Galaxie v Andromedě má jasnost 4.8 magnitudy a rozměry 190′ x 61′. S galaxií M31 jsou gravitačně spojeny další 4 trpasličí galaxie. Jižně od jádra M31 se nachází M32 s jasností 9.5 mag. a rozměry 3′ x 3′. Severozápadně od jádra M31 se nachází M110 (NGC 205) s jasností 10.8 mag. a rozměry 8′ x 3′. Obě tyto galaxie jsou spolu s M31 na tomto snímku. Vzdálenější satelitní galaxie NGC 185 a NGC 147 se promítají do souhvězdí Casiopei.
Většina zde uvedených snímků byla pořízena stejným přístrojem za podobných podmínek. Rozdíl je především ve zpracování. Je zde názorně ukázáno, jak je možné kvalitním zpracování vytáhnout z fotografie podstatně více detailů.
M31 patřila k prvním objektům při zkoušení našeho nového digitální fotoaparátu Canon EOS 20D. Testovali jsme různé expozice i možnosti zpracování. První snímek vznikl součtem pouze 2 snímků. Nebyl ani odečítán šum. Ten byl snížen potlačením slabších partií. Proto je jádro výrazné, ale slabší spirální ramena zanikají. Fotografie by jistě šla lépe zpracovat, ale protože jsme o několik dnů později znovu fotografovali M31 a povedlo se více snímků, zůstaly první snímky v původní nedokonalé kvalitě. Uvádím je zde jako ukázku rozdílného zpracování.
Další snímek vznikl o pět dnů později. Povedlo se nafotografovat větší množství snímků a tak i se zpracováním jsem si dal více záležet. Z výsledku jsem byl nadšen a nejenom já. S odstupem času ale musím přiznat, zpracování bylo hodně nedokonalé. Neznal jsem přesné postupy, zpracování probíhalo jen v 8 bitech a také temné snímky nebyly průměrovány, ale byl odčítán pouze jeden a to ještě ne za úplně stejné teploty. Výsledek je podstatně lepší než předchozí snímek, ale trpí mnoha chybami zpracování.
Po půl roce jsem již získal určité zkušenosti se zpracováním, přešel jsem na Photoshop nové verze a začal používat i další pomocné programy. Rozhodl jsem se proto znovu zpracovat předchozí snímek. Tentokrát bylo zpracování děláno v 16 bitové barevné hloubce s využitím programu SubRaw a Photoshop 8. Odčítány byly série temných snímků, bohužel teplotu, při které byly fotografovány zdrojové snímky neznám, takže jsem jí pouze odhadoval ze vzpomínek na nezvykle studené léto. Novým zpracováním poklesla úroveň šumu a díky tomu bylo možné zvýraznit i slabší partie spirálních ramen. Ale ani tento snímek není dokonalý, stojí především na dvou nejdelších expozicích. Na zbývajících krátkých expozicích nejsou slabší části dostatečně výrazné a tyto snímky byly použity jen na snížení šumu z nedostatku většího množství kvalitnějších fotografií.
Další snímek byl vytvořen s využitím TVGuideru. Díky tomu nebyl problém vytvořit dostatečný počet fotografií, ze kterých bylo vybráno 11 snímků. Na zpracování byl využit Subraw a Registar, který umožnil použít i mírně vyrotované snímky a výsledek byl výborný. Konečné zpracování bylo provedeno v Photoshopu.
Po čtyřech letech, s novou pozorovací technikou, vznikl další snímek. Místo digitální zrcadlovky byla použita CCD kamera, změnil se i použitý dalekohled. Nový Megrez díky rovnači pole lépe kreslí až do rohů obrazu. Slabší, okrajové partie galaxie jsou lépe prokresleny díky kvalitní chlazené CCD kameře s minimálním šumem oproti fotoaparátu. Nicméně rozdíl kvality proti předchozímu snímku není veliký, projeví se až při plném zvětšení.
Datum: 13.8.2012 20:00 UT Objektiv: Refraktor Megrez 90 APO 90/558 + rovnač pole WO P-Flat4 (0.8x) CCD: G2-8300, chlazeno na -30°C, binning 1×1 Expozice 21 x 5 minut (celkem 105 minut) Pointace: G1-1400 za ED80/600 Podmínky: Dobré Pozorovací stanoviště: Bažantnice Zpracování: SIMS použit na snímání, odečtení Dark a Flat a na sečtení (medián) snímků. Tento černobílý snímek byl obarven pomocí předchozího snímku z roku 2008. Sesazení bylo provedeno v Registaru, zvýraznění a konečné úpravy v Photoshopu. Sever je na snímku vlevo |