Hvězdárna a planetárium Plzeň ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Zpč. pobočkou ČAS připravila v termínu 16.4.-18.4.2010 pozorovací víkend pro členy astronomických kroužků obou hvězdáren a pro členy ZpČAS.
Ještě na konci pracovního týdne byla meteorologická předpověď značně skeptická a hrozilo dokonce zrušení celé akce s ohledem na počasí. Nakonec se však stav oblohy i předpověď vylepšily a nic nebránilo tomu pozorovací víkend uskutečnit. Prvotní nepříznivá předpověď se ukázala být zcela mylnou a obloha byla jasná během obou pozorovacích nocí. Je možné, že zásluhu na změně charakteru počasí měla erupce islandské sopky Eyjafjöll v průběhu týdne. Akcí na rokycanské hvězdárně se zúčastnilo jedenáct lidí, ovšem jen asi osm z nich po celou dobu víkendu. Vše začalo odpoledním přesunem většiny osazenstva z Plzně do Rokycan. Na samotné hvězdárně se začaly první osoby objevovat již před oficiálním zahájením v 19:00 a hlavní skupina dorazila asi v 19:15. Po krátkém vybalení se začala rozjíždět příprava na pozorování. Úplní začátečníci a většina ostatních vytvořili pod vedením Lumíra Honzíka a Václava Kalaše skupinu vizuálních pozorovatelů meteorů. Během večera se v přednáškovém sále hvězdárny odehrával úvodní kurz o pozorování meteorů, kde zazněly základy správného pozorování. Pro ty, kteří zatím nepozorovali, bylo toto povídání absolutní nutností a pro ostatní velice vhodným opakováním. Druhou, méně početnou pozorovací skupinu tvořil Jiří Polák a Ondřej Trnka. Jejich hlavní činností byla astrofotografie a CCD fotometrie vybraných objektů. Okolo 21:00 se rozběhla samotná pozorovací činnost. Meteorářská skupina se přesunula na travnaté prostranství za hvězdárnou a fotografové rozložili své dalekohledy na pozorovací terase hvězdárny. Mezi fotografované objekty patřily zejména planety Mars a Saturn. Později přišla na řadu také kometa C/2009 K9 McNaught, která se pohybovala oblastí severního křídla Labutě. CCD fotometrická měření byla zaměřena na proměnnou zákrytovou dvojhvězdu. Pozorování i fotografování s krátkými přestávkami probíhalo od večera do brzkých ranních hodin. Skupina vizuálních pozorovatelů meteorů ukončila své pozorování v půl druhé a fotografové vypnuli své astronomické přístroje krátce před pátou hodinou ranní.
Vzhledem k úspěšné pozorovací noci se denní plán víkendu odehrával podle tzv. pozorovací varianty. Pozorovatelé, unavení po probdělé noci, spali až do pozdních ranních hodin a někteří se jen pozvolna probírali během dopoledne. Vše se odehrávalo v klidném a rozespalém duchu. K polednímu však bylo nutné konečně probudit i ty nejotrlejší spáče a vyrazit do města na oběd. Ten se odehrál v již léty prověřeném restaurantu Bílý lev na rokycanském náměstí. Po obědě však pro většinu cesta zpět nesměřovala rovnou na hvězdárnu, tam se vydal pouze Jiří Polák, ale vedla na vrch Žďár nedaleko Rokycan.
Cesta ubíhala velice příjemně, neboť bylo slunečné počasí, ale při tom nebylo příliš horko. Z vrcholku Žďár byl pěkný rozhled, který zatím nebyl tolik zakryt listím okolních stromů. Cesta zpět vedla přes nedaleké Svojkovice a pak dále obcí Borek do Rokycan. Procházka zabrala celé odpoledne, a tak bylo příhodné, že skončila přesně tam, kde začala, tedy v restauraci Bílý lev. Po večeři následoval návrat na hvězdárnu, kde opět začaly přípravy na noční pozorování. Podle předpovědi i podle aktuálního stavu oblohy vše nasvědčovalo tomu, že nadcházející noc by mohla být ještě lepší, nežli předchozí. Kromě těchto příprav došlo také k pokusu vyfotografovat západ Slunce, který měl být vlivem rozptýleného sopečného prachu výrazně načervenalý. Bohužel se však nic takového neprojevilo a Slunce naopak ještě i na obzoru bylo velice jasné a oslepující. To bylo způsobeno velmi dobrou průzračností atmosféry.
Osazenstvo hvězdárny se mírně obměnilo, na večer se přijel podívat i Josef Jíra a nakonec vydržel i chvíli přes půlnoc. Naopak již nepřijel Antonín Komora, kterého povinnosti odvolaly do Prahy. Pozorovací skupiny se příliš nezměnily. Jiří Polák se opět věnoval fotometrickým měřením a Josef Jíra s Ondřejem Trnkou využívali dalekohled k fotografování deep sky objektů a také ke snímkování planety Saturn. Tato druhá noc byla z hlediska kvality oblohy ještě lepší než první, proto opět pozorovací skupiny vydržely pozorovat až do časných ranních hodin. Nejdéle vydržel Jiří Polák s fotometrií. Jednak proto, že jeho pozorovací program nebylo možné jen tak ukončit, ale hlavně díky tomu, že místo odpolední únavné procházky odpočíval na hvězdárně.
Nedělní dopoledne bylo ve znamení balení, úklidu a odjezdu. Pozorovací víkend pro většinu zúčastněných skončil obědem, který si již vychutnávali doma.
Celá akce se vydařila díky počasí i díky dostatečnému počtu účastníků. Přesto je jisté, že kdyby počáteční předpověď počasí byla příznivější, jistě by do Rokycan přijelo více pozorovatelů.
