Detailní snímky měsíčního povrchu pořízené americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) již přinesly mnoho fascinujících pohledů na našeho nejbližšího souseda. Díky nízké oběžné dráze nad povrchem Měsíce mají kamery sondy povrch jako na dlani a získané snímky dosahují neuvěřitelného rozlišení. Mezi mediálně nejúspěšnější počiny této sondy jistě patří jistě detailní snímky pozůstatků po dřívějším kosmickém průzkumu Měsíce, zejména oblastí přistání pilotovaných misí Apollo, či robotických Lunochodů.
Vědecké cíle mise LRO jsou však mnohem širší. Jde především o podrobné zmapování Měsíce, hledání vhodných míst pro další pilotovaný i nepilotovaný průzkum, pátrání po důležitých surovinách, například po vodním ledu v místech trvalého stínu, studium vývoje měsíčního povrchu, zjišťování aktuální míry rizika vlivem dopadů drobných těles atd. Dat zasílaných sondou LRO od začátku její činnosti roku 2009 jsou již stovky terabajtů. To je takové množství, že nelze zdaleka vše naráz zpracovat. Do mapování měsíčního povrchu se tak mohou zapojit i dobrovolníci díky internetovému projektu Moon Zoo (www.moonzoo.org), jež spadá do souhrnného projektu Zooniverse. Ten odstartoval populárním projektem Galaxy Zoo, v němž uživatelé katalogizují miliardy galaxií z fotografií velkých dalekohledů.
Měsíčním snímkům ze sondy LRO však až dosud něco chybělo. Její kamery jsou samostatné a tak na rozdíl od například japonské sondy Kaguya, jež na palubě nesla stereokameru, nelze z pořízených dat jednoduše vytvářet trojrozměrné snímky. Přitom právě transformace obrazu do 3D podoby například formou anaglyfu je skvělá pomůcka pro vědce studující povrch Měsíce. Vědecké týmy z University of Arizona a Arizona State Univesity vyvinuly novou techniku zpracování obrazu ze sondy LRO, při níž jsou spojovány samostatné obrazy z různých obletů nad stejnou oblastí, ovšem s drahou mírně posunutou. Vhodným přepočítáním obrazu jej lze převést do trojrozměrného snímku. Je jasné, že metoda není triviální, neboť pro různé oblasti Měsíce je potřeba vybírat z dat, pořízených při stejném nasvětlení povrchu a vhodném odsazení oběžných drah. To se mění podle toho, v jaké části dráhy se zrovna sonda nacházela.
První výsledky se objevily na konci září na serveru www.space.com. K jejich prohlížení se hodí klasické červenoazurové brýle pro prohlížení anaglyfů. Další snímky se budou s postupem času objevovat na domovské stránce kamerového systému LRO (http://lroc.sese.asu.edu).
