Krátery vznikly před 5 – 5,5 tisíci lety při současném padání mnoha úlomků meteoritu, který se rozpadl v atmosféře, na povrch Země. Svědčí o tom nálezy v oblasti kráterů – úlomky železného meteoritu (tzv. sideritu), zvýšená koncentrace meteoritického prachu a také typické vytvarování kráterů. Některé krátery jsou celoročně vyplněné vodou, jiné jen během zimního období, ostatní jsou suché. V 70.letech byl v poli, asi kilometr severoseverovýchodně od největšího kráteru, objeven ještě osmý kráter s průměrem 35 m, hluboký 4,5 m, ale ten byl později zničen při zemědělských pracích. Průměry ostatních kráterů jsou od 22 do 100 m. Valy kráterů jsou vždy na jedné straně vyvýšené až o několik metrů, jejich půdorysy jsou mírně eliptické. Z těchto skutečností lze odvodit přibližnou polohu radiantu na azimut 30° a výšku 30 – 40 stupňů. Cenné údaje poskytla též analýza nikloželezného meteorického prachu, který byl získán z širšího okolí kráterů pomocí silného elektromagnetu. Z rozložení prachu na povrchu vyplývá pro trajektorii letu meteoroidu přibližná hodnota azimutu 20stupňů a také lze odvodit dvě exploze, které se odehrály ve výškách 120 a 220 m. Celková hmotnost původního meteoroidu se odhaduje na 100 000 tun, při dopadu rychlostí 5 km/s se hmotnost snížila díky ablaci (odpařování) až na 100 tun. Energie uvolněná při celém pádu je řádu 10^12 J, což odpovídá 0,2 kt TNT.
Pozornost ke kráterům se začala upínat až na začátku 20. stol., kdy v roce 1914 němečtí vojáci při stavění zákopů našli fragment meteoritu o hmotnosti přes 77 kg. Byl odvezen do Berlína, později se vrátil do Poznaně. V roce 1920 se objevily další tři fragmenty, z nichž každý váží několik kilogramů. O šestnáct let později studenti ze školy v obci Suchy Las vykopali další fragment o hmotnosti vyšší než 6kg. Od té doby pátrači objevili ještě řadu dalších nebeských střepů. Celkem bylo nalezeno v Morasku více než 600kg fragmentů. Rekord padl v roce 2006, kdy spatřil světlo světa kámen o hmotnosti 300 kg. Kosmický původ byl potvrzen v roce 1974. Rezervace Morasko byla přidána do seznamu míst na planetě, kde meteoritické krátery jsou viditelné – takových míst je známo pouze 176.
Škoda je jen, že ač je to velmi významné místo, od silnice není značené a cesta kolem kráterů je v létě zarostlá.