V roce 2010 příznivá fáze Měsíce dovolila naplánovat Expedici tak, že se konala v době maxima Perseid. Díky tomu se očekávaly vysoké frekvence a předpokládalo se, že meteorům se bude věnovat většina účastníků. Jediné, co se nedalo předem odhadnout, bylo počasí a to nakonec občas předvádělo lidově řečeno „psí kusy“. I přes to se podařilo pozorovat meteory celkem pět nocí, z toho dvě při maximu. Použitelné výsledky byly nakonec získány ze čtyř nocí, protože v jednom případě se zatáhlo velmi brzo po začátku pozorování.
Začátek Expedice provázely deště. První den to byly spíše jen přeháňky, ale už následujícího dne se dostavil dlouhodobý vydatný déšť. Přesto se večer nečekaně oblačnost protrhala a byla vyhlášena pozorovací pohotovost. Protože to bylo 3./4. srpna, více než týden před maximem, byla sestavena jen jedna čtyřčlenná skupina. Ta si poněkud nezvykle vybrala jako pozorovací metodu statistiku a před 23 hodinou (všechny zde uváděné časy jsou v SELČ) začala pozorovat. Již zhruba za 20 minut si všichni museli dát přestávku, protože sledovanou oblast zakryl mrak. Ten však asi za čtvrt hodiny odplul pryč, takže se mohlo pokračovat. Obloha nebyla úplně čistá, většina pozorovatelů měla oblačnost alespoň 10%, někdy i více. V pozdějších hodinách se k tomu přidal Měsíc a také mlha. Pozorování bylo ukončeno po půl třetí.
Výsledky pozorování jsou shrnuty v následujících tabulkách, setříděných podle čísel pozorovatelů. Na začátku pozorování byly meteory určovány jen jako Perseidy nebo ostatní, později byly přidány i další dva roje (komplexy rojů). Proto je pozorování rozděleno do dvou tabulek. Uváděná frekvence je celková (pro všechny roje dohromady) a není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách.
Uváděné zkratky rojů: PER = Perseidy, AQR = sloučené delta Aquaridy S, Piscis Austrinidy, alfa Capricornidy a antihelionový roj, KCG = kappa Cygnidy, SPO = sporadické meteory
Jméno pozorovatele | Čas pozorování | PER | Ostatní | Celkem | Frekvence |
Jiří Příbek | 45 minut | 1 | 2 | 3 | 4,0 |
David Prudek | 45 minut | 4 | 3 | 7 | 9,3 |
Lenka Vochová | 45 minut | 2 | 6 | 8 | 10,7 |
CELKEM | 135 minut | 7 | 11 | 18 | 8,0 |
Následující noc, 4./5. srpna, se zvečera proháněla na obloze oblačnost, ale v pozdějších hodinách pomalu mizela a počasí vypadalo docela nadějně. Počítačové předpovědi však byly velmi pesimistické a tvrdily, že tato „díra“ v mracích nebude mít dlouhého trvání. Po dlouhém váhání se přeci jen většina meteorářů vydala na hřiště a zahájila pozorování. Tentokrát se však ukázalo, že měli předpovědím věřit. Po přibližně 20 minutách se nebe zatáhlo vrstvou oblačnosti a bylo po pozorování. I když bylo spatřeno několik meteorů, musely se výsledky kvůli příliš krátkému časovému intervalu anulovat.
Po této noci nastalo velmi dlouhé období špatného počasí. Noci byly beznadějně zatažené a přidal se do toho i prakticky celodenní déšť. Ten nakonec způsobil i menší potopu, kdy bylo nutné přestěhovat několik stanů. Byly totiž postavené na místě, kam stékala voda z okolí a skončily v poměrně rozsáhlém a hlubokém jezírku.
Další pozorování se uskutečnilo až v druhé polovině Expedice, v noci 9./10. srpna. Ani tentokrát však nebyly podmínky úplně ideální. Po půlnoci zakryly nebe mraky a na zhruba hodinu se muselo pozorování přerušit. Pak se naštěstí počasí umoudřilo a mohlo se pokračovat. Tato noc byla jediná (když nebudeme počítat anulovanou noc 4./5. srpna), kdy se na Expedici 2010 pozorovaly meteory se zákresem. Ještě jeden rekord tato noc drží – jak se později ukázalo, byla jediná, kdy bylo možné pozorovat až do časných ranních hodin. Většina pozorovatelů končila až kolem čtvrté hodiny. Následující tabulky jsou setříděné sestupně podle napozorovaného času. Modře podbarvené řádky označují neodevzdaná pozorování.
