Počátkem listopadu provedla sonda Deep Impact již druhý v pořadí úspěšný průlet okolo jádra komety. K tomu prvnímu došlo v roce 2005, kdy tato sonda prolétla v těsné blízkosti jádra komety 9P/Tempel. Tehdejším úkolem (a nejinak tomu bylo i v případě letošního manévru) byl podrobný průzkum jádra komety z těsné blízkosti. V roce 2005 sonda proletěla ve vzdálenosti pouhých 500 km a navíc při těsném průletu vypustila menší projektil o hmotnosti 372 kg, který kometu zasáhl a způsobil na jejím povrchu kráter o velikosti asi 100 m. Účelem tohoto pokusu bylo zjistit podrobnější strukturu a fyzikální vlastnosti materiálu, ze kterého jsou kometární jádra složena. Na palubě projektilu bylo umístěno i několik kamer a fotoaparátů, které pracovaly a odesílaly informace až do okamžiku střetu s tělesem. Samotný náraz byl kromě pozemských přístrojů sledován i kamerami na mateřské sondě Deep Impact, ze které byl projektil vypuštěn.
Letošním cílem této americké sondy se stala kometa 103P/Hartley (shodou okolností byla tato kometa nejjasnější vlasaticí roku 2010, kterou bylo možné pozorovat ze Země). Důvod, proč byla vybrána právě ona byl ten, že u ní byly zachyceny jisté zajímavé vlastnosti. Jádro komety je totiž velmi malé, ale přesto projevuje poměrně velkou aktivitu. Již z radarových měření radioteleskopu v Arecibu se ukázalo, že má její jádro značně nepravidelný tvar. Sonda získala za dobu svého průletu obrovské množství zajímavých dat, jejichž zpracování zabere odborníkům ještě velké množství času. Asi největší zajímavostí, kterou sonda odhalila, je fakt, že jádro komety může být aktivní (tedy produkovat prachové částice) i na těch místech, která jsou z pohledu ze Slunce ve stínu a nedochází tam tedy k přímé interakci materiálu komety se slunečním větrem. Samotné jádro komety má dosti nepravidelný tvar a na délku měří přibližně 2 km. Uprostřed sonda zaznamenala oblast velice hladkého materiálu, který se zde zřejmě nahromadil v průběhu času díky rotaci jádra. Kromě fotografií pořídila sonda i spektroskopická měření, ze kterých je patrné, že hlavním původcem aktivity komety je pravděpodobně oxid uhličitý.
