Japonská planetární sonda Akacuki promarnila možnost vstoupit na oběžnou dráhu Venuše. Podle prohlášení japonské vesmírné agentury JAXA nastane další příležitost pro tento manévr až za šest let.
Od automatické sondy v ceně 300 milionů dolarů se očekávalo, že na 11 minut zažehne hlavní motor v pondělí 6. prosince ve 23:49 UT a zbrzdí tím sondu na oběžnou dráhu okolo Venuše. Vedení mise počítalo s tím, že během manévru a po jeho skončení nastane výpadek komunikace trvající asi 22 minut. Pozemnímu středisku se však podařilo obnovit spojení se sondou až po 90 minutách.
Akacuki v té době vysílala jen přes všesměrovou anténu s malým ziskem. Systém sondy přerušil předčasně brzdný manévr a přepnul se do bezpečného režimu. Pro vedení byla dobrá zpráva alespoň to, že sonda stále žije. Po celodenní analýze dat JAXA oznámila, že se sondě nezdařilo navedení na oběžnou dráhu kolem Venuše tak, jak bylo plánováno.
Sonda Akacuki, což v japonštině znamená svítání, odstartovala 20. května pomocí rakety H-2A z vesmírného střediska Tanegašima. Cesta, kterou urazila až do onoho osudného okamžiku, měřila 480 milionů km. Za šest let se díky zákonům nebeské mechaniky opět vrátí do blízkosti Venuše. Pak se může opět pokusit vstoupit na její oběžnou dráhu.
JAXA ustanovila vyšetřující tým, který nyní zjišťuje důvody neúspěchu sondy.
Akacuki je již druhá japonská mise k planetě, která selhala při brzdném manévru u planety. Sonda Nozomi propásla dvě šance ke vstupu na orbitu Marsu. V roce 1999 měl tento automat vstoupit na dráhu okolo Marsu. Vlivem nefunkčního ventilu však neměly motory dost paliva na dosažení kýžené orbity. Vedení mise tehdy naplánovalo druhý pokus o navedení na dráhu k Marsu v roce 2003. Ovšem v roce 2002 zasáhla sondu sluneční erupce a způsobila jí příliš mnoho poškození na to, aby stálo za to pokoušet se o brzdný manévr u Marsu.
Od Akacuki se předpokládalo, že od ledna začne její dvouletá mise vědeckého průzkumu atmosféry a povrchu Venuše. Pětice kamer na palubě sondy je navržena k získání doposud nepozorovaných dat o Venušině horké a rozsáhlé atmosféře a o průběžném stavu skleníkového efektu během trvání mise. Akacuki také nese senzory k pátrání po aktivních vulkánech na povrchu a blescích v atmosféře.
Zdroje: Spaceflight now, Space 40