Pak následovala jedna zatažená noc, ale už tu další se opět mohlo pozorovat. Bylo to 11./12. srpna, tudíž těsně před maximem Perseid. Utvořily se čtyři skupiny, tvořené šestnácti pozorovateli, které pozorovaly statisticky a byla již znát podstatně zvýšená frekvence. Občas se stalo, že zapisovatel nestíhal vše zaznamenat a muselo dojít k redukci sledovaných údajů. Bohužel v některých případech chybí i tak základní parametry jako magnituda a rojová příslušnost, takže část záznamů nelze použít k dalšímu zpracování. I tuto noc ztěžovala pozorování oblačnost, která nakonec způsobila, že mezi půl třetí a třetí se muselo skončit.
Poslední pozorovací noc Expedice 2010 byla přímo v době maxima Perseid, tj. 12./13. srpna. Složení pozorovatelů zůstalo téměř beze změn, pouze u jedné skupiny se vyměnil zapisovatel a druhá se rozštěpila na dvě menší, aby se lépe stíhalo zaznamenat vše potřebné. Meteory tak sledovalo tuto noc celkem pět skupin a skupinek o celkovém počtu patnácti pozorovatelů. Tentokrát velmi záleželo na výběru zorného pole. Některé skupiny měly oblačnost kolem 20%, u jiných se chvílemi pohybovala až kolem 60%, nebo i více. Kolem jedné hodiny po půlnoci byla vyhlášena půlnoční svačina a čtyři skupiny se vypravily občerstvit. Na hřišti zůstala jen jedna a dobře udělala. Než se ostatní zahřáli a nasytili, obloha se zatáhla a bylo po pozorování. Kvůli tomu mají ostatní skupiny výrazně kratší pozorovací interval.
Zajímavé grafy vzniknou, když se pokusíme zjistit procentuální zastoupení jednotlivých rojů v daných nocích. Pro tyto účely použijeme pouze dvě noci kolem maxima, kdy se udávala rojovost přímo. Ze zákresových pozorování se tento údaj zjišťuje poněkud složitějším postupem a zatím není k dispozici. V noci 3./4. srpna se sice také určovala rojovost, ale protože bylo zaznamenáno poměrně málo meteorů, výsledek by byl silně zkreslený. Vezmeme tedy všechny napozorované meteory za jednu noc a vytvoříme z nich graf. Nutno podotknout, že tyto grafy nemají příliš velkou vypovídající hodnotu, protože se zde počítá s jakýmsi fiktivním pozorovatelem, který v sobě zahrnuje všechny pozorovatele skutečné. Ti se ve skutečnosti během nocí měnili, kolísal jejich počet, každý měl trochu jiné zkušenosti a schopnosti a ani pozorovací podmínky nebyly vždy stejné.
Noc 11./12. srpna |
Noc 12./13. srpna |
I tak je z grafů patrné, že aktivita Perseid stoupala. První noc tvořily Perseidy jen něco přes polovinu zaznamenaných meteorů, kdežto při samotném maximu to byly již bezmála tři čtvrtiny. Bohužel výsledky zkreslují meteory, u kterých nebyla určena rojová příslušnost a těch je v době maxima více než 10%. Dá se však předpokládat, že většina z nich také náležela k Perseidám. Opět se projevily nedostatky v určování rojovosti. Není možné, aby například počty sporadických meteorů klesly během jednoho dne z 22% na 8%, tj. téměř na třetinu. Také zastoupení ostatních rojů výrazně pokleslo, nejvýrazněji je to vidět na kappa Cygnidách, které jsou navíc první noc zřejmě silně nadhodnoceny. Vypadá to, že v noci maxima někteří pozorovatelé usoudili, že jiné roje než Perseidy prakticky neexistují.
Pokud budeme vycházet z dosud odevzdaných dat, vyjde nám, že pozorování meteorů se na Expedici 2010 věnovalo celkem 19 pozorovatelů, kteří dohromady uskutečnili 41 pozorování a zaznamenali 2 003 meteorů za čistý čas 108 hodin a 46 minut. Nejaktivnější pozorovatel byl David Prudek, který pozoroval 791 minut, tj. 13 hodin a 11 minut. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byly Iveta Looseová (528 minut) a Lenka Vochová (477 minut). V počtu meteorů byla nejlepší Iveta Looseová, která jich zaznamenala 174, následoval Václav Kalaš (161) a Ondřej Trnka (144). Co se týká pozorovacích nocí, tak jediný, kdo sledoval meteory všechny čtyři noci, během kterých byly vhodné podmínky, byl opět David Prudek. O jednu noc méně pak mají Iveta Looseová, Václav Kalaš, Marek Popp a Lenka Vochová. Celkový přehled pozorování naleznete i v Excelové tabulce.
Pro srovnání: pozorování meteorů na Expedici 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 a 2009.