Expedice se v roce 2011 uskutečnila kvůli fázím Měsíce v termínu 25. července až 7. srpna, tj. v době, kdy Perseidy ještě nevykazují silnou aktivitu. Proto se neočekávaly vysoké frekvence a skutečnost tomu dala za pravdu. Tento fakt v kombinaci s nepřízní počasí a menší účastí způsobil, že výsledky z pozorování meteorů byly tentokrát velmi slabé.
Na začátku Expedice byly dvě noci, kdy se dalo pozorovat, ale ty byly věnovány jiným účelům. První z nich nebylo počasí příliš vhodné na souvislé pozorování a tak se zejména mladší účastníci seznamovali s oblohou. Druhou pozorovací noc se jejich poznatky prohlubovaly a probíralo se určování údajů, potřebných při sledování meteorů. Kromě toho samozřejmě probíhaly i jiné programy.
Celkově mohli účastníci Expedice 2011 sledovat mnohem více oblačnost než jasnou oblohu. Do toho ještě nezřídka pršelo a to občas velmi vytrvale. Dlouhých několik dní se hvězdy pořádně neukázaly a tak první noc, kdy byly o trochu lepší podmínky, nastala až druhý týden v pondělí večer. I tak se ale po obloze stále vyskytovala oblačnost a nebylo vůbec jasné, zda má smysl začít pozorovat. Vyjasnilo se až někdy kolem půl jedné, ale nevypadalo to příliš stabilně. Jedna skupina meteorářů proto pozorování zcela vzdala, druhá sice zalehla na hřiště, ale protože se zanedlouho nasunula další oblačnost, věnovala se jen krátkému zaškolování nováčků. První nocí, kdy se opravdu uskutečnilo pozorování meteorů, se tak stala až ta z úterý na středu – 2./3. srpna. Opět byly sestaveny dvě pozorovací skupiny, jedna šestičlenná, druhá dokonce o síle devíti členů. Na doporučení ze Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH) se pozorovalo bez zákresu, statistickou metodou. Podmínky byly po celou noc dobré, jedna skupina neměla žádnou oblačnost, u druhé se objevila jen krátkodobě a velmi okrajově. První pozorovatelé začali monitorovat oblohu od 22:50 (SELČ) a nejvytrvalejší z nich ukončil poslední pozorovací interval deset minut před čtvrtou hodinou ranní.
Výsledky pozorování jsou shrnuty v následujících tabulkách, setříděných podle skupin a napozorovaného času. Uváděná frekvence je celková (pro všechny roje dohromady) a není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách. Oranžově podbarvené pozorování bylo z dalšího zpracování vyřazeno.
Uváděné zkratky rojů: PER = Perseidy, AQR = sloučené delta Aquaridy S, Piscis Austrinidy, alfa Capricornidy a antihelionový roj, KCG = kappa Cygnidy, SPO = sporadické meteory
Další noc už byla opět zatažená, ale naděje na pozorování vysvitla noc následující – 4./5. srpna. Jako už mnohokrát před tím byl vývoj počasí prakticky nepředvídatelný a tak k celkem obvyklé oblačnosti se přidala ještě mlha. Ta v nepravidelných intervalech zahalovala celé okolí, aby po chvíli ustoupila a opět se na nebi objevily i slabé hvězdy. Situace se opakovala tak dlouho, až to někteří vzdali a šli si lehnout. Kupodivu však ale většina vytrvala a sledovala, jak se vše vyvine. Asi tak kolem půl jedné už to vypadalo nadějně, ale přesto se ještě chvíli vyčkávalo, zda se nejedná jen o krátkodobé zlepšení. Nakonec se na hřiště vydaly obě skupiny, jen lehce prořídlé. Tentokrát podmínky nebyly zdaleka tak dobré jako minulou pozorovací noc, hlavně kvůli mlze, která se ještě občas objevila, ale i přes tyto překážky se dalo pozorovat opět až do rána.
V následujících dvou grafech naleznete jednotlivé pozorovatele a u nich znázornění počtů meteorů jednotlivých rojů, případně počty meteorů s neurčenou rojovou příslušností. Je zajímavé sledovat, jak se v řadě případů výrazně liší procentuální zastoupení jednotlivých rojů. To ukazuje, že někteří pozorovatelé určovali rojovou příslušnost nesprávně. Graf je ale zkreslen několika faktory. Jsou v něm zastoupeni pozorovatelé s různými zkušenostmi, od úplných nováčků až po velmi zkušené a také délky jejich pozorovacích intervalů mohou být velmi rozdílné. To samozřejmě způsobuje, že je velmi problematické je mezi sebou porovnávat a určovat, které údaje jsou správné a které nikoli.
Pokud vezmeme data získaná devíti pozorovateli, kteří sledovali meteory po obě noci a určíme z nich celkové procentuální zastoupení jednotlivých rojů, vznikne následující tabulka:
Datum | PER | AQR | KCG | SPO | Neurčené |
2./3.8. 2011 | 31,6% | 16,4% | – | 51,0% | 1,0% |
4./5.8. 2011 | 44,3% | 18,8% | 3,1% | 33,9% | 0,0% |
Rozdíl | +12,7% | +2,4% | – | -17,1% | -1,0% |
Je vidět, že druhou pozorovací noc aktivita Perseid vzrostla a naopak sporadických meteorů ubylo. Komplex rojů AQR se změnil jen minimálně a u roje KCG není možné určit rozdíl, protože první noc ještě nebyl v činnosti. I zde se však projevily chyby, protože počet sporadických meteorů by měl být obě dvě noci přibližně stejný.
Celkem se pozorování meteorů na Expedici 2011 zúčastnilo 13 pozorovatelů, kteří dohromady uskutečnili 23 pozorování a zaznamenali 584 meteorů za čistý čas 49 hodin a 33 minut. Nejaktivnější pozorovatel byl Václav Kalaš, který pozoroval 440 minut, tj. 7 hodin a 20 minut. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byl Marek Popp (311 minut) a Lukáš Winkler (286 minut). V počtu meteorů byl nejlepší Václav Kalaš, který jich zaznamenal 112, následoval Marek Popp (92) a Lukáš Winkler (73). Devět pozorovatelů sledovalo meteory po obě dvě pozorovací noci, zbylí čtyři mají jen po jedné. Z dalšího zpracování bylo vyřazeno pozorování Tomáše Romanuttiho v rozsahu 190 minut a 6 meteorů kvůli chybějícím údajům Celkový přehled pozorování naleznete i v Excelové tabulce.
Pro srovnání: pozorování meteorů na Expedici 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010.