Rok 2007 bude do podvědomí astronomů zapsán jako rokem, kdy bylo možné po velmi dlouhé době opět pozorovat velmi jasnou kometu. Když 7. srpna 2006 R. H. McNaught objevil v Austrálii tuto kometu jako objekt 17. magnitudy ještě nikdo netušil, že za několik měsíců se stane zatím nejjasnější kometou nového tisíciletí a jednou z nejjasnějších komet, které se daly v posledních desetiletích pozorovat.
Nejlepší období její pozorovatelnosti bylo okolo 10. 1., a protože počasí přálo, měli jsme možnost tuto kometu pozorovat hned několikrát. Velkou nevýhodou byla velmi malá úhlová vzdálenost od Slunce, ale ta byla kompenzována její extrémní jasností, která podle některých odhadů dosáhla dokonce -6. mag. Přesáhla tedy svou jasností i nejjasnější hvězdy a planety na obloze. Pozorovatelná byla buď navečer nebo ráno během východu Slunce v souhvězdí Orla. Byla velice jasná a i na velmi světlé ranní obloze bylo viditelné její výrazné jádro i s chvostem o délce okolo 1 stupně.
Možnost jejího spatření však komplikovala v některých dnech nízká oblačnost a také fakt, že se kometa již příliš přiblížila ke Slunci. Je možné pozorovat kometu ve dne? Tato otázka se zdála značně absurdní, nikoho z plzeňské pozorovací skupiny to ani nenapadlo zkusit. Přesvědčil nás až e-mail od kolegů z jiných koutů republiky, a tak jsme ověřili, že pozorovat kometu ve dne lze. A zvláště tak jasnou, jakou je kometa C/2006 P1 (McNaught). Je ovšem nutné zvolit vhodné stanoviště a vědět, kde se kometa přibližně nachází. Při pozorování 14. 1. 2006 odpoledne stačilo se schovat do stínu za dům, aby nehrozil přímý pohled do Slunce a triedrem hledat asi 5 stupňů vlevo od Slunce. Určitým problémem bylo nalezení komety, ale podařilo se. Dalším úskalím bylo také zaostření dalekohledu v situaci, kdy v zorném poli není žádný objekt. V tu chvíli totiž oko nemá na co zaostřit. Nicméně i tato záležitost byla vyřešena a jakmile byla jednou kometa nalezena, nebyl už problém jí dále pozorovat. Kometu jsme pozorovali prakticky po celý den. V triedru 8×30 byla vidět jako malý mlhavý obláček s krátkým, ale výrazným ohonem mířícím od Slunce. Pohled ve větších dalekohledech (ED80/600 a ED120/900) nedával o mnoho lepší obraz. Jádro sice bylo výrazné a větší, ale ztrácel se ohon. Nakonec jsme se rozhodli ještě pozorovat kometu při západu Slunce. Vyjeli jsme na vrch Sylván, který nabízí výborný výhled s nulovým obzorem. Byla vynikající viditelnost, bez problémů byl vidět např. Koráb u Kdyně. Sledovali jsme západ Slunce, krátce po něm jsme viděli i Venuši, ale nalézt kometu, která měla být o pouhé 2 stupně výše než Slunce, se nám již nepodařilo.
A jak je to s kometou nyní ? Pro pozorovatele na severní polokouli už bohužel zmizela pod horizont, avšak na jižní polokouli v těchto dnech září na večerní obloze. Snímky ji ukazují jako nádhernou vlasatici se zakřiveným, několik desítek stupňů dlouhým ohonem směřujícím od Slunce.
J. Polák a M. Adamovský
