planeta a ten se Země stěží dotýká vrcholem svého kuželu, jsou pozorovatelé, kteří chtějí tento úkaz sledovat, nuceni být pokaždé v pravý čas na pravém místě. Pokud Měsíc zakryje svým diskem na několik okamžiků celé Slunce jedná se o zatmění úplné. Pouze v prchavých sekundách, maximálně minutách, kdy k tomu dojde, se objeví neskutečně překrásná a současně nepředstavitelně děsivá vnější atmosféra Slunce nazývaná koróna.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že úkaz lze sledovat pouze v relativně úzkého pásu, který během několika desítek minut protne polovinu zeměkoule. Vně tohoto pásu totality, přibližně z poloviny té šťastnější polokoule, je možno spatřit částečné zatmění, kdy Měsíc překryje v závislosti na vzdálenosti od pásu úplného zatmění různě velké části Slunce.

Nastávají ale i případy, kdy Měsíc sice projde přesně před Sluncem, ale nedokáže je zakrýt celé. Je to dáno tím, že zdánlivá úhlová velikost Slunce i Měsíce se v průběhu času nepatrně mění a v určité době je Měsíc na obloze menší než Slunce. Takovému úkazu, kdy i v čase přesného seřazení těles na obloze, vidíme kolem Měsíce prstýnek sluneční fotosféry, říkáme prstencové zatmění. Dráha prstencového zatmění po zemském povrchu je principiálně stejná jako u zatmění úplných a v jejím okolí je možno obdobně pozorovat částečné zatmění Slunce.

V následující části článku jsou stručně popsána jednotlivá zatmění Slunce a Měsíce roku 2009. Nejobsáhlejší informace o všech podobných úkazech je možno hledat na stránkách Freda Espenaka NASA Elipse Web Site:

eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html

26. ledna: prstencové zatmění Slunce

Rok zahájí prstencové zatmění, jehož pás projde téměř celým Indickým oceánem. Je velká škoda, že se nejedná o zatmění úplné. Šíře pásu se totiž blíží 300 km a ve svém maximu (v 7:59 UT) si budou pozorovatelé moci vychutnat prstencovou fázi trvající neuvěřitelných 7 minut a 54 sekund. Dráha zatmění zasáhne ostrovy Sumatru, Jávu, Borneo a na svém konci Celebes. Pozorovatelé z jižní Afriky, části Indonésie a téměř celé Austrálie dostanou šanci sledovat částečné zatmění. Mapu úkazu a další informace naleznete na stránce:

eclipse.gsfc.nasa.gov/OH/OH2009.html#2009Jan26A
Prstencové zatmění Slunce
Prstencové zatmění Slunce 26. ledna téměř v celém svém průběhu prochází Indickým oceánem. Pouze na konci své dráhy po zemském povrchu protne několik ostrovů náležících k jihovýchodní Asii.

9. února: polostínové zatmění Měsíce

Zvláštností roku 2009 je skutečnost, že uvidíme čtyři zatmění Měsíce, ale ani jedno nebude úplné. Únorový úkaz bude pouhým polostínovým zatměním. Žádná část Měsíce se nedostane do plného stínu Země. Při pozorném sledování Měsíce byste měli mít možnost všimnout si určitého ztmavnutí severní poloviny disku v čase 40 minut před až 40 minut po maximální fázi zatmění, která nastává ve 14:38 UT. Z tohoto načasování pak vyplývá také pozorovatelnost úkazu. Před místním svítáním zatmění budou pozorovat astronomové ze západní části Severní Ameriky. Naopak večer krátce po západu Slunce úkaz uvidí pozorovatelé v Evropě a Africe. Nejlepší podmínky pro sledování úkazu se dočkají zájemci z Asie a Austrálie. Informace naleznete na stránce:

eclipse.gsfc.nasa.gov/OH/OH2009.html#2009Feb09N

7. července: polostínové zatmění Měsíce

Červencové polostínové zatmění Měsíce se únorovému úkazu podobá pouze shodným obecným označením. V tomto případě se Měsíc polostínu pouze lehce dotkne, takže bude prakticky nemožné si toho vůbec všimnout. Střed zatmění byl stanoven na 9:39 UT. Údaje o zatmění naleznete na stránce:

eclipse.gsfc.nasa.gov/OH/OH2009.html#2009Jul07N

22. července: úplné zatmění Slunce

Astronomové, kterým učarovala sluneční zatmění, už počítají dny do 22. července. Ti šťastnější z nich, kteří se dostanou do oblasti pásu totality, se mohou těšit na nejdelší pohled na úplné zatmění Slunce, které bude překonáno až  za dalších 123 roků. Nejdelší doba totality nastane v oblasti jižního Pacifiku a bude trvat 6 minut a 36 sekund. Ale téměř všechna místa kudy bude pás úplného zatmění procházet mohou počítat s délkou tmy nejméně 5 minut.

