Dne 31. května 2008 se uskutečnil zájezd, při kterém jsme si prohlédli Německé kosmické muzeum (Deutsche Raumfahrtausstellung) v obci Morgenröthe-Rautenkranz a také navštívili zámek v Klášterci nad Ohří.
Odjezd byl naplánován na sedmou hodinu ranní od lékárny u nádraží a vzhledem k tomu, že se všichni dostavili v pořádku a včas, mohl být jen s několikaminutovým zpožděním dodržen. Několik kilometrů za Plzní jsme najeli na dálnici a po ní pokračovali směrem na Rozvadov až k odbočce u Boru, kde jsme ji opět opustili a dále pokračovali směrem na Cheb. Před ním se uskutečnila první zastávka u čerpací stanice, kde se k nám připojil poslední účastník a bylo možné protáhnout svá ztuhlá těla, případně dokoupit nějaké občerstvení na následující cestu. Po půlhodinovém odpočinku se pokračovalo dále. Za chvíli jsme se ocitli na hranicích, konkrétně na přechodu Vojtanov. Pokud snad někdo z dříve narozených očekával složité odbavování a důkladnou prohlídku celého autobusu, musel být notně zklamán. Před hraničním přechodem jsme jen mírně zpomalili, projeli jím a pokračovali dále. Méně pozorný člověk si toho ani nemusel všimnout. Jen se náhle změnil jazyk nápisů kolem silnice a orientační tabule už nebyly v bílé barvě, ale ve žluté. Malebnou zalesněnou krajinou jsme pokračovali po německém území až do obce Morgenröthe-Rautenkranz, kam jsme dorazili kolem půl jedenácté. Muzeum zvenku nevypadalo příliš lákavě, jednalo se o strohou budovu ve tvaru „kostky“ omítnutou tmavě modrou barvou. O to víc jsme byli zvědavi, čím nás překvapí uvnitř. Po zaplacení vstupného jsme se ocitli v hlavní hale muzea, která byla překvapivě téměř prázdná. Bylo v ní několik velkých exponátů, ale velká část plochy zůstávala nevyužitá. Než jsme se mohli pořádně rozkoukat, byli jsme nasměrováni do vedlejší místnosti, kde se nacházel kinosál. Zde jsme shlédli velmi zajímavý film věnovaný zejména americké kosmonautice. Film byl americký, dabing německý, ale nejvíce potěšily české titulky. Po skončení filmu jsme se vrátili do haly a mohli začít s prohlídkou. Vzhledem k tomu, že nebyl k dispozici česky mluvící průvodce, byla prohlídka pojata jako individuální.
Největším exponátem byl bezpochyby simulátor MIRu, což byla kopie modulu ruské kosmické stanice. Ten jsme mohli prohlížet nejen zvenku, ale i vystoupat po schůdkám přímo k vstupním dveřím a projít jimi dovnitř. Tak bylo možné prozkoumat i vnitřní vybavení modulu. Nutno dodat, že velká část zařízení byla jen nakreslena, ale i tak si člověk mohl udělat představu, jak vypadá kosmická stanice zevnitř. Dalšími exponáty byly dvě družice, z nichž jedna byla umístěna na zemi a druhá pak zavěšena u stropu a také velký model rakety Ariane. Po jejich prohlídce jsme se přesunuli do prvního patra, kde byla názorně ukázána historie kosmonautiky od jejích počátků (například zde byly zmíněny i německé bojové rakety V1 a V2 z druhé světové války) až po současnost. Veškeré popisy byly v němčině, ale vzhledem k velkému množství obrázků, modelů a dalších názorných exponátů to bylo zajímavé i pro účastníky, kteří tuto řeč neovládají. Pozornost poutaly velké modely různých nosných raket a také raketoplánu, na kterých se dala velmi dobře porovnávat jejich velikost. O kousek dál pak byl k dispozici počítač, na kterém si mohli návštěvníci prohlédnout, jaká data o lidstvu s sebou nesou kosmické sondy Pioneer. Ve vitrínách okolo jsme obdivovali velmi pěkně a do detailů provedené modely různých raket, sond, kosmických stanic a na velké mapě jsme se mohli seznámit s místy, odkud jsou vypouštěny rakety do vesmíru. Ve vedlejší místnosti byly pak ukázky skafandrů a tak jako téměř v každé místnosti, také počítač, na kterém si bylo možné najít velké množství informací z kosmonautiky a příbuzných věd. V rohu místnosti byl modul Columbus, do kterého bylo možné vstoupit a prohlédnout zevnitř. Zajímavým exponátem byla dvojice vah, na které bylo možné zjistit, jakou hmotnost by měl návštěvník na Měsíci nebo na Marsu. Poslední místnost pak byla věnována prvnímu a dosud jedinému německému kosmonautovi Sigmundu Jähnovi, který se v této obci narodil a na jehož počest vlastně celé muzeum vzniklo. Zde byly kupodivu popisky i v českém jazyce a v několika materiálech byl zmíněn i český kosmonaut Vladimír Remek.
