Dne 28. února 2012 nás zastihla velice smutná zpráva. Po vážných zdravotních problémech zemřel jeden z nejvýznamnějších českých vědců, přední znalec kosmonautiky a její neúnavný popularizátor Antonín Vítek. Nesplnilo se mu tak jeho přání, že by se chtěl dožít průletu sondy New Horizons kolem trpasličí planety Pluto, ke kterému má dojít 15. července 2015.
Antonín Vítek patřil mezi nemnoho vědců, kteří mají schopnost vysvětlit mnohokrát velmi komplikované záležitosti takovým způsobem, že je pochopí i naprostý laik. Navíc byl vždy ochotný poradit, pomoci, odpovědět na každou otázku. Jeho aktivity byly velmi rozsáhlé a šíře jeho znalostí z kosmonautiky, astronomie i dalších oborů až neuvěřitelná. Jen málokdy se stalo, že na nějakou otázku nedokázal odpovědět „z hlavy“, bez pomoci dalších materiálů. Bez nadsázky býval proto označován jako chodící encyklopedie a dalo se o něm říct, že u raket, sond, kosmických lodí, raketoplánů nebo orbitálních stanic znal opravdu každý šroubek. I jeho přednášky byly trochu netypické. Prezentace, kterými doprovázel svůj výklad, obvykle nebyly příliš obsáhlé, vše ale bohatě vynahrazoval svým komentářem. Nedělalo mu žádný problém ukázat posluchačům nějaký na první pohled nepříliš zajímavý obrázek, o kterém pak dokázal dlouhé minuty velmi poutavě vyprávět.
Antonín Vítek se narodil 25. ledna 1940 v Praze do rodiny právníka a majitele činžovního domu. Kvůli tomu byl v době socialismu označován jako představitel buržoazie, což mu ztrpčovalo většinu života. Chtěl studovat astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, ale tento obor se v té době neotvíral. Vzal tedy zavděk organickou chemií, ale přesto, že měl u zkoušek vynikající výsledky, neměl být kvůli svému původu přijat. Naštěstí se na jeho stranu postavili učitelé a tak mohl na školu nastoupit. S podobnými problémy se potýkal i v závěru studia, kdy málem neodpromoval. Po škole nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, kde se zabýval zejména programováním. Roku 1985 přešel do knihovny ČSAV, kde založil odbor informatiky a pracoval na databázi veškerých vědeckých studií, které vznikaly v tehdejší Akademii věd. Zde pracoval na částečný úvazek i po odchodu do důchodu.
Jeho velkým koníčkem se stala kosmonautika, ke které jej prý přivedla kniha Zápas s nebem od J. M. Trosky. Na přelomu 50. a 60. let se začal scházet s podobně zaměřenými studenty a v roce 1961 s nimi založil klub SPACE, který shromažďoval informace o kosmických letech. Jeho členy se mimo jiné stali Marcel Grün, Jan Kolář, Petr Lála, Pavel Koubský nebo Jan Liška. Pověst o Vítkových rozsáhlých znalostech se pomalu šířila a díky tomu se postupně dostával do různých médií. Za nějakou dobu se už řada kosmických událostí neobešla bez jeho zasvěceného výkladu. Podílel se například na komentování amerických výprav Apollo 11 a 12 k Měsíci. Na dalších se však již podílet nesměl, protože politickému vedení se zdálo, že příliš vychvaluje americké úspěchy. Ve skutečnosti se vždy snažil objektivně hodnotit jak americkou, tak sovětskou kosmonautiku a u obou poukazoval kromě úspěchů i na nezdary. Naštěstí mohl dále publikovat v časopisu Letectví a kosmonautika nebo Mladé frontě. Jen prostý výčet jeho článků by byl velmi rozsáhlý, protože jeho publikační činnost byla obdivuhodná. Také spočítat všechny jeho přednášky by byl docela náročný úkol. Jako autor či spoluautor se podílel například na knihách Malá encyklopedie kosmonautiky, Půlstoletí kosmonautiky nebo Stopy na Měsíci. Mimo to spolupracoval na různých dalších encyklopediích, psal díla věnované chemii, astronomii nebo výpočetní technice. Velmi aktivně se podílel i na tvorbě české Wikipedie. Zájem o jeho znalosti se ještě zvětšil po roce 1989, kdy padly všechny zákazy a pan Vítek byl často zván do rádia, televize či na řadu akcí.
V roce 1997, kdy si svět připomněl 40. výročí startu první umělé družice – Sputniku 1 – se Antonín Vítek rozhodl založit internetovou databázi, ve které by byly zachyceny veškeré lidské aktivity ve vesmíru. Pojmenoval ji Space 40 (Vesmír 40) a zanesl do ní podrobná data o všech startech kosmických těles, údaje o kosmodromech či raketách. Od té doby ji téměř každý den doplňoval a aktualizoval a to až do letošního ledna, než mu to zdravotní komplikace znemožnily. Takto rozsáhlé dílo nemá obdoby nejen v České republice, ale zřejmě ani na celém světě. Pokud někdo potřeboval jakoukoli informaci ze světa kosmonautiky, mohl si být téměř jistý, že ji zde najde.
Bohužel téměř celý život se potýkal se zdravotními problémy. Od svých jedenácti let, kdy onemocněl chřipkou a nebyl řádně léčen, trpěl srdečními problémy a často pobýval v nemocnicích. Od roku 1973 jej trápil těžký zánět srdeční svaloviny, kvůli kterému byl nějakou dobu dokonce částečným invalidou. Podstoupil několik lékařských zákroků a nakonec mu lékaři provedli pětinásobný srdeční bypass (přemostění zúžených míst na srdečních tepnách). Od této operace měl srdce ze dvou třetin umrtvené, ale přestože měl funkční jen zbývající část, jeho stav se alespoň částečně zlepšil.
Během svého plodného života obdržel Antonín Vítek několik ocenění, například za encyklopedii Space 40 získal cenu Littera Astronomica a za popularizaci vědy mu udělila Akademie věd medaili Vojtěcha Náprstka. Jeho jméno putuje i sluneční soustavou, protože astronomové Peter Kušnirák a Petr Pravec po panu Vítkovi pojmenovali planetku číslo 30 253, kterou společně objevili na hvězdárně v Ondřejově 30. dubna 2000.
Vybrané zdroje:
