Protože na Expedici 2009 se pozorovaly meteory tři noci statistickou metodou, máme k dispozici jejich rojovou příslušnost. Z té se dá vypočítat procentuální zastoupení jednotlivých rojů a graficky je zobrazit. Je zajímavé sledovat, že někteří pozorovatelé určité roje poněkud „zanedbávali“, protože od nich měli jen velmi málo meteorů, případně vůbec žádné. Kromě špatného určování rojovosti to mohlo způsobit například zorné pole, které bylo příliš daleko od radiantu nebo krátký pozorovací interval, během kterého se některý ze slabých rojů nestačil projevit.
Nejčastěji se „vynechával“ roj se zkratkou AQR, což bylo ve skutečnosti několik slabých rojů, které měly radianty nízko nad obzorem, v souhvězdích Vodnář a Kozoroh. Pokud pozorovatel sledoval například severní část oblohy, měl radiant „za hlavou“ a tak by meteor z tohoto roje spatřil, jen kdyby byl velmi dlouhý. Naopak až příliš mnoho meteorů bylo hlášeno jako kappa Cygnidy. Zde se zřejmě projevila snaha některých méně zkušených pozorovatelů za každou cenu přiřadit téměř každý meteor nějakému roji.
Jak je vidět z přiložených tabulek a grafů, rozdíly mezi pozorovateli jsou značné. Část z nich se dá připsat vlivům, které se jen stěží dají ovlivnit (citlivost očí, aktuální podmínky na obloze), jiné se dají časem zlepšovat (přesnější určování rojů, sjednocení sledovaných oblastí). Přes tyto nedostatky se dá z průměrných hodnot vysledovat, že každou noc klesala frekvence Perseid (bylo již po maximu) a naopak stoupaly počty kappa Cygnid (maximum mělo nastat 18. srpna) a sporadických meteorů.
Barevné rozlišení rojů | ||
PER | Perseidy | |
AQR | delta Aquaridy S, alfa Capricornidy (do 15.8) a antihelionový roj | |
KCG | kappa Cygnidy | |
SPO | sporadické meteory |