V pondělí 18. 7. 2011 odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Zenit nesoucí ruský satelit Spektr R. Jedná se o radiovou sondu, která zapadá do projektu RadioAstron. Ten má kořeny již v úplném počátku 90. let minulého století a své realizace se po dlouhé době dočkal hlavně díky finanční pomoci ostatních států.
Spektr R obíhá po velice excentrické dráze s apogeem ve vzdálenosti 350 000 km a perigeem 10 000 km s postupně se prodlužující dobou oběhu od sedmi do deseti dnů. Pro představu to znamená, že se dostává jen na vzdálenost pouhých desítek tisíc kilometrů od orbity Měsíce. Navíc má v průběhu několika let kvůli gravitaci naší přirozené družice dojít k protažení dráhy až do takového stavu, kdy odzemí bude nabývat hodnoty 390 000 km, což už je více než střední vzdálenost Měsíce od Země.
Údajně by mohla sonda nahlédnout velmi blízko k černým děrám téměř až k horizontu událostí. Předměty zkoumání budou mimo jiné i neutronové hvězdy či kvasary. Měli bychom zároveň lépe pochopit hlavní problémy astrofyziky a kosmologie, včetně struktury galaxií, vývoje hvězd, temné hmoty a mezihvězdného prostoru. Přínos sondy se ovšem neomezí jen na astronomii. Provedená měření budou využívat i geologové či klimatologové, jelikož bude možné exaktněji určit jak pohyb zemských desek, tak pohyb samotné Země vůči Slunci a ostatním tělesům Sluneční soustavy. Dokonce i vůči vzdáleným galaxiím.Tyto neobvyklé parametry mají prostý důvod. Satelit, jehož anténa má v průměru 10 metrů, totiž spolupracuje s radioteleskopy na Zemi, a díky takto ohromné vzdálenosti zvládne docílit dosud nedosažené přesnosti. Řeč je o již dříve používané metodě (např. u japonské družice HALCA), jež se nazývá interferometrie. Čím dál jsou od sebe jednotlivé antény, tím lepší je úhlové rozlišení. A v tom spočívá nepopiratelná výhoda umístění jedné z nich na oběžné dráze, kdy vzdálenost není limitována rozměry Země. Pozorování tímto způsobem je znatelně efektivnější, než kdyby teleskopy sledovaly oblohu samostatně. Hovoří se o až stokrát vyšší přesnost než u Hubbleova dalekohledu.
Pokud však mají z přijatých dat vzejít výsledky, je potřebné jejich zpracování. Spektr R bude posílat údaje rychlostí 144 Mb/s. Pro sondy v každém případě existují hmotnostní omezení, a proto není možné umístit do sondy zařízení s vysokou kapacitou, do kterých by se data ukládala, nýbrž je nutné je hned odesílat na Zemi. Prozatím jediné středisko pro příjem dat se nachází v ruskému Puščinu. Aby byl zajištěn kontinuální přísun dat, která by jinak byla ztracena, bude nutné uzavřít dohody s dalšími ústavy. Díky zajímavosti tohoto projektu se však nepředpokládá nezájem.
Lze očekávat, že Rusko bude mít po delší době nemalý vliv na astronomii. Prim v oblasti monstrózních a převratných zařízení hrají USA. Stačí jen zmínit jména Hubbelův teleskop, Comptonova gamma observatoř (CGRO), rentgenová observatoř Chandra a konečně Spitzerův infračervený teleskop. V současné době se navíc připravuje James Webb Space Teleskope, nicméně ten naráží na problémy s financováním. Pozorování v oboru rádiového záření teď zřejmě bude doménou Ruska a nelze vyloučit, že vypuštění sondy Spektr R bude významným milníkem ve výzkumu vesmíru.