Úplně zatmění Slunce
Úplné zatmění Slunce 22. července 2009 nabídne nejdelší trvání totality v průběhu celého 21. století. Před tím, než vstoupí do Tichého oceánu protne hustě obydlené oblasti v Indii a Číně.

Úkaz začíná na středozápadním pobřeží Indie v 0:53 UT. Stín se bude pohybovat východním směrem. Protne celý indický subkontinent a dál bude postupovat Bhutanem, dotkne se Nepálu, projde Bangladéšem a Barmou, aby následně dospěl k Číně.  V cestě stínu bude ležet město Chengdu, správní centrum provincie Sichuan, ale také další velké aglomerace Chongqing, Šuhaj či Hangzhou v jižní Číně. Největším městem, které si užije přibližně 5 minut úplného zatmění, je 19 milionová Shanghai, kam úkaz dorazí v 1:39 UT (9:39 dopoledne místního času). Zde stín vstoupí na pobřeží omývaném Čínským mořem do oceánu. Pás totality ještě zasáhne ostrovy Ryukyu a Iwo Jima. To bude poslední pevná země, kudy projde. Z velké části východní Asie, Indonésie a jižního Pacifiku bude možno sledovat částečné zatmění. Další detailní informace naleznete na stránce:

eclipse.gsfc.nasa.gov/OH/OH2009.html#2009Aug06N

6. srpna: Polostínové zatmění Měsíce

Patnáct dnů po úžasném červencovém zatmění Slunce, v čase lunárního úplňku, si jen stěží povšimneme dalšího, v pořadí již třetího, polostínového zatmění Měsíce. Podobně jako v červenci i toto zatmění bude pouhým okem nepozorovatelné. Maximální fáze úkazu nastává v 00:39 UT. Další informace najdete na stránce:

eclipse.gsfc.nasa.gov/OH/OH2009.html#2009Aug06N

31. prosince: Částečné zatmění Měsíce

V samém závěru roku se pozorovatelé na východní polokouli dočkají v předvečer nového roku částečného zatmění Měsíce. Střed úkazu nastává v 19:23 UT, přičemž v tom okamžiku Měsíc jen lehce „zavadí“ o plný stín Země v oblasti svého jižního okraje. Jemný pokles jasu Měsíce v rámci průchodu polostínem by mohl být pozorovatelný v čase ± 45 minut kolem okamžiku maxima. Informace jsou na stránce:

eclipse.gsfc.nasa.gov/OH/OH2009.html#2009Dec31P
Zatmění Slunce

Za červencovým úplným zatměním Slunce, podobně jako tomu bylo u předešlých obdobných úkazů z nedávné doby (Antarktida 2003, Afrika a západní Asie 2006, Rusko či Čína 2008), budou muset Evropané podniknout dlouhé cesty. V letošním roce uplyne právě deset let od posledního velkého slunečního zatmění, které protnulo v srpnu roku 1999 Evropu. A příliš radostné nejsou ani naše vyhlídky do budoucnosti. Na připojených obrázcích jsou mapy stop úplných (modře) a prstencových (červeně) zatmění Slunce pro období let 2009 – 2020, 2021 – 2040 a 2041 - 2060.

Zatmění Slunce
Úplné zatmění Slunce 22. července 2009 nabídne nejdelší trvání totality v průběhu celého 21. století. Před tím, než vstoupí do Tichého oceánu protne hustě obydlené oblasti v Indii a Číně.

Relativně zajímavější období pro Evropu čeká naše potomky až na konci 21. století. 13. června 2075 pás prstencového zatmění projde Slovenskem a svým okrajem zasáhne do hloubky několika kilometrů i jihovýchod České republiky. A 3. září 2081 pro astronomy nastane téměř přesné opakování úkazu z roku 1999. Stín se pouze posune o několik kilometrů jižněji od našich hranic, bude procházet Německem a Rakouskem.

Úplné zatmění Slunce z našeho území bude pozorovatelné až 7. října 2135 dopoledne, ale bude nutno si vyjet do Krušných hor či Jeseníků.

Zatmění Slunce

© 2007–2020 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni. Všechna práva vyhrazena.
Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721/II, 337 11 Rokycany