Na jednom výletě po Nilu s Hadriánem v r. 130, se Antinous utopil v blízkosti dnešního města Mellawi v Egyptě. Smrt byla prezentována jako nehoda, ale spíše byl Antinous obětován, nebo se obětoval, neboť podle věštce hrozilo Hadriánovi nebezpečí. Hadrián byl zdrcen a na počest chlapce založil město zvané Antinoöpolis poblíž místa chlapcovi smrti a věnoval mu na obloze hvězdy pod dnešním souhvězdím Orla. Souhvězdí Antinous bylo zmíněno jako součást Orla v Ptolemaiově Almagestu, ale nebylo zařazeno mezi 48 základních řeckých souhvězdí. Poté se jako samostatné souhvězdí Antinous vyskytuje až v roce 1551, kdy ho zobrazil na svém glóbu kartograf Gerardus Mercator. Antinoa uvedl následně i Tycho Brahe ve svém katalogu hvězd z roku 1602 a do map byl zakreslován ještě během 19. století, ale do dnešních dnů nepřetrval. Antinous se skládal ze šesti hvězd, které dnes známe jako éta, théta, delta, ióta, kappa a lambda Orla.
Antinous (Antinous)
