Nejednomu začínajícímu astronomovi – amatérovi může vrtat hlavou, co je a kde se nachází jarní bod. Může o něm slyšet v planetáriu nebo při pozorování v souvislosti se Sluncem, astronomickými souřadnými systémy apod. Co to tedy je a jaký má jarní bod význam?
Slunce během svého zdánlivého ročního pohybu po své dráze – ekliptice se na konci zimy a začátku jara, tedy kolem 21. března, dostane do jarního bodu. V okamžiku, kdy se do něj dostane, nastává jarní rovnodennost. Na severní polokouli končí zima a začíná jaro. Jarní bod je tedy místo, kde dráha Slunce na jaře protne světový rovník. Nutno dodat, že ekliptika se kříží ve dvou místech vzdálených od sebe 180°. Tím druhým bodem, do kterého se Slunce dostává na konci léta a začátku podzimu je podzimní bod. Sklon ekliptiky vůči světovému rovníku je roven sklonu zemské rotační osy, tedy 23,5°. Jarní bod se na mapách označuje znakem 
, podzimní bod znakem 
.
Jarní bod je také počátkem souřadných systémů používaných v astronomii. V jarním bodě má počátek druhý ekvatoreální (rovníkový) souřadný systém (od jarního bodu je určována rektascenze α), i ekliptikální souřadný systém (od jarního bodu je určována ekliptikální délka λ). Ve druhém ekvatoreálním souřadném systému mají souřadnice jarního bodu tuto hodnotu: rektascenze 0h 0m 0s, deklinace 0° 0′ 0“, podzimního bodu: rektascenze 12h 0m 0s, deklinace 0° 0′ 0“.
Vzhledem k tomu, že dochází neustále ke stáčení zemské osy precesním pohybem, posouvá se i jarní bod asi o sedminu úhlové vteřiny za jeden den.
