Svým vzhledem naháněl lidem strach, chodil sám po lesích, horách a údolích. Měl rád hudbu i tanec a zabavoval se hrou na píšťalu, za jasných nocí hrál nymfám do tance. Byl často malován, napsáno o něm bylo mnoho básní, složeno mnoho hudebních skladeb, jeho bradatou a rohatou hlavu vytesávali sochaři do mramoru. I když byl Pan symbolem klidné pohody, přece se ho lidé báli. Dodnes říkáme strachu, kterému podléháme v noci v lese nebo na osamělém místě, panický. Je to prý strach, kterým zaháněl Pan nevítané návštěvníky z lesa.
Na starých hvězdných mapách býval Pan znázorňován jako kozoroh s rybím ocasem. Tuto podobu prý na sebe brával v dávných dobách, když prchal po souši i po vodě před svým nepřítelem, obrem Tyfónem. Protože kozoroh velmi dobře skáče po skalách, dostal se až na oblohu jako symbol stoupajícího Slunce, které se ve znamení Kozoroha nachází koncem prosince.
Celé souhvězdí leží na východ od Střelce. Prodloužíme-li spojnici Vegy v Lyře a Altaira v Orlu, najdeme čtyři hvězdy, znázorňující rohy Kozoroha. Dříve, před více jak dvěma tisíci roky, býval nejjižnějším souhvězdím zvěrokruhu, v důsledku precese zemské osy se jím však později stal Střelec. Dodnes říkáme obratníku na jižní polokouli postaru obratník Kozoroha. Názvy vesmírných a zemských objektů přetrvávají totiž tisíciletí.
