V roce 1972 vypustil Sovětský svaz dvojici sond určenou ke zkoumání Venuše. První z nich, Veněra 8, k této planetě úspěšně vyrazila 27. března. Druhá sonda následovala hned po čtyřech dnech, ale té se příliš nedařilo. Raketa ji vynesla z kosmodromu Bajkonur 31. března 1972 v 04:02:33 světového času. Nesla 1 184 kilogramů těžké plavidlo V-72 č. 2, což byla sonda včetně přistávacího modulu. Dle vyjádření výrobního závodu NPO Lavočkina byla konstrukce sondy identická s Veněrou 8.
Podle plánu sonda umístěná v nejvyšším stupni rakety dosáhla nízké oběžné dráhy ve výšce 196 až 215 km. Další operací bylo nasměrování sondy k Venuši pomocí motoru v posledním stupni. Bohužel zážeh trval, pravděpodobně kvůli výbuchu motoru, příliš krátce a zanechal sondu na velmi excentrické dráze kolem Země s přízemím ve výšce 205 km a odzemím v 9 805 km. Oběžná doba činila 201,4 minut.
Jak bylo v té době v SSSR zvykem, oficiální tisk ponechal zprávu o misi Kosmos-482 bez bližších detailů o jejím aktuálním stavu a poloze.
Přesto byl neúspěch odhalen, neboť celkem čtyři objekty spojené s misí Kosmos-482, z nichž dva rychle ztrácely výšku a během pár dní skončily v atmosféře, byly údajně sledovány západními radary. Brzy ráno 3. dubna 1972 pozorovalo vícero obyvatel Jižního ostrova na Novém Zélandu světelné stopy na obloze. V několika následujících dnech byly na různých místech ostrova nalezeny čtyři titanové koule o průměru 380 milimetrů a jedna s průměrem 250 milimetrů. Po pečlivé infračervené analýze, která odhalila značky v ruštině, začaly být trosky spojovány právě s misí Kosmos-482. Kulové nádoby pravděpodobně obsahovaly stlačené helium, které bylo používáno k udržování tlaku kolem pohonného systému. Přesto reakce Sovětů na vyšetřování a snahu o navrácení fragmentů byla taková, že od nich nepocházejí.
Koncem června 1972 se některé objekty oddělily od plavidla, což bylo interpretováno jako odpoutání přistávacího modulu od zbytku sondy. Původně se věřilo, že sonda vnikla do zemské atmosféry 5. května 1981. Rozřešení však přišlo až v nedávné době. 1. srpna 2011, tedy téměř čtyři desetiletí po startu, kdy vynikající pozorovatel satelitů, Ralf Vandebergh, pořídil překvapivě podrobné snímky stále obíhající sondy Kosmos-482.
Bylo by logické předpokládat, že světlý objekt na snímku bude velká komunikační anténa. Poněkud obdélníkový tvar dané části ale naznačuje, že se jedná spíše o solární panel. Klíčem ke správné interpretaci byly fotografie, zobrazující sondu z předstartovních fází, které jsou ale velmi vzácné. V archivu byly nalezeny ty, které ukazují identickou Veněru 8 (V-72 č. 1).
Kombinací těchto obrázků lze s velkou dávkou jistoty tvrdit, že solární panely na palubě sondy Kosmos-482 zůstaly ve složeném stavu. Je pravděpodobné, že přistávací modul je k sondě stále připojen, zatímco nosný stupeň už nikoliv. Komunikační anténa je zřejmě ve stínu na druhé straně sondy. V každém případě na fotografii není viditelný ani okraj antény, takže lze odhadovat, že se rovněž nerozevřela.
V současnosti má dráha sondy přízemí ve výšce 207 km a odzemí 3 630 km a díky tomu vydrží obíhat kolem Země ještě dlouhou dobu. Není ani vyloučeno, že podobných objektů se kolem Země pohybuje více. Jak je vidět, i blízké okolí naší planety může skrývat nečekaná překvapení…
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/venera72_kosmos482.html
