V roce 2013 nás čeká nejen řada každoročních astronomických úkazů, ale možná se dočkáme i dvou nadějných komet, z nichž jedna by mohla svou jasností atakovat dokonce zápornou magnitudu. V neposlední řadě nás pravděpodobně čeká také dosažení maxima sluneční činnosti, které bude ale, jak jistě mnozí z vás tuší, proti několika uplynulým výjimečně nízké.
3. ledna se můžeme těšit na první z tradičních „astronomických stálic“ a to na meteorický roj Kvadrantidy. Maximum je stanoveno přibližně na 14:30 SEČ, což je pro pozorovatele z Evropy poměrně nepříznivé. Kvadrantidy jsou totiž známé svým velmi ostrým a krátkým maximem, a proto nejvýhodnější doba pro pozorování bude ihned po setmění 3. ledna večer. V této době také ještě nebude rušit Měsíc ve fázi krátce před poslední čtvrtí (vychází asi ve 23:30). V případě jasné oblohy by mohla frekvence meteorů dosahovat několika desítek za hodinu.
Na velmi zajímavý úkaz se můžeme těšit 15. února. V tento den se totiž k Zemi přiblíží planetka s označením 2012 DA14 a to na rekordní vzdálenost pouhých 35 000 km. Není se však čeho bát, jelikož ke střetu se Zemí zcela jistě nedojde. Vzhledem k tomu, že dosahuje toto těleso velikosti asi 50 metrů, bude v důsledku takto malé vzdálenosti i jeho jasnost vysoká. Největší přiblížení k Zemi nastane asi 15 minut před devátou hodinou večerní a přesně v této době začne být také planetka pozorovatelná i od nás (bude se pohybovat z jižní oblohy na severní). Vzhledem bude připomínat rychle se pohybující hvězdu s jasností okolo 8. magnitudy (rychlost pohybu bude zpočátku více než 0,5° za minutu!).
V noci z 21. na 22. dubna můžeme očekávat maximum meteorického roje Lyrid. Zenitové frekvence se v maximu pohybují okolo 20 meteorů za hodinu a letos bude největším nepřítelem pozorovatelů Měsíc ve fázi mezi první čtvrtí a úplňkem. Vyplatí se proto pozorovat především od druhé poloviny noci až do svítání, kdy bude již Měsíc pod obzorem.
Březen roku 2013 bude (doufejme) ve znamení první ze série jasných komet. Přibližně od 18. března totiž přivítáme na naší obloze novou kometu s označením C/2011 L4 PANSTARRS. Zpočátku bude pozorovatelná pouze zvečera velmi nízko nad západním obzorem s jasností okolo 1 – 2 mag., postupně se však budou její pozorovací podmínky zlepšovat. Za předpokladu příznivého vývoje jasnosti bude tato kometa jistě jedním z nejhezčích úkazů roku 2013. Více o této kometě naleznete v únorovém vydání Zpravodaje.
25. dubna se můžeme po delší době opět těšit na zatmění Měsíce. Sice se bude jednat o zatmění částečné, ale bohužel se při něm Měsíc vnoří do zemského stínu jen ze dvou procent. Vizuálně tedy nebude zatmění v podstatě vůbec postřehnutelné. Projevit by se však mělo na fotografiích. V blízkosti měsíčního kotouče se budou nacházet ještě planety Saturn a Jupiter. V maximální fázi zatmění se Měsíc ocitne krátce po 22:00 SELČ a samotné částečné zatmění potrvá jen 27 minut.
Tradičně nejvděčnější meteorický roj, Perseidy, bude mít v roce 2013 slušné pozorovací podmínky. Maximum je totiž předpovězeno na večerní hodiny 12. srpna (konkrétně okolo 21:30 SELČ) a Měsíc ve fázi šest dní po novu bude částečně rušit.
V noci z 18. na 19. října se můžeme těšit na druhé a zároveň poslední zatmění Měsíce roku 2013. Bohužel se bude jednat o zatmění polostínové, tudíž vizuálně v podstatě nepozorovatelné. Maximální fáze zatmění nastane v 1:50 SELČ a poloha Měsíce bude velmi výhodná po celou dobu úkazu. Další výhodou (vzhledem k faktu takto pozdních hodin) je i to, že se zatmění odehraje v noci z pátku na sobotu.
Orionidy budou mít v roce 2013 poměrně špatné pozorovací podmínky, jelikož v noci z 21. na 22. října bude významně rušit Měsíc ve fázi pouhé tři dny po úplňku. Podstatná složka slabých meteorů tedy zanikne v měsíční záři. Standardní zenitové frekvence se u Orionid pohybují okolo 20 meteorů za hodinu.
Leonidy jsou velmi zajímavým rojem s cyklickým nárůstem aktivity vždy po přibližně 33 letech. V roce 2013 ovšem žádné vysoké frekvence meteorů neočekáváme. Je předpovězeno pouze jediné menší maximum 17. listopadu okolo 17:00 SEČ, které by mohlo dosahovat frekvencí okolo 20 meteorů za hodinu. Bohužel z hlediska Měsíce mají Leonidy podmínky doslova nejhorší možné. Úplněk totiž nastává ve stejný den.
Nejinak tomu bude i v případě prosincových Geminid. Roj s tradičně velmi vysokými hodnotami frekvencí okolo 100 meteorů za hodinu bude nejlepší pozorovat okolo 14. prosince, bohužel však s podstatným vlivem Měsíce ve fázi pouhé tři dny před úplňkem.
Snad dostatečnou náhradou za meteorické roje rušené Měsícem se stane v listopadu a prosinci kometa C/2012 S1 ISON. Ta by mohla být pomyslnou třešničkou na dortu a možná i největším úkazem nejen roku 2013. Současné předpovědi (prosinec 2012) naznačují, že by mohla v listopadu na ranní obloze a v druhé polovině prosince na obloze večerní dosáhnout jasnosti až okolo 0 mag. Pokud se tak stane, bude tento úkaz zcela jistě nezapomenutelný. Bohužel, u takto nové komety nedokážeme přesně odhadnout charakter jejího zjasňování v období před průchodem perihéliem a tak se musíme nechat překvapit.
