V malém dalekohledu ale není vidět příliš podrobností, protože galaxie má velmi malou plošnou jasnost. Krása této galaxie vynikne až na fotografiích, které ukáží její spirální ramena, podle kterých se někdy nazývá Větrník. Jasnost 6.7 mag., rozměry 70′ x 40′.
|
Snímky jsou řazené od nejnovějšího |
|
Po 2 letech jsme mohli vyfotografovat M33 opět novou technikou, tentokráte chlazenou CCD kamerou G2-8300. Změnil se i objektiv – byl použit Megrez 90/558 s rovnačem pole. Bohužel nebyl čas vytvořit kompletní barevnou fotografii, ale byl získán pouze černobílý obraz. Ten byl mírně obarven pomocí snímku z 5.9.2005. Proti předchozímu snímku se díky použitému objektivu zlepšila bodovost hvězd v celém poli, ale ještě bude nutné dofotit minimálně červený kanál.
Další snímek vzniknul za stejným objektivem, jako první snímky, ale s použití nechlazené CCD kamery G1-1400. Jednalo se spíše o pokusné snímky, protože pozorovací podmínky byly velice špatné na fotografování tak plošně slabého objektu, že se mi ani nechtělo vytahovat autoguider. Bez autoguideru musela být expozice zkrácena na 1 minutu, při které sice některé snímky jsou vlivem periodické chyby ujeté, ale zbude dost dobře pointovaných snímků. Výsledný černobílý snímek byl obarven pomocí předchozího snímku z 5.9.2005. Ten, protože byl pořízen přes digitální fotoaparát s IR blokačním filtrem, nezobrazuje červené emisní mlhoviny v ramenech galaxie a proto tyto mlhoviny nejsou ani správně obarveny na novém snímku. Nepřesná pointace montáže se projevila na zbytkovém šumu. Proto byl tento obarvený snímek ještě sečten s předchozím z 5.9.2005. Tím vzniknul snímek s lépe prokresleným slabými partiemi spirálních ramen, ale jinak velice podobný předchozímu. Na kvalitativně lepší snímek je nutné použít delší pointované expozice a vyčkat na lepší pozorovací podmínky nejlépe s nízkou teplotou.
Další snímek vznikl při testování CCD kamery G1-0300. Snímek trpí několika vadami. Především objektiv vykazuje velkou sférickou vadu. Pro získání lepších detailů na slabých spirálních ramenech by bylo vhodné použít delší ohnisko a prodloužit expozici. Přesto je zajímavé srovnání s předchozím snímkem pořízeným digitálním fotoaparátem a větším objektivem.
Zpracování dalšího snímku jsem si nechal až do Vánoc. Snad i proto je již provedeno klasickým způsobem, tj. nejdříve odečtení zprůměrovaných temných snímků programem SubRaw, součet a další úpravy potom ve Photoshopu 8, vše v 16-ti bitové barevné hloubce. Protože byly fotografie pořizovány z nového stanoviště Čbán, na kterém jsou tradičně lepší pozorovací podmínky než v Bažantnici a zpracování předchozího snímku nebylo dotažené, očekával jsem podstatně lepší výsledek v porovnání s předchozím snímkem. Výsledek byl sice o něco lepší, ale ne o tolik. Na starším snímku byl výraznější jasný střed, na novějším potom slabší spirální ramena. Nakonec jsem proto ještě oba snímky vzájemně sečetl a výsledek můžete porovnat. Škoda jen, že použitý digitální fotoaparát není příliš citlivý na červenou barvu a na snímku proto nevyniknou červené emisní mlhoviny v M33, které jsou v této galaxii pozorovatelné.
M33 patřila k prvním objektům vyfotografovaným naším novým digitálním fotoaparátem Canon EOS 20D. V začátcích nebyly odečítány temné snímky, zpracování bylo pouze v 8 bitech. Přesto nás výsledek příjemně překvapil.