Slunce > Zatmění Slunce > Zatmění Slunce

Zatmění Slunce

Zatmění Slunce

Jedním z prvních astronomických úkazů, kterých si člověk po střídání měsíčních fázích všiml, byla zatmění Slunce a Měsíce. Z počátku mu naháněla hrůzu, později ale dokázal pochopit princip jejich vzniku a na základě jejich opakování s určitou pravidelností se naučil předpovídat okamžiky, kdy k těmto úkazům dojde.

Pro vznik zatmění Slunce (správně by se měl tento úkaz nazývat zákryt Slunce Měsícem, obdoba zákrytu hvězd Měsícem, ve skutečnosti nastává pouze zatmění Měsíce, a to v případě, když vstoupí do zemského stínu) je nezbytně nutná přítomnost Měsíce. Ten se na své dráze občas dostane přesně mezi Slunce a Zemi, brání tak slunečním paprskům dopadnout na zemský povrch. Díky shodě okolností se Měsíc, který je 400krát menší než Slunce, nachází 400krát blíže k Zemi než Slunce. Úhlové průměry obou těles na obloze jsou přibližně stejné a blíže obíhající Měsíc může vzdálené Slunce zakrýt a tím dochází ke vzniku úplného zatmění Slunce.

Zatmění Slunce
Průběh zatmění Slunce

Vznik slunečního zatmění schématicky znázorňuje výše uvedená animace. Pokud Měsíc na své dráze kolem Země projde mezi Sluncem a Zemí tak, že měsíční stín obklopený polostínem dopadne na zemský povrch, potom v místech, nacházejících se v měsíčním stínu, můžeme pozorovat úplné zatmění Slunce, v místech dopadajícího polostínu pak částečné zatmění Slunce. Pokud by dráha Měsíce kolem Země ležela v rovině ekliptiky, nastávalo by zatmění Slunce při každém měsíčním novu. Ve skutečnosti je však rovina oběžné dráhy Měsíce skloněna vůči rovině ekliptiky od úhel přibližně 5,15°. Zatmění Slunce proto může nastat pouze v okamžiku, kde se Slunce při pohledu ze Země nachází poblíž výstupného nebo sestupného uzlu měsíční dráhy.

Expedice

22. července 2009 Čína úplné zatmění

1. srpna 2008 Novosibirsk úplné zatmění reportáž, snímky
29. března 2006 Turecko úplné zatmění
3. října 2005 Španělsko prstencové zatmění
31. května 2003 Česko částečné zatmění
11. srpna 1999 Evropa úplné zatmění

Druhy zatmění Slunce

Úplné zatmění nastává, když Měsíc zcela zakryje Slunce. Velmi jasný sluneční disk je zakryt měsíčním kotoučem a koróna, která má mnohem menší jas a za normálních okolností není vidět, je pozorovatelná. Úplné zatmění je pozorovatelné jen z oblasti Země, které se říká pás totality.

  • Prstencové zatmění je možné pozorovat, když Slunce a Měsíc jsou v jedné přímce, ale zdánlivá velikost Měsíce je menší než velikost Slunce. Z tohoto důvodu je ze Slunce vidět velmi jasný prstenec, nebo mezikruží okolo měsíce.
  • Částečné zatmění se objevuje, když Slunce a Měsíc nejsou přesně v přímce, takže je Slunce zakryto jen z části. Toto zatmění je pozorovatelné z mnohem většího území a některá zatmění jsou pozorovatelná pouze jako částečná, protože oblast plného stínu leží mimo povrch Země.
  • Kombinované (hybridní) zatmění je vzácný stav, kdy z jednoho místa se zatmění jeví jako úplné a z jiného jako prstencové.

Úplné zatmění Slunce musí nastat, pokud je Slunce od některého měsíčního uzlu v menší vzdálenosti než 9,6°. Při vzdálenosti 9,6° až 11,9° musí nastat zatmění částečné, avšak může nastat i úplné. Je-li vzdálenost Slunce od uzlu 11,9° až 15,4°, musí nastat zatmění částečné, při vzdálenosti 15,4° až 18,4° může nastat částečné zatmění. Ve větší vzdálenosti Slunce od uzlu než 18,4° zatmění vůbec nemůže nastat.

Zda pozorovatel uvidí zatmění Slunce jako částečné nebo úplné či je neuvidí vůbec, záleží na vzájemné poloze místa pozorovatele, natočení zeměkoule vzhledem ke Slunci a poloze Měsíce vzhledem k Zemi a Slunci. Svou roli zde také hraje vzdálenost Měsíce od Země a částečně i vzdálenost Země od Slunce.

Zajímavosti a statistika zatmění Slunce

Jak často může docházet k zatmění Slunce? Jak dlouho trvá zatmění Slunce?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v kapitole Zajímavosti.


© 2007–2016 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni. Všechna práva vyhrazena.
Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721/II, 337 11 Rokycany