Pozorování meteorů na Expedici 2013

Přesto, že na Expedici 2013 nevyšlo počasí tak dobře, jako v roce předchozím, určitě ji můžeme počítat mezi úspěšné akce. Možná někoho zarazí, že ačkoli se pozorovalo pět nocí, tedy jen o jednu méně, než roku 2012, počet meteorů byl přibližně jen třetinový. To má však velmi prosté důvody. Proti minulému ročníku, který pokryl téměř celé období zvýšené aktivity Perseid, Expedice 2013 končila 11. srpna, tedy těsně před jejich maximem. To se samozřejmě odrazilo na jejich výrazně nižší frekvenci. I počet pozorovatelů byl menší, protože ti se v období slabší aktivity věnovali jiným druhům pozorování. Všechny noci se pozorovalo statistickou metodou, tedy bez zákresu a každá skupina měla svého zapisovatele, který se staral o zaznamenávání údajů. Pozorovatelé se díky tomu mohli věnovat sledování oblohy bez přestávek. Jistou kuriozitou Expedice 2013 bylo, že téměř po celou dobu se v kolonce oblačnost objevovaly samé nuly. Jedinou výjimkou se stala poslední noc, kdy se dvěma meteorářům nasunula do zorného pole oblačnost těsně před tím, než ukončili svůj pozorovací interval.

První pozorování meteorů se uskutečnilo třetí noc Expedice, na přelomu července a srpna. O této noci (31. července/1. srpna) byla aktivita Perseid ještě poměrně slabá a do pozorování se zapojila jen jedna čtyřčlenná skupina. Z toho ještě dva účastníci strávili část noci u zapisovacího stolku, takže se v tu chvíli nemohli věnovat pozorování. Podmínky byly velmi dobré, pouze v době přestávky, kdy se v klubovně podávala půlnoční svačinka, se nebe částečně zatáhlo. Nejprve to vypadalo, že už se znovu pozorovat nezačne, ale po nějaké době oblačnost opět zmizela a bylo možné pokračovat. Podmínky se zhoršily až k ránu, kdy vyšel Měsíc a svým jasem přezářil slabší objekty na obloze. Přesto poslední pozorovatel končil až v půl čtvrté (všechny zde udávané časy jsou ve středoevropském letním čase – SELČ). Noc byla velmi bohatá na spad rosy, a i když se zapisovatel snažil manipulovat s protokoly co nejšetrněji, stejně jeden z nich roztrhl. Naštěstí údaje zůstaly čitelné, takže k žádné ztrátě dat nedošlo.

V následujících tabulkách naleznete pouze souhrnná data za jednotlivé noci.

Jasná byla i následující noc (1./2. srpna), a tak se samozřejmě  pozorovalo. Počet pozorovatelů stoupnul na pět, zapisovatelé byli opět dva. Protože tuto noc se neobjevila žádná oblačnost a doba pozorování byla delší, vzrostl i počet zaznamenaných meteorů. Jediným rušivým faktorem se stal až k ránu Měsíc, ale i ten vyšel později než minulou noc a proto rušil méně. Končilo se stejně jako předchozí noc – v  půl čtvrté. Zajímavé je, že počet Perseid stoupnul jen o necelá tři procenta, ale více než na dvojnásobek se zvýšil počet meteorů, u kterých pozorovatelé uvedli rojovou příslušnost ke komplexu rojů AQR. Přitom většina rojů, náležících k tomuto komplexu, měla již mít po maximu. Je pravděpodobné, že zde došlo ke špatné identifikaci rojů.

A jak se říká „do třetice všeho dobrého“, i noc z pátku na sobotu (2./3. srpna) se povedla a tak mohli meteoráři opět vyrazit zalehnout na hřiště. Obloha vydržela až do rána bez jediného mráčku a po celou noc bylo velmi teplo. Navíc nezvykle téměř nepadala rosa, takže pozorovatelé ani protokoly nenavlhly jako v předchozích nocích. Tentokrát se do sledování meteorů zapojily dvě skupiny,  jedna se čtyřmi pozorovateli, druhá se třemi. Byli v nich tři úplní nováčci, kteří pozorovali poprvé, takže jejich výsledky nebyly zaslány k dalšímu zpracování. V tabulkách však jejich data zahrnuta jsou. Kvůli tomu, že někteří zaznamenali jen málo meteorů, je celkový počet poměrně nízký. Zapisovatelé se tuto noc vystřídali tři. Počty Perseid opět nepatrně stouply, kdežto počet meteorů, přiřazených k AQR, mírně klesl. Ve světle těchto výsledků to vypadá, že možná první noc byl jejich počet podhodnocen.

