V astronomii se stává jen velmi zřídka, že můžeme nějaký objev či zjištění považovat za definitivní. Následující článek je ovšem dokladem toho, že i takovéto situace nastávají. V říjnu totiž přišel tým vědců z Evropské jižní observatoře na La Silla v Chile se zprávou, že se jim podařilo objevit nejbližší exoplanetu. Jistota, že se opravdu jedná o exoplanetu od nás nejméně vzdálenou, je dán jednoduchým faktem – byla totiž objevena u Alfy Centauri, což je nejbližší hvězdný systém.
Myšlenka existence exoplanet u jiných hvězd je překvapivě velmi stará. Již učenci starého Řecka věřili v existenci jiných světů, podobných tomu našemu, či odlišných. V proudu času společně s tím, jak narůstaly naše znalosti o vesmíru, se stále častěji vynořovaly myšlenky planetárních soustav u jiných hvězd. Využívání větších optických přístrojů a především znalost nebeské mechaniky dovolovala astronomům již v 19. století pozorovat nepatrné cyklické nepravidelnosti v pohybu některých hvězd, které byly způsobeny jejich neviditelnými průvodci. Například u Síria byl tento efekt rozpoznán již v roce 1844. Nutno ale podotknout, že se v těchto případech nejednalo o planetární průvodce těchto hvězd, ale o tzv. bílé trpaslíky, jež sice svou velikostí nejsou o mnoho větší než největší planety, ale stále jsou to ve své fyzikální podstatě hvězdy. Na první objev exoplanety si tedy astronomové museli ještě mnoho let počkat. První z nich byla totiž objevena metodou měření zpožďování záblesků pulsarů až v roce 1992, kdy se astronomům podařilo detekovat dva neviditelné průvodce pulsaru v souhvězdí Panny. První objev exoplanety okolo hvězdy hlavní posloupnosti byl pak učiněn o 3 roky později dvojicí švýcarských astronomů, kteří metodou změn radiálních rychlostí objevili průvodce u hvězdy 51 Pegasi. Od této doby prodělává pozorování a hledání exoplanet doslova raketový rozmach a zdaleka už není jen výsadou odborných vědeckých pracovišť, ale do velké míry i astronomů amatérů. Důkazem je i fakt, že do dnešních dnů je známo více než 2 000 exoplanetárních kandidátů.
Objev exoplanety u systému Alfa Centauri je tedy pouze jedním z mnoha, ale o to více zajímavý právě tím, že se jedná o objev planety u tak blízké hvězdy. Systém Alfa Centauri je od Země vzdálen pouze něco málo přes 4 světelné roky a sestává ze tří hvězd (jedná se tedy o trojhvězdu). Nejjasnější z trojice, Alfa Centauri známá také jako Rigil Cent nebo Canopus, je nejjasnější hvězda souhvězdí Kentaura na jižní obloze a třetí nejjasnější hvězda na obloze vůbec. Ve vzdálenosti několika miliard kilometrů ji obíhá její průvodce, Alfa Centauri B, která je jen o málo slabší než její jasnější a hmotnější souputník. Obě hvězdy je možné velmi dobře pozorovat již malým triedrem. Třetím členem tohoto systému je ještě známější Proxima Centauri, která je ze všech tří složek sice nejslabší, ale zato ke Slunci nejblíže (4,24 světelného roku).
Objevená exoplaneta obíhá okolo hvězdy Alfa Centauri B a to ve vzdálenosti pouhých 6 milionů kilometrů, což je vzdálenost přibližně 10× menší, než je vzdálenost oběhu Merkuru okolo Slunce. Z tohoto důvodu je tedy jasné, že podmínky na této planetě musí být velmi nehostinné. Velmi zajímavým zjištěním bylo ovšem to, že objevená planeta je srovnatelných rozměrů s naší Zemí. Zařadila se tak mezi nepočetnou skupinu malých exoplanet. Většina doposud objevených exoplanet dosahuje spíše hmotností Jupiteru, či jej převyšují. Je to dáno zejména výběrovým efektem, neboť hmotné exoplanety se obvykle snáze detekují. Je více než jisté, že v oblasti exoplanet nás čeká ještě mnoho zajímavých objevů.
