Pozorování Slunce
Systematická pozorování Slunce začala až začátkem 17. století po vynalezení dalekohledu. Galileo a jiní astronomové pozorovali od r. 1610 pomocí dalekohledu v bílém světle sluneční fotosféru, především sluneční skvrny, skupiny skvrn a jejich změny v čase. Od poloviny 19. století se k výzkumu Slunce využívá fotografie, první snímek Slunce vůbec byl pořízen 2. dubna 1845 na Pařížské observatoři. Fotografický snímek je přesnější a objektivnější než kresba. Obsahuje mnohem více informací, k nimž se astronomové po desetiletích mohou vracet. V 19. století byla pozornost věnována sluneční chromosféře, sluneční koróně a protuberancím. Jsou to horní oblasti sluneční atmosféry, prostírající se nad fotosférou. Lze je vidět jen krátkou dobu při zatmění Slunce. Od roku 1930, kdy Lyot sestrojil prvý koronograf, bylo možné sledovat korónu i mimo sluneční zatmění. Dnes se používá koronograf daleko více k pozorování protuberancí než koróny. Velmi důležitým přístrojem, který analyzuje sluneční světlo, je sluneční magnetograf. Vynález radaru za druhé světové války vedl ke vzniku nového oboru – sluneční radioastronomie. Na různých frekvencích měří tok rádiového záření ze sluneční atmosféry.
Z kosmického prostoru nepřetržitě od prosince 1995 sleduje sluneční aktivitu evropská družice SOHO, která se nachází v libračním bodu.
Mají ještě v současnou dobu smysl amatérská pozorování sluneční fotosféry?
Při pozorování Slunce (při i mimo zatmění) musíme bezpečně chránit svůj nenahraditelný zrak. Nikdy se proto nedívejte do Slunce nechráněným okem. Dalekohled určený pro pozorování Slunce by měl být opatřen kvalitním slunečním filtrem nebo jinak upraven pro pozorování Slunce. Bezpečný sluneční filtr musí odstínit 95 % slunečního světla, dále musí zrak chránit před ultrafialovým a infračerveným zářením.
Před přímým pohledem do Slunce je možné chránit zrak například pomocí
- svářečského skla s hladkým povrchem č. 12 či 13
- diskety, resp. její magnetický kotouček – obraz není ostrý
- CD-disku – obraz není příliš ostrý, vhodné jsou jen disky, které neobsahují hliníkový potah
- filmu – používejte zásadně osvětlené a předem vyvolané filmy – rentgenové nebo černobílé negativní; jejich vhodnost je nutno zkontrolovat ještě před pohledem do Slunce, přes film musí být vidět rozžhavené vlákno rozsvícené žárovky, nikoli už přívodní drátky
- nejvhodnější je pozorovat (zatmění) Slunce hvězdářským dalekohledem opatřeným patřičným filtrem, napr. Astrosolar
Pozorovat Slunce lze i nepřímým způsobem, např. dírkovou komorou. Stačí malé zrcátko vložit do obálky, uprostřed které uděláme otvor o průměru asi 1 cm. Takto vzniklou dírkovou komorou lze Slunce promítat na světlou rovnou zastíněnou plochu (opatřenou bílým papírem, okraj kotoučku je potom kontrastnější). Vzdálenost zrcátka od projekční plochy by se měla pohybovat kolem pěti metrů, optimální kompromis mezi velikostí promítaného obrazu a jeho jasem. Slunce se pohybuje po obloze, bude potřeba rezervu pro přemísťování papíru nebo je nutné otáčet zrcátkem. Další z možností je použít tvrdší papír a udělat doprostřed otvor. Při projekci na zem, tedy na vzdálenost 1 až 1,5 m, je velikost otvoru v průměru asi 3,5 mm.
V neposlední řadě lze použít i metodu projekce. Je potřeba bílý karton a zástěnu, aby Slunce kolem dalekohledu nesvítilo přímo na promítaný obraz. Objektiv teleskopu umístěného na stativu namíříme na Slunce a za okulárem přidržíme karton.
Vědecký význam pozorování zatmění Slunce
Pozorování zatmění Slunce je jistě činnost bohulibá, estetická, pozorovateli přináší pocit blaha a nádherného zážitku. Odborná pozorování však mají význam i astronomický.
- staré záznamy o zatměních Slunce umožňují přesněji datovat některé významné historické události
- současná přesná měření umožňují zpřesnit teorii pohybu Měsíce a rotace Země, lze tak dokumentovat postupné zpomalování rotace Země
- výzkum vzdálenější části sluneční atmosféry, tzv. koróny, jejíž tvar závisí na cyklu sluneční činnosti, lze spatřit protuberance
- úplná zatmění Slunce jsou zatím jedinou možností, jak pátrat po planetkách v těsné blízkosti Slunce
- ověření platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity měřením přesných poloh hvězd v blízkosti Slunce. Jejich poloha je ovlivněna gravitačním působením Slunce na světelné záření – fotony neboli zakřivením časoprostoru v okolí Slunce.
- sledování meteorologických podmínek – změny teploty, osvětlení apod.
Meteorologické měření během zatmění Slunce
- sledování chování zvířat, ptáků a rostlin
Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721/II, 337 11 Rokycany