Po této trojici jasných nocí následovaly dvě zatažené, jedna z nich byla dokonce vyplněna prudkou bouří s extrémní frekvencí blesků, takže se samozřejmě astronomické objekty pozorovat nedaly. Počasí se zlepšilo až v pondělí a tak se 5./6. srpna uskutečnila čtvrtá pozorovací noc. Pozorovací podmínky byly velmi dobré, jedinou poněkud rušivou skutečností se staly záblesky od vzdálené bouřky, jejichž intenzita byla největší nad jihovýchodním obzorem. Tentokrát byla sestavena jen jedna meteorářská skupina, která však byla poměrně rozsáhlá. Vystřídalo se v ní celkem sedm pozorovatelů a tři zapisovatelé. Z výsledků je patrné, že Perseidy měly stále větší zastoupení a naopak počet meteorů AQR i sporadických klesal. Pozorování obohatil další roj – kappa Cygnidy, jehož aktivita začala 3. srpna. Tuto noc se pozorovalo rekordně dlouho, protože poslední pozorovatelé skončili až se svítáním, deset minut po čtvrté hodině ranní.

Po této noci se na dlouhou dobu zatáhlo, a i když se občas objevily hvězdy, nikdy nebyly tak dobré podmínky, aby se mohlo začít pozorovat. Až těsně před koncem Expedice 2013, v noci ze soboty na neděli (10./11. srpna),  se nebe rozjasnilo na delší dobu, a tak se mohli meteoráři naposledy vydat na „lov padajících hvězd“. Protože maximum Perseid mělo nastat už za dva dny, očekávaly se vysoké frekvence, a proto se do pozorování zapojili prakticky všichni účastníci Expedice. Vytvořili tři skupiny, ve kterých bylo třináct pozorovatelů a tři zapisovatelé. Tentokrát se bohužel muselo skončit předčasně, protože po 23. hodině se na oblohu nasunula oblačnost a už na ní setrvala. Tuto noc již Perseidy tvořily více než polovinu všech zaznamenaných meteorů, ostatní roje měly podobnou frekvenci jako předchozí pozorovací noc. Pouze počet sporadických meteorů se snížil, což mohlo být způsobeno tím, že méně zkušení pozorovatelé se snažili přiřadit téměř všechny meteory nějakému roji. Také se objevily meteory, u kterých nebyla určena rojová příslušnost. Naštěstí to byly jen tři případy.

V následujícím grafu naleznete vývoj celkové frekvence meteorů během Expedice 2013. Protože pozorovatelé se během jednotlivých nocí měnili a byli mezi nimi jak zkušení meteoráři, tak i úplní nováčci, lze těžko získat nějaký spolehlivý výsledek. Spíše se jedná o zajímavé porovnání jednotlivých meteorářů. Protože pozorovací podmínky měli všichni prakticky stejné, lze občas značné rozdíly připsat na vrub různé kvalitě zraku, rozdílným zkušenostem, schopnosti se soustředit a podobným faktorům. Uváděná frekvence není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách.

V následujících pěti grafech je zachyceno procentuální zastoupení sledovaných  rojů, komplexů rojů, sporadických meteorů a meteorů s neurčenou rojovou příslušností během jednotlivých pozorovacích nocí. Zde je nutné upozornit, že se jedná vždy o celkové výsledky za danou noc, ve kterých jsou zahrnuti všichni pozorovatelé, což způsobuje, že grafy jsou zatíženy řadou chyb. Jak již bylo zmíněno výše, každý pozorovatel byl jinak zkušený a pozorný, mohl pozorovat jinou dobu, sledovat poněkud jinou část oblohy a měl jinak citlivé oči. Samozřejmě je také nutné vzít v potaz, že určité množství meteorů má špatně určenou rojovou příslušnost.

Z grafů je vidět, jak se postupně zvětšovalo zastoupení Perseid (PER) na celkovém  počtu napozorovaných meteorů. První tři noci se pohybovalo mezi 24 až 30 procenty, čtvrtou již tvořilo téměř 45 procent a poslední přesáhlo polovinu všech zaznamenaných meteorů. Bohužel samotné maximum nastalo až po skončení Expedice 2013, takže nemohlo být zachyceno. Problematický se jeví komplex rojů AQR, jehož aktivita se měla spíše snižovat. Přesto jejich zastoupení po první noci, kdy bylo kolem 11 procent, stouplo přibližně na dvojnásobek, aby se později opět snížilo. Zde je pravděpodobné, že někteří pozorovatelé rojovou příslušnost k tomuto komplexu určovali špatně, zejména pak první pozorovací noc. Kappa Cygnidy (KCG) byly zaznamenávány jen dvě noci a za tu dobu jejich počty stouply jen nepatrně. Počty sporadických meteorů klesaly v souladