Soumrak je přechodové stádium mezi dnem a nocí, kdy se mění světelné podmínky. Jedná se o přechodné období, které nastává před východem Slunce nebo po jeho západu. Ranní soumrak je označen jako svítání, večernímu se někdy říká smrákání. Během soumraku se mění např. viditelnost hvězd na obloze.
Soumrak je způsoben rozptylem světla v horních vrstvách zemské atmosféry. Světlo přicházející ze Slunce, které je během soumraku pod obzorem se rozptyluje nejen na molekulách vzduchu, ale i na drobných kapičkách páry, ledových a prachových částicích. Tím dochází i k částečnému nasvětlení zemského povrchu. Během západu a východu Slunce a za soumraku lze někdy sledovat tzv. soumrakové jevy. Patří mezi ně např.: červánky, soumrakový oblouk, Venušin pás, krepuskulární paprsky, noční svítící oblaka, zelený záblesk a další. Některé mohou být i velmi výrazné jako např. červánky. Jiné jsou pozorovány velmi vzácně jako např. zelený záblesk.
Doba trvání soumraku je závislá na strmosti zdánlivé dráhy Slunce vzhledem k obzoru. Bude tedy závislá nejen na zeměpisné šířce, ale jeho délka se bude měnit i během kalendářního roku. S nejkratší dobou soumraku se lze setkat v rovníkové oblasti. Je to z toho důvodu, že Slunce zde zapadá téměř kolmo vůči obzoru a ani jeho délka se v průběhu roku příliš nemění. V rovníkové oblasti trvá soumrak okolo 72 minut. Jakmile ovšem změníme zeměpisnou polohu, změní se i délka soumraku. S narůstající zeměpisnou šířkou se bude doba trvání soumraku postupně prodlužovat. Zároveň se k sobě také začnou přibližovat hranice určující konce večerního a začátku ranního soumraku. Dokonce od určité zeměpisné šířky dochází po určitou část roku k jejich splynutí. Česká republika se nachází v oblasti mírného pásu. Nejkratší soumrak zde nastává začátkem března a v první polovině října. Trvá asi 110 minut. Naopak nejdelší soumrak nastává před a po letním slunovratu, kdy trvá celou noc, asi 470 minut. V tomto období vůbec nenastává pravá astronomická noc. V polárních oblastech je tento přechod mezi dnem a nocí ještě mnohem delší a může zde soumrak trvat několik týdnů.
Soumrak se dělí na tři typy: občanský, nautický a astronomický. Pro občanský soumrak je důležitá hranice, kdy se střed slunečního kotouče nachází do 6° pod horizontem. Večer začíná občanský soumrak západem Slunce a končí okamžikem, kdy střed slunečního kotouče dostane 6° pod horizont. V tu chvíli končí občanský soumrak a začíná soumrak nautický. Nautický soumrak je definován oblastí, kde se střed slunečního kotouče nachází mezi 6° až 12° pod horizontem. Jakmile se Slunce dostane 12° pod obzor, končí nautický soumrak a začíná soumrak astronomický. Ten je definován oblastí, kde se střed slunečního kotouče nachází mezi 12° až 18° pod horizontem. Jakmile se Slunce dostane pod hranici 18° pod obzorem, končí astronomický soumrak (a samozřejmě soumrak celkově) a začíná pravá astronomická noc. V tu dobu již sluneční světlo nenarušuje pozorování. Toto samozřejmě platí pro krajinu, která není rušena světelným znečištěním nebo úplňkovým Měsícem. Astronomická noc trvá až do okamžiku, kdy se ráno Slunce dostane na hranici 18°. V tu chvíli astronomická noc končí a v opačném pořadí při stejných hodnotách nastává postupně soumrak astronomický, nautický a občanský. Soumrak pak končí okamžikem východu Slunce.
V zeměpisných šířkách, kde se nachází Česká republika je doba trvání občanského soumraku nejdelší kolem slunovratů. V případě letního přes 45 minut, kolem zimního slunovratu asi 40 minut. Naopak nejkratší občanský soumrak je kolem obou rovnodenností, kdy trvá kolem 35 minut. V severských oblastech (nad 60º 34′ zeměpisné šířky) Slunce neklesne pod hranici 6° pod horizontem. Z toho důvodu trvá občanský soumrak okolo letního slunovratu celou noc a nastávají tzv. bílé noci.
Během občanského soumraku lze vykonávat běžné činnosti včetně čtení novin bez umělého osvětlení, hraní různých her apod. Z astronomického pohledu po západu Slunce, případně těsně před jeho východem lze na obloze spatřit nejjasnější astronomické objekty jako Měsíc, jasné planety (Venuše, Jupiter, Mars, Merkur a Saturn). Jakmile se přiblíží rozhraní občanského a nautického soumraku, začínají se postupně objevovat první nejjasnější hvězdy zpravidla do první magnitudy.
Nautický soumrak byl v minulosti důležitý pro mořeplavce. Název nautika je nauka o řízení lodi, mimo jiné i stanovení její polohy, určování směru plavby a rychlosti. V průběhu nautického soumraku je obloha již dostatečně tmavá a jsou již viditelné astronavigační hvězdy. Zároveň ale ještě není zase tak tmavá, aby nebyla rozeznatelná od mořské hladiny na horizontu. Proto mohli mořeplavci provádět přesná astrometrická zaměření polohy lodi např. pomocí sextantu právě na navigační hvězdy. To bylo nutné k určení jejich aktuální zeměpisné polohy na moři. Nejlepší podmínky pro navigaci nastávaly v době, kdy se střed slunečního kotouče dostal 10° pod horizont.
V zeměpisných šířkách, kde se nachází Česká republika, je doba trvání nautického soumraku nejdelší opět kolem slunovratů. V případě letního přes 60 minut, kolem zimního slunovratu asi 40 minut. Naopak nejkratší nautický soumrak je kolem obou rovnodenností, kdy trvá kolem 35 minut. V severských oblastech (nad 54º 34′ zeměpisné šířky) Slunce neklesne pod horizont více než 12° v období letního slunovratu. Z toho důvodu dojde v těchto šířkách ke splynutí večerního a ranního nautického soumraku.
Během astronomického soumraku je obloha již mnohem tmavší. Jsou na ni vidět hvězdy až páté magnitudy. Pozorovatelnost slabších astronomických objektů jako jsou galaxie a mlhoviny za astronomického soumraku však není dobrá ani v dalekohledu, případně je zcela znemožněna. Proto je nutné vyčkat na astronomickou noc.
V zeměpisných šířkách, kde se nachází Česká republika je doba trvání astronomického soumraku nejkratší začátkem března a v první polovině října. V tomto období trvá astronomický soumrak pouhých 40 minut. Naopak nejdelší astronomický soumrak nastává kolem letního slunovratu. V oblastech zeměpisné šířky nad 48º 34′, tedy i u nás, se Slunce nedostane pod hranici 18° pod horizontem. Z toho důvodu splývá astronomický soumrak s ranním a astronomická noc tak vůbec nenastává. V naší republice toto období trvá asi čtyři týdny.
