V polovině dubna byl publikován první vědecký výsledek stále se rozrůstající milimetrové a submilimetrové observatoře ALMA. V době pořízení snímku bylo v provozu asi 15 z celkových 66 teleskopů a jejich cílem se tentokrát stala hvězda Fomalhaut, o které je již několik let známo, že se okolo ní nachází prachový disk. Fomalhaut je nejjasnější hvězda souhvězdí Jižní ryby a patří také mezi nejbližší hvězdy. Je vzdálena pouhých 25 světelných roků a i přes nízkou deklinaci je za dobrých podmínek pozorovatelná velmi nízko nad obzorem i od nás. V roce 2008 se u ní podařilo pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu poprvé v historii vyfotografovat jednu z planet ve viditelném světle – exoplanetu o velikosti asi trojnásobku planety Jupiter, obíhající ve vzdálenosti asi 119 astronomických jednotek od mateřské hvězdy. V souvislosti se současnými výsledky observatoře ALMA, druhého nezávislého týmu, jež pracoval za pomoci infračerveného dalekohledu Spitzer, a fotografií teleskopu Herschel se však jeví, že to, co tehdy Hubbleův teleskop pozoroval, planeta nebyla, ale spíše oblak jemných částic. Ty jsou po celé ploše disku rozptýleny a mohly vzniknout například během srážek kometárních jader.
Dubnový snímek observatoře ALMA však dovolil nahlédnout na Fomalhauta a jeho okolí s mnohem větším rozlišením a spatřit dosud netušené podrobnosti. Ze snímků, jež zachycují rozložení celého prachového disku a odhalují detaily jeho okrajů, se zdá, že na jeho vnějších a vnitřních hranicích obíhají dvě planety. Z výpočtů, které byly učiněny, pak vyplývá, že jejich velikost bude podstatně menší než velikost hypotetické planety objevené v roce 2008. Měly by dosahovat pouze velikosti planety Mars.
V letošním roce by se na hvězdu měl opět zaměřit Hubbleův kosmický dalekohled a definitivně tak potvrdit či vyvrátit existenci planety z roku 2008. Konečný obrázek o tom, jak vlastně prachový systém hvězdy Fomalhaut vypadá, bychom pak měli dostat po roce 2013, kdy se předpokládá uvedení observatoře ALMA do plného provozu.
