Zatmění Slunce
Jedním z prvních astronomických úkazů, kterých si člověk po střídání měsíčních fázích všiml, byla zatmění Slunce a Měsíce. Z počátku mu naháněla hrůzu, později ale dokázal pochopit princip jejich vzniku a na základě jejich opakování s určitou pravidelností se naučil předpovídat okamžiky, kdy k těmto úkazům dojde.
Pro vznik zatmění Slunce (správně by se měl tento úkaz nazývat zákryt Slunce Měsícem, obdoba zákrytu hvězd Měsícem, ve skutečnosti nastává pouze zatmění Měsíce, a to v případě, když vstoupí do zemského stínu) je nezbytně nutná přítomnost Měsíce. Ten se na své dráze občas dostane přesně mezi Slunce a Zemi, brání tak slunečním paprskům dopadnout na zemský povrch. Díky shodě okolností se Měsíc, který je 400krát menší než Slunce, nachází 400krát blíže k Zemi než Slunce. Úhlové průměry obou těles na obloze jsou přibližně stejné a blíže obíhající Měsíc může vzdálené Slunce zakrýt a tím dochází ke vzniku úplného zatmění Slunce.
Průběh zatmění Slunce
|
Vznik slunečního zatmění schématicky znázorňuje výše uvedená animace. Pokud Měsíc na své dráze kolem Země projde mezi Sluncem a Zemí tak, že měsíční stín obklopený polostínem dopadne na zemský povrch, potom v místech, nacházejících se v měsíčním stínu, můžeme pozorovat úplné zatmění Slunce, v místech dopadajícího polostínu pak částečné zatmění Slunce. Pokud by dráha Měsíce kolem Země ležela v rovině ekliptiky, nastávalo by zatmění Slunce při každém měsíčním novu. Ve skutečnosti je však rovina oběžné dráhy Měsíce skloněna vůči rovině ekliptiky od úhel přibližně 5,15°. Zatmění Slunce proto může nastat pouze v okamžiku, kde se Slunce při pohledu ze Země nachází poblíž výstupného nebo sestupného uzlu měsíční dráhy.
Expedice
| 22. července 2009 | Čína | úplné zatmění | |
| 1. srpna 2008 | Novosibirsk | úplné zatmění | reportáž, snímky |
| 29. března 2006 | Turecko | úplné zatmění | |
| 3. října 2005 | Španělsko | prstencové zatmění | |
| 31. května 2003 | Česko | částečné zatmění | |
| 11. srpna 1999 | Evropa | úplné zatmění | |
Druhy zatmění Slunce
Úplné zatmění nastává, když Měsíc zcela zakryje Slunce. Velmi jasný sluneční disk je zakryt měsíčním kotoučem a koróna, která má mnohem menší jas a za normálních okolností není vidět, je pozorovatelná. Úplné zatmění je pozorovatelné jen z oblasti Země, které se říká pás totality.
- Prstencové zatmění je možné pozorovat, když Slunce a Měsíc jsou v jedné přímce, ale zdánlivá velikost Měsíce je menší než velikost Slunce. Z tohoto důvodu je ze Slunce vidět velmi jasný prstenec, nebo mezikruží okolo měsíce.
- Částečné zatmění se objevuje, když Slunce a Měsíc nejsou přesně v přímce, takže je Slunce zakryto jen z části. Toto zatmění je pozorovatelné z mnohem většího území a některá zatmění jsou pozorovatelná pouze jako částečná, protože oblast plného stínu leží mimo povrch Země.
- Kombinované (hybridní) zatmění je vzácný stav, kdy z jednoho místa se zatmění jeví jako úplné a z jiného jako prstencové.
Úplné zatmění Slunce musí nastat, pokud je Slunce od některého měsíčního uzlu v menší vzdálenosti než 9,6°. Při vzdálenosti 9,6° až 11,9° musí nastat zatmění částečné, avšak může nastat i úplné. Je-li vzdálenost Slunce od uzlu 11,9° až 15,4°, musí nastat zatmění částečné, při vzdálenosti 15,4° až 18,4° může nastat částečné zatmění. Ve větší vzdálenosti Slunce od uzlu než 18,4° zatmění vůbec nemůže nastat.
Zda pozorovatel uvidí zatmění Slunce jako částečné nebo úplné či je neuvidí vůbec, záleží na vzájemné poloze místa pozorovatele, natočení zeměkoule vzhledem ke Slunci a poloze Měsíce vzhledem k Zemi a Slunci. Svou roli zde také hraje vzdálenost Měsíce od Země a částečně i vzdálenost Země od Slunce.
Zajímavosti a statistika zatmění Slunce
Jak často může docházet k zatmění Slunce? Jak dlouho trvá zatmění Slunce?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v kapitole Zajímavosti.
Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721/II, 337 11 Rokycany
