Přechod Saturna přes M 1, pozorování planetkového zákrytu, pozorování komet

Přechod Saturna přes M 1

V minulém čísle našeho zpravodaje jsme upozornili na zajímavou situaci – přechod planety Saturn přes objekt M1, známou Krabí mlhovinu v souhvězdí Býka. K této situaci došlo v noci ze 4. na 5. ledna 2003. Bohužel, počasí v tomto období bylo nepříznivé, a tak jsme neměli příležitost se pokochat pohledem na tento zajímavý úkaz, přestože byli pozorovatelé z plzeňské pozorovací skupiny příslušnou pozorovací technikou v pohotovosti.

Možná ale není čeho litovat. Je totiž otázkou, zda bychom během přechodu poměrně slabou difuzní mlhovinu vůbec viděli. Jak dokládá ilustrační velký kompozitní digitální snímek získaný z internetu a naexponovaný 2. ledna, dva dni před největším přiblížením, rozdíl jasu mezi Krabí mlhovinou a Saturnem je vskutku značný. Expozice snímku planety s označenými měsíci trvala pouhý zlomek sekundy. Přesto je planeta přeexponována a přetéká své pixely. Její magnituda měla ve skutečnosti hodnotu -0,4m. Naproti tomu expoziční doba nutná pro zobrazení Krabí mlhoviny, která má asi 9m (na snímku vpravo), trvala asi 10 sekund. Jak by vypadal přechod Saturnu přes M 1, nebýt tohoto rozdílu v jasnosti, ukazuje vložený menší snímek získaný rovněž z internetu.

Stejný úkaz si budou moci prohlédnout (snad při lepším počasí) až naši potomci v roce 2267.

Pozorování planetkového zákrytu

Pozorování zákrytů je záležitost pro obzvláště vytrvalé a trpělivé pozorovatele, kteří se nenechají odradit případným neúspěchem. Toto tvrzení platí obzvláště pro pozorovatele planetkových zákrytů, jak se o tom opět mohli na vlastní kůži přesvědčit členové plzeňské pozorovací skupiny.

Krátce po půlnoci světového času z pátku na sobotu 17.1. – 18.1.2003 mělo dojít k planetkovému zákrytu hvězdy 9,7m planetkou 234 Barbara 13,2m, jejíž průměr činí asi 45 km. Zákryt měl být podle předpovědi pozorován v jižních a západních Čechách. Aktivovaná plzeňská skupina ve spolupráci s rokycanskou si vytipovala pro sledování a měření úkazu stanoviště v oblasti mezi Plzní a Berounem. O pozorovacích podmínkách jsme si díky fázi Měsíce, který byl krátce před úplňkem, žádné velké iluze nedělali, ale přesto jsme věřili že hvězdu spatříme a budeme schopni zákryt odměřit. Nadšení pozorovatelů zchladil už pohled na oblohu na hvězdárně v Rokycanech, kde bylo nevýrazné souhvězdí Raka ve kterém se nacházela pozorovací oblast, tak přezářeno Měsícem, že jsme jen tušili kde jsou jeho nejasnější hvězdy. Přestože se nám pozorovací pole podařilo v dalekohledech nalézt překvapivě brzy, pohled na něj nás vůbec nepotěšil. Hvězdu jsme v dalekohledech Somet 25 x 100 sice periferním viděním spatřili, ale na objektivní měření zákrytu to rozhodně nebylo. Navíc se začala viditelnost postupně zhoršovat a tak byla akce odvolána. V pohotovosti zůstal pouze hlavní rokycanský dalekohled vybavený kamerou a jedno stanoviště v Plzni – Valše, kde byl v akci přístroj Meade 8″, který obsluhoval Jiří Polák. Bohužel 5 minut před vypočteným zákrytem se pozorovací oblast začala pokrývat cirrostratovou oblačností, a tak i toto stanoviště bylo z akce vyřazeno. Na stanovišti v Rokycanech nebyl kontakt zaznamenán.

Pozorování komet

V minulém čísle Zpravodaje H+P jsme vás informovali o dvou kometách, které se měly dostat do dosahu menších amatérských přístrojů. Nyní již můžeme tuto informaci potvrdit.

Kometu C/2002 X5 (Kudo – Fujikawa) sledovala Plzeňská pozorovací skupina Sometem 25 x 100 poblíž Vejprnic ve večerních hodinách na začátku nového roku. Pozorovací podmínky nebyly příliš příznivé, protože kometa se nacházela poměrně nízko nad západním obzorem. Kometu šlo rozeznat, ale nejednalo se o výrazný objekt.

Druhá kometa označená C/2002 V1 (NEAT) je rovněž v dosahu malých dalekohledů. Členové našeho astronomického kroužku ji měli možnost spatřit 20.1.2003 dalekohledem Somet 25 x 100 rovněž na večerní obloze, a to přímo ve městě (z chodníku před budovou H+P). Jaké zde panují pozorovací podmínky snad ani nemusím dodávat. Přesto byla tato kometa výraznější než objekt C/2002 X5 (Kudo – Fujikawa).

Pro zájemce o pozorování komety C/2002 V1 (NEAT), která by měla být stále výraznějším objektem, připojujeme následující tabulku s efemeridou.

Kometa bude velmi nízko nad obzorem a proto je viditelná jen asi do 15. 2. 2003