Pokud se řekne slovo kometa, mnoha obzvláště hudbymilovným jedincům se ihned vybaví známá úvodní věta stejnojmenné písně Jarka Nohavici: „Spatřil jsem kometu, oblohou letěla…“ Skutečnost je ovšem taková, že počet komet dostatečně jasných na to, aby byly pozorovatelné velmi dobře i pouhým okem, můžeme v rámci půlstoletí napočítat na prstech jedné ruky. Pokud nám bude ovšem štěstí přát, je možné, že se příští rok dočkáme hned dvou takto významných vlasatic. Text této krásné písně pak nebude jen pouhou představou a snem, ale zhmotní se v nezapomenutelné vesmírné divadlo.
Návštěva z jižní oblohy
Prvním kometou z našeho seznamu je již více než rok známá kometa s označením C/2011 L4 PANSTARRS. Byla objevena 1,8 metrovým dalekohledem náležícím přehlídkovému systému Pan-STARRS zaměřenému především na vyhledávání planetek a na objevových snímcích vypadala jako nevýrazná skvrnka s jasností nepatrně převyšující 20. magnitudu. Již dva dny po objevu byla však spočtena její předběžná dráha a bylo zjištěno, že na začátku března 2013 kometa projde přísluním ve vzdálenosti pouhých 45 milionů kilometrů od Slunce. Již tehdy bylo tedy zřejmé, že se máme na co těšit. V současnosti se kometa nachází v souhvězdí Vah a pro pozorovatele na severní obloze již není viditelná, tedy alespoň prozatím. Na obloze jižní ji bude možné spatřit ještě v průběhu října, ale později se ztratí v blízkosti Slunce (na chvíli se pak ještě objeví v průběhu ledna a února). 10. března projde přísluním a poté začne velmi rychle stoupat a přesouvat se pozvolna na severní oblohu. První možnost jejího spatření od nás je 12. nebo 13. března, kdy ji bude možné nalézt ve večerních hodinách na ještě ne zcela setmělé obloze velmi nízko nad západním obzorem v souhvězdí Ryb. V těchto dnech jí také bude dělat společnost úzký srpek Měsíce. Bohužel vše závisí na tom nejzásadnějším, a to na vývoji její jasnosti. Komety jsou však v tomto ohledu velmi nevyzpytatelná stvoření a prakticky nic není možné předpovědět s jistotou. Nejpravděpodobnější scénář v současnosti předpovídá, že se kometa na večerní obloze zjeví jako objekt s jasností okolo 0 – 1 mag, možná dokonce jasnější. Pokud tomu tak bude, zcela jistě se můžeme těšit na nejjasnější kometu od roku 1997, kdy na obloze zazářila známá kometa Hale-Bopp. Současná pozorování také ukazují, že její jasnost roste rychleji, než jsme očekávali, tak že by přece?
Kometa s prapodivným názvem
Pomyslnou třešničkou na dortu se (doufejme) stane nedávno objevená kometa s označením C/2012 S1 ISON. Kometa byla objevena na CCD snímcích získaných v noci z 21. na 22. září na observatoři Kislovodsk v Rusku pomocí 40 cm dalekohledu. Objevitelé Vitali Nevski a Artyom Novichonok v tu chvíli ještě netušili, že objevili velmi zajímavé těleso, které o pár dní později způsobí celosvětový rozruch. Ještě tu noc byla však kometa pozorována na několika dalších observatořích a následně byly i nalezeny předobjevové snímky (mimo jiné i z již zmíněného teleskopu PANSTARRS). Velmi rychle vypočtená dráha komety ukázala dvě zajímavosti. První z nich byla její vzdálenost od Slunce v době objevu. Ta byla odhadnuta na neuvěřitelných 6 AU od Slunce – tedy za drahou Jupitera. Při jasnosti okolo 18 mag je tedy jasné, že se jedná o velmi aktivní těleso. Druhou zajímavostí je její vzdálenost od Slunce v době průchodu perihéliem. Ta činní pouhých 1,8 milionu kilometrů, což může být vpravdě vzdálenost sebevražedná. Je tedy otázka, zda kometa tento těsný průlet vydrží, anebo jestli ji slapové síly Slunce rozdrolí na prach. Jisté ovšem je, že v době před průletem okolo Slunce v polovině listopadu příštího roku bude kometa poměrně dobře pozorovatelná na ranní obloze v souhvězdí Severní koruny. O tom, jakou v tu dobu bude mít jasnost, nemáme ovšem v současnosti sebemenší ponětí. Optimistické předpovědi hovoří o tom, že kometa atakuje hranici 1. magnitudy, ale ve skutečnosti to může být zcela jinak. Co je ale velkou otázkou, je již zmíněný průlet okolo Slunce. Pokud se totiž bude kometa „chovat tak, jak má,“ její jasnost poroste dle očekávání a smrtonosné rendezvous se Sluncem přežije bez větší úhony, můžeme se těšit bez nadsázky na kometu (půl)století. Její jasnost by mohla být dokonce dostatečná pro její spatření na denní obloze. Perihéliem projde kometa 28. listopadu a už o 14 dní později ji bude možné nalézt na večerní obloze v souhvězdí Herkula. Její jasnost by mohla pokořit magickou hranici 0. magnitudy a možná dosáhnout i záporných hodnot.
Dění okolo těchto dvou zajímavých objektů budeme bedlivě sledovat a další informace vám přineseme v některém z dalších vydání Zpravodaje. Prozatím je však takříkajíc ve hvězdách (nebo spíše řečeno „v kometách“?).
