Zdá se, že mise dalekohledu Kepler je u konce. Dalekohled, určený k hledání exoplanet podobných Zemi v obyvatelných zónách, částečně přišel o své zaměřovací schopnosti. Důvodem je porouchaný setrvačník, přičemž závada postihla již druhý z celkových čtyř. Následkem toho nelze dalekohled přesně namířit na daný objekt. To se bohužel neslučuje s nároky vysoce přesných měření jasnosti, která Kepler prováděl v souhvězdích Lyry a Labutě, kam byl stabilně namířen právě za pomoci setrvačníků.
Inženýři komunikují s Keplerem dvakrát týdně. Při jednom z těchto rutinních kontaktů v úterý 14. května ale nalezli sondu v bezpečnostním režimu poté, co palubní počítač zaznamenal, že dalekohled míří jinam, než by v tu chvíli měl. Po první poruše setrvačníku vedeného pod číslem 2 v červenci roku 2012, který vykazoval nezvyklé hodnoty tření, se nyní bohužel zjistilo, že se přes vydaný příkaz netočil ani setrvačník číslo 4. Vše nasvědčuje tomu, že na vině je mechanická závada na ložisku setrvačníku. Pro správnou funkčnost jsou přitom potřeba minimálně tři běžící setrvačníky. Ty se mohou otáčet v obou směrech úhlovou rychlostí 1000 až 4000 otáček za minutu. Tím je možné stabilizovat polohu dalekohledu v prostoru.
Stejně jako když se zasekne mechanická součástka stroje někde na Zemi, se inženýři nejdříve pokusí se setrvačníkem točit ze strany na stranu a doufat, že se opět rozběhne. Sonda se pohybuje po heliocentrické dráze v podobné vzdálenosti jako Země s periodou oběhu 372 dní. Momentálně se nachází asi 65 milionů kilometrů od nás a nadále se vzdaluje, což znemožňuje jakoukoliv ruční opravu, i v případě že by stále létaly raketoplány. Za jejich pomoci probíhaly například opravy na Hubbleově kosmickém dalekohledu, který se však pohybuje po mnohem bližší dráze.
Rovněž se pracuje na plánu, jak orientovat dalekohled i za těchto podmínek. Sonda disponuje manévrovacími motory, které umožňují natáčení a hovoří se i o vývoji hybridního systému, který bude využívat jak motory, tak zbylé dva setrvačníky. Bohužel ani jedna z těchto možností nedosáhne požadované přesnosti pro pokračování původní mise a zřejmě bude potřeba přijít s náhradním programem.
Mise byla spuštěna v roce 2009, stála 600 milionů dolarů a vedla k objevům 132 potvrzených exoplanet a dalších skoro 3 000 kandidátů. Zkoumaných hvězd bylo přibližně 156 tisíc.
Původně byla mise plánována na tři a půl roku, což již bylo překročeno o šest měsíců, nicméně minulý rok byla prodloužena do roku 2016, aby se mohli potvrdit další kandidáti. Na jednoznačné určení totiž bylo potřeba více měření, než se původně předpokládalo. Přesto nasbíral Kepler mnoho dat, která se budou ještě několik let zpracovávat. Na konečné rozhodnutí, co se s dalekohledem bude dít dále, si budeme muset ještě počkat. Momentálně se nachází ve stabilizovaném stavu a plánují se další kroky.
