Den 12. duben je významným dnem pro kosmonautiku. V roce 1961 byla právě 12. dubna zahájena epocha pilotovaných kosmických letů do vesmíru. V letošním roce od této události, která je srovnávána s těmi nejvýznačnějšími událostmi 20. století, uplyne již 50 let. Na památku této události se 12. duben slaví jako Mezinárodní den letectví a kosmonautiky. Další významnou událostí, která se stala rovněž tento den, ale o 20 let později, tedy v roce 1981, byl první start amerického raketoplánu na zemskou orbitu. Tím prvním raketoplánem byla Columbia, která dnes již neexistuje. Po třiceti letech již končí období amerických raketoplánů, neboť zbývají poslední dva starty. Připomeňme alespoň v krátkosti obě významná výročí.
První pilotovaný kosmický let změnil Gagarinovi zásadně život. Na jedné straně sklidil zaslouženou slávu a stal se světově uznávaným. Na druhou stranu ale i poněkud nešťastným, neboť politická propaganda jeho slávu zneužila pro své cíle. První let do kosmu byl pro Gagarina zároveň letem posledním. Politická mašinérie si příliš dobře uvědomovala cenu prvního kosmonauta světa a rizika letu do vesmíru. Proto se rozhodla i proti jeho vůli ho dále do vesmíru nevysílat.První let člověka do vesmíru se uskutečnil pomocí rakety VOSTOK z kosmodromu Bajkonur. V kabině umístěné na špici rakety byl 27letý kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Raketa bez problémů odstartovala v 6:07 hod UT (světového času) a po 9 minutách dosáhla plánované oběžné dráhy. Let probíhal v automatickém režimu, a tak kosmonaut ho pouze kontroloval a v určité fázi letu hlídal správnou činnost systému pro přistání. Neustále také udržoval spojení s řídícím střediskem, zapisoval svá pozorování a pocity. V případě nutnosti ale mohl přejít na manuální režim řízení lodi. V průběhu letu také jedl a pil. Celková doba letu trvala 108 minut a kabina Vostok s Gagarinem uskutečnila jeden oblet kolem planety Země. Průběh letu byl klidný a Gagarin mohl obdivovat krásu naší planety z výšky, kterou nikdo před ním nedosáhl. Zachovala se jeho citace, kterou pronesl po letu: „Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“. Letová situace se zkomplikovala až po zahájení přistávacího manévru. Přístrojová část, která se měla oddělit od kabiny s kosmonautem se sice odpojila, ale jeden z kabelů se neodpojil. To způsobilo, že obě části, velitelský modul i přístrojový, zůstaly po určitou dobu spojeny kabelem. Následkem toho začala kabina s Gagarinem rotovat a kosmonaut začal vlivem velkého přetížení vidět rozmazaně. Asi po 10 minutách, kdy nikdo nemohl nic dělat, došlo naštěstí k přepálení kabelu. Kosmická loď Vostok se stabilizovala a další průlet proběhl při správném nasměrování kabiny. Ve výšce kolem 7 km došlo k odstřelení poklopu průlezu. Gagarin byl katapultován ve speciálním kontejneru. Ten se po snížení výšky rovněž oddělil a Gagarin přistál samostatně na padáku. Kabina přistála rovněž samostatně na padáku (lokalizace přesného místa dopadu kabiny je problematická). Přistání se uskutečnilo v Saratovské oblasti nedaleko vesnice Smelovka.
První kosmonaut světa zahynul 27. 3. 1968 při havárii vojenského letadla MIG-15UTI (dvousedadlová verze) spolu se svým instruktorem. Příčiny havárie v detailech nejsou dodnes zcela objasněny.
První start letu STS-1 se uskutečnil 12. 4. 1981 ve 12:00 hod. UT ze startovací rampy 39A Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral na Floridě. Posádku prvního raketoplánu Columbia tvořila dvojice astronautů: zkušený velitel John W. Young a pilot Robert L. Crippen, který byl nováčkem. Význam letu byl zkušební a ověřovací. Raketoplán provedl 37 oběhů okolo Země. Dne 14. 4. posádka navedla stroj na přistání na základně Edwards Air Force Base v Kalifornii. Další start mise STS-2 Columbie se uskutečnil až o 7 měsíců později. Po Columbii následovaly lety dalších strojů: Challegeru, Discovery a Atlantisu. Po katastrofě Challegeru, (zničen 1986 krátce po startu) byla provedena náhrada raketoplánem Endeavour. Ani Columbie bohužel neušla zkáze. Byla zničena po ukončení mise STS-107 dne 1. 2. 2003 během přistávacího manévru. Jak se později potvrdilo, příčiny katastrofy se udály již během startu odtržením kusu izolační hmoty. Podobně jako při neštěstí Challegeru i v tomto případě zahynula celá posádka. Raketoplán Columbia se zúčastnil celkem 28 misí do vesmíru. V něm pobyl po dobu 300,74 dní přičemž urazil celkem 201 497 772 km. Planetu Zemi obkroužil 4 808krát.Druhé výročí připomíná první start amerického raketoplánu. Američané po dobytí Měsíce a ukončení programu Apollo začali vyvíjet transportní prostředek mezi Zemí a orbitální dráhou, který by dokázal vynést větší náklad, a který by byl schopen opakovaného startu. Tímto prostředkem měl být právě komplex raketoplánu. Cílem bylo i celkové snížení nákladů na lety do vesmíru, což se později ukázalo jako nereálné.
I přes dvě zmíněné katastrofy měly a mají raketoplány velký význam. Vynesly do vesmíru velké množství nejrůznějších kosmických zařízení jako jsou sondy, HST. Bez raketoplánu by také nebyla postavena ani mezinárodní orbitální stanice ISS. Jen čas ukáže, jak se kosmonautika bude vyrovnávat s jejich plánovaným ukončením provozu ještě v letošním roce.
