Ve dnech 19. a 20. září se konal 3. ročník akce Dny vědy a techniky v Plzni pořádané Západočeskou univerzitou a statutárním městem Plzeň. Akce se podobně jako v předchozích letech zúčastnila i Hvězdárna v Rokycanech. V porovnání s předchozím rokem jsme měli svůj vlastní stánek, ve kterém jsme prezentovali aktivity naší hvězdárny. Stánek jste mohli najít u fontánky před Západočeským muzeem na rozhraní Kopeckého a Šafaříkovo sadů.
Nejenom pro děti byli připraveny skládačky slunečních hodin, které si zájemci mohli složit ihned na místě, odnést si materiál pro přípravu hodin pěkně do tepla domů nebo si stáhnout materiál přímo z našich stránek. Sluneční hodiny přilákali pozornost a někteří zájemci pokládali otázky týkající se výroby slunečních hodin, jejich přesnosti nebo důležitosti jejich správného ustavení. Několikrát se zmínil i pojem analema, což je křivka vykreslená pozicemi Slunce na obloze ve 12 hodin středního slunečního času v průběhu roku.
Kolemjdoucí si nenechali ujít ani pohled do malého binokulárního dalekohledu (zvětšení 25x, průměr objektivu 10 cm) umístěného u vchodu do stánku. V pátek dopoledne nám přálo počasí, zájemci se mohli podívat na Měsíc v poslední čtvrti. V odpoledních hodinách se přihnala oblačnost, musel tedy přijít náhradní cíl v podobě levé věžičky Západočeského muzea, kde lze najít symbol slunce. Sobotní den byl zatažený po celou dobu akce, tentokrát jsme zájemcům ukazovali velkoplošný plakát umístěný na budově muzea, na kterém bylo možné spatřit mimo jiné i astronomickou tématiku (hvězdy a při troše fantazie i měsíc nebo slunce). Bylo možné porovnávat, co lze pozorovat pouhým okem a jaké detaily se objeví při pozorování malým dalekohledem. Pro představu, zorné pole dalekohledu bylo 4°, do kterého my se kotouček Měsíce vešel 8krát.
Pokud pohled do dalekohledu omrzel, mohli si zájemci prohlédnout uvnitř stánku výstavu plakátů představující hvězdárnu (výstavní sál, přednáškový sál, nový dalekohled) a její hlavní aktivity (pravidelné akce – Messierův maratón, astronomický či přístrojový seminář, pozorování zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy, zatmění Slunce, pořady pro děti a školy).
Nemalou pozornost přilákala (odhadem 500 lidí) možnost nechat si změřit reakční dobu (čas, který potřebujeme na reakci při změně) na simulátoru zákrytu hvězd Měsícem. Běžné reakční doby se pohybovali od 0,3 do 0,5 sekund, přičemž nejlepšího času bylo dosaženo v sobotu okolo poledne – 228 ms. Průměrná reakční doba byla 380 ms, více než 100 měření bylo pod 300 ms, nejčastější reakční doba se pohybovala mezi 0,3 a 0,4 s.
Pro pozorovatele není důležitá nejkratší reakční doba, při měření okamžiků zákrytů je důležité znát svoji reakční dobu (zvanou osobní chyba) a mít tento čas v průběhu pozorování konstantní, aby bylo možné jej odečíst od napozorovaných dat. To, že se reakční doba může měnit při změně podmínek, to si mohli zájemci vyzkoušet u složitějšího simulátoru – planetkového zákrytu. Zde hvězda nepohasínala úplně, pouze změnila svoji barvu, v zorném poli se nacházelo více objektů, které rušili a hlavně čas zákrytu byl podstatně delší a tím i klesala koncentrovanost. V případě zájmu jsme návštěvníkům vysvětlovali význam měření zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy nebo jim ukazovali reálné záběry pořízené při pozorování zákrytů.
Závěrem je možné konstatovat, že akce se i přes nepříliš vlídné počasí (zataženo a chladno) vydařila a nezbývá než se těšit na příští rok, kdy si pro vás opět připravíme zajímavé informace s astronomickou tématikou.
