Možná se to bude někomu zdát těžko uvěřitelné, ale v roce 2005 uplyne již celých 45 let od doby, kdy Hvězdárna a planetárium Plzeň uspořádala svoji úplně první Expedici. O letních prázdninách roku 1960 se poprvé na jedné louce u Šťáhlav, poblíž zámku Kozel, objevil stanový tábor, kde se několik desítek mladých zájemců o astronomii věnovalo sledování noční oblohy. Hlavní a pravděpodobně i jedinou odbornou náplní této akce bylo tenkrát pozorování meteorů. Protože se akce vydařila, začala se od té doby konat na téměř stejném místě pravidelně každý rok. Proč téměř? Tábor zůstal na stejné louce, pouze se v dalších letech přesunul na druhou stranu, do spodního rohu poblíž hájovny. Zde již „zakotvil“ na několik desítek let. Za tu dobu se pouze jednou Expedice nekonala a to někdy v šedesátých letech. Tenkrát bylo tak nepříznivé počasí, že musela být celá akce zrušena.
První problémy s místem konání se vyskytly po roce 1989. Tenkrát získal hajný louku do soukromého vlastnictví a nechtěl povolit konání akce. Ještě v letech 1990 a 1991 se s určitými ústupky podařilo Expedici u Šťáhlav zrealizovat, ale další rok už hajný o táboře nechtěl ani slyšet. Bylo proto zapotřebí najít jinou lokalitu. Tou se nakonec stalo místo „Na skalkách“ mezi obcemi Losiná a Nezbavětice. Po „zkušební“ Expedici, která se zde uskutečnila v roce 1992 s pouhými 11. účastníky bylo zjištěno, že stanoviště vyhovuje a proto se zde v dalších letech konaly už „řádné“ Expedice. V té době také došlo k personálním změnám ve vedení H+P Plzeň a ta přestala Expedici oficiálně pořádat. Sice stále zapůjčovala stany, techniku a další materiál, ale organizace se přesunula přímo na některé účastníky.
Na skalkách se konaly Expedice do roku 1995. Pak nastal další problém. V těsné blízkosti stanoviště vznikl autodrom, kde se pořádaly autokrosové závody. Tím se z původně zatravněné plochy stalo nepěkné prašné a rozježděné místo, lemované navíc několika skládkami, které zde začaly postupně narůstat. A takové stanoviště se ke konání tábora příliš nehodí. Proto se hledalo další místo a našlo se zhruba o kilometr dále směrem na severovýchod. Tato lokalita bývá v mapách označována jako Bambousek.
Zde se tedy uskutečnila Expedice 1996. Ovšem přišly nečekané komplikace ve formě deště. Tenkrát bylo velmi deštivé období a louka, kde byl tábor, se rychle podmáčela a po téměř celou dobu Expedice zůstala mokrá. Proto bylo stanoviště shledáno pro další Expedice naprosto nevhodné.
Pomocná ruka v této těžké situaci přišla z Hvězdárny v Rokycanech. Její ředitel nabídl, že by se další Expedice mohly konat přímo v areálu hvězdárny. Tato nabídka byla využita a v letech 1997 a 1998 se zde uskutečnily dvě Expedice.
Rok 1999 byl výjimečný tím, že v době, kdy se Expedice obvykle koná, nastalo úplné zatmění Slunce. Kvůli tomuto úkazu byla zorganizována velká pozorovací akce a většina astronomů-amatérů byla mimo území republiky. Z tohoto důvodu se tento rok Expedice vůbec nekonala.
Vzhledem k tomu, že v Rokycanech jsou poněkud horší pozorovací podmínky, neustávaly snahy najít stanoviště, kde by byly lepší. Po nějaké době bylo „objeveno“ fotbalové hřiště u obce Bažantnice na severním Plzeňsku. Zde je jak dostatečné zázemí, tak i velmi dobré podmínky pro pozorování. V roce 2000 se zde poprvé uskutečnila Expedice a protože se ukázalo, že místo vyhovuje, konají se zde dodnes. Od následujícího roku se díky dalším personálním změnám k organizování Expedic opět vrátila H+P Plzeň.
Pokud pojedete letos na Expedici, vzpomeňte si, že má za sebou docela dlouhou a zajímavou historii. Vždyť kdyby se Expedice číslovaly od svého počátku, ta letošní by měla ve svém názvu pořadové číslo 44! A to už je docela slušný věk, nemyslíte?
