Slunce > Zajímavosti > Zajímavosti na Slunci

Zajímavosti

Aktuální snímky Slunce
SOHO (ESA & NASA)

MDI Continuum
MDI Magnetogram
LASCO C2
LASCO C3
EIT 171
EIT 195
EIT 284
EIT 304

MDI neboli Michelsonovo zobrazování Dopplerových rychlostí. Vynikají zde sluneční skvrny a tento snímek nejvíce odpovídá pohledu ve viditelné části spektra. Magnetogram ukazuje magnetické pole ve sluneční fotosféře, černá a bílá označují obrácenou polaritu.

EIT, dalekohled zobrazující v daleké ultrafialové oblasti spektra; solární atmosféra viděná v několika vlnových délkách a tím zobrazuje sluneční materiál v různých teplotách. Snímek pořízený při 304 Ǻ (30,4 nm) zobrazuje jasný materiál o teplotě 60 000 K až 80 000 K. 171 Ǻ (17,1 nm) odpovídá 1 miliónu K, 195 Ǻ (19,5 nm) představuje 2 milióny K.

LASCO, širokoúhlý a spektrometrický koronograf je schopen pořídit snímky sluneční korony tím, že zastiňuje světlo přicházející přímo ze Slunce. Poloha slunečního disku je zobrazena bílým kroužkem. C2 snímek zachycuje vnitřní část sluneční korony dosahující 8,4 miliónu km od Slunce. C3 snímek má širší zorné pole, dosahuje do vzdálenosti 32 průměrů Slunce, což je 45 miliónů km a to odpovídá poloviční vzdálenosti Merkuru. Na snímku je možné za Sluncem pozorovat množství jasných hvězd.

Zajímavosti týkající se zatmění Slunce

Měsíc se od Země pomalu vzdaluje rychlostí asi 3,75 cm za rok. To znamená, že postupně zmenšuje svůj úhlový průměr na obloze. Pokud budeme předpokládat, že se rychlost vzdalování Měsíce od Země bude s postupem času zpomalovat, přestanou být úplná zatmění Slunce pozorovatelná asi za jednu miliardu let.

První úplné zatmění Slunce, které bylo zaznamenáno, se odehrálo v Číně 22. 10. 2137 př. Kr., jak je uvedeno v knize dokumentů Šu-King.

Doba trvání zatmění závisí na mnoha parametrech; jedním z nich je okamžitá vzdálenost Měsíce od Země a tím související okamžitá rychlost oběhu Měsíce kolem Země a úhlový průměr Měsíce. Maximální doba trvání prstencového zatmění je 12 minut 30 sekund při pozorování z jednoho místa na zemském povrchu. Úplné zatmění Slunce trvá poněkud kratší dobu – maximálně 7 minut 31 sekund. Obvykle je však délka zatmění mnohem kratší. Nejdelší úplné zatmění Slunce ve 20. století nastalo 20. června 1955, trvalo 7 minut 8 sekund a bylo pozorovatelné z oblasti Indického oceánu, jihovýchodní Asie a Pacifiku. Ve 21. století bude nejdelší zatmění Slunce 22. července 2009 s dobou trvání 6 minut a 39 sekund.

Počet zatmění v jednom roce. V jednom kalendářním roce může nastat maximálně 5 a minimálně 2 zatmění Slunce. Maximální počet zatmění nastal naposled v roce 1935 (5. ledna, 3. února, 30. června, 30. července a 25. prosince). Podobná situace se bude opakovat až v roce 2206 (10. ledna, 7. června, 7. července, 1. a 30. prosince).

Dvě zatmění v jednom měsíci. Zatmění Slunce se mohou opakovat nejdříve za tzv. synodický měsíc, tj. přibližně za 29,5 dne. Proto mohou nastat v jednom kalendářním měsíci i dvě zatmění Slunce – pozorovatelná na různých místech zeměkoule. Stalo se tak například 1. a 31. července 2000, další podobný případ se bude opakovat až 1. a 30. prosince 2206.

Průměrná doba opakování zatmění Slunce pro jedno konkrétní místo na zemském povrchu je jednou za 360 let. Stejnými oblastmi jako 11. srpna 1999 bude procházet pás totality za 4500 let.

Úplná zatmění Slunce na území Čech

  • 29. října 878 – za vlády knížete Svatopluka
  • 7. června 1415 – spojováno s upálením Mistra Jana Husa
  • 12. května 1706 – poslední úplné zatmění Slunce na území Čech
  • 7. října 2135 – nejbližší budoucí úplné zatmění Slunce

© 2007–2017 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni. Všechna práva vyhrazena.
Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721/II, 337 11 Rokycany