Celkově byl na prohlídku vyhrazen čas dvě hodiny a vyšlo to téměř přesně. Po opuštění muzea jsme navštívili ještě jeden exponát. Jednalo se o model sluneční soustavy, který leží v těsné blízkosti. Na zemi bylo znázorněno Slunce a jako modely s popisky jsme si pak mohli prohlédnout všechny planety, a to včetně Pluta. Vedle modelu byla k vidění satelitní anténa a také mobilní buňka s radarem. To už ale nastal čas odjezdu a museli jsme se přesunout do autobusu. Cestou k němu jsme ještě zahlédli, že o kus dále stojí vystavená stíhačka Mig 21. Jednalo se o letoun, se kterým létal kosmonaut Sigmund Jähn.
Lehce po půl jedné jsme vyjeli směrem k dalšímu cíly naší cesty – zámku v Klášterci nad Ohří. Cesta vedla krásnou krajinou, kdy byla silnice ze všech stran obklopena lesy a z jedné strany jsme mohli sledovat čistou horskou bystřinu, která spěchala vpřed mezi kamením. Přesun trval dost dlouho, takže většina účastníků dala přednost krátkému spánku. Téměř celou dobu běžela v autobuse klimatizace, která chladila a foukala tak vydatně, až to bylo nepříjemné. Po několika hodinách se před námi náhle objevily tři mohutné stožáry větrných elektráren a vzápětí jsme se přes hraniční přechod Boží Dar vrátili do České republiky. Zhruba ve tři čtvrtě na tři jsme dojeli do Klášterce na Ohří. Byla vyhlášena pauza na oběd a sraz před zámkem v 16 hodin. Účastnici se přesunuli do dvou restaurací, kde se snažili naobědvat. Někteří bohužel marně, protože se ukázalo, že připravit jídlo za hodinu byl pro některé kuchaře příliš obtížný úkol.
Pár minut před čtvrtou jsme se sešli na nádvoří zámku a vyrazili na prohlídku. Ta byla velmi neobvyklá. Byla totiž zkombinovaná s divadelním vystoupením, při kterém herci převlečení do dobových kostýmů představovali různé majitele či sloužící ze starých dob a velmi vtipně komentovali prohlídku i návštěvníky. Během ní jsme se mimo jiné seznámili s bílou paní a to dokonce ve dvou provedeních. Jinak, jak jsme se dozvěděli v „seriózní“ části prohlídky, hlavní náplní zámecké expozice jsou výrobky z významných českých porcelánek.
Po skončení prohlídky už bylo po 17. hodině a tak plánovaná prohlídka zámeckého parku musela být zrušena a místo toho jsme nastoupili do autobusu a vydali se na zpáteční cestu. Ke stanovišti u hlavního nádraží, kde byla „konečná“ jsme dojeli pár minut po sedmé a zde byl také zájezd ukončen.