Z historie Expedice se můžete dozvědět, že žádná Expedice nebyla zaměřena na pozorování Měsíce. Termíny byly vždy voleny tak, aby pozorování nebylo Měsícem rušeno. Letošní termín ale vyšel tak, že na začátku byl Měsíc krátce po úplňku a alespoň první dny se tak stal hlavním pozorovaným objektem.
Pozorovatelé se od první pozorovací noci věnovali nejen pozorování Měsíce a orientaci na měsíčním povrchu, ale začali i se zakreslováním. Nejdříve pouhým okem, potom přes dalekohled. Po pozorování byly výsledné práce porovnávány a zhodnoceny. Výsledky byly zajímavé. Kresby kreslené při pozorování pouhým okem byly u každého pozorovatele velmi odlišné. Způsobilo to jistě oko pozorovatele, pozorovací podmínky, zručnost a samozřejmě zkušenost, která v tomto případě chyběla snad úplně všem.
Kresby Měsíce kreslené pomocí dalekohledu dopadly o poznání lépe, ale trénink by jistě zaručil mnohem lepší výsledky. Při vyhodnocování se objevila i jedna kresba metodou tečkování. Velice se nám líbila a tak se několik pozorovatelů rozhodlo vyzkoušet tuto metodu v praxi. V žádné literatuře jsme ale nenašli podrobnější popis této metody a tak jsme museli vycházet pouze z několika obrázků, z kterých bylo poznat, že tečkování je prováděno tenkým černým fixem a čím je daná oblast tmavší, tím je hustota teček větší a naopak.
Protože jsme o technice tečkování povrchových útvarů na Měsíci nevěděli nikdo nic, zkusili jsme si vytečkovat část povrchu Měsíce nejprve podle fotky. Po vytvoření první kresby a vzájemném srovnání jsme objevili první chybičku: je zapotřebí dělat tečky hodně husté a co nejmenší, tím je plastičnost výraznější.
 |
 |
 |
| Kráter Agrippa. První pokusy podle promítnuté fotografie |
Hned po těchto prvních kresbách bylo zjevné, že metodou tečkování mnohem lépe vynikne reliéf povrchu Měsíce a celá kresba je lahodnější pro naše oči než při kresbě stínováním. Sami se můžete přesvědčit, že stínováním reliéf rozhodně nevynikne tak, jako metodou tečkování.
 |
 |
| Krátery Macrobius a Tisserand. Rozdíl mezi stínováním a tečkováním |
Zkusili jsme si vytečkovat ještě několik dalších kráterů a jejich okolí podle fotky a těšili jsme se na východ Měsíce. V noci jsme tečkovali a tečkovali a tečkovali. Ještě těsně po dokončení našich prací jsme si je za svitu Měsíce a zastíněných baterek porovnávali, ale ráno při denním světle nás při pohledu na tyto práce přepadla veliká radost, protože se nám práce velmi líbily a výsledek byl okouzlující. O kráse kreseb se můžete sami přesvědčit.
 Kráter Catharina |
 Kráter Posseidomus |
 Kráter Theophilus |
 Kráter Piccolomini |
Někteří pozorovatelé si tuto metodu ještě pozměnili. Při pozorování si pouze tužkou nakreslili hrubou kresbu, kterou opatřili popiskami o „hustotě teček“ a následující den kresbu řádně vytečkovali. Velikou výhodou této metody je určitě čas strávený u dalekohledu, který se tím velmi zkrátí. Navíc pozorovatel mnohem snadněji a rychleji stihne u dalekohledu zakreslit větší část povrchu Měsíce. Ale pro někoho může být naopak nevýhodou čas strávený další den pracným a zdlouhavým tečkováním. Výsledné kresby jsou snad ještě krásnější než kresby tečkované přímo, ale pravdou je, že méně odpovídají realitě, protože nikdy není popisek tolik, aby si pozorovatel následující den vzpomněl přesně na všechny detaily, které v dalekohledu viděl. Takto vytvořené kresby jsou tedy asi spíše umělecká díla.
 |
 |
| Kráter Aristillus. Hrubá skica tužkou a následné vytečkování |
 Fotografie |
 Hrubý náčrt tužkou (6 min.), vytečkování druhý den |
 Částečné vytečkování za dalekohledem (20 min), dotečkováno přes den |
 Vše vytečkováno za dalekohledem. (37 min.) |
| Kráter Bullialdus. Porovnání přesnosti a doby kreslení |
Někomu noční tečkování nestačilo a tak bylo možno i přes den spatřit účastníky praktika, jak podle fotografie z knížky tečkují krátery a trénují na noc. Nakonec nikdo nelitoval toho, že nám do letošní Expedice zasahoval Měsíc a všichni byli se svými pracemi velmi spokojeni.
 Pohoří Teneriffe |
 Kráter Kepler |
 |
| Krátery Agrippa a Godin, brázda Rima Ariadaeus |
Kresby podle fotografie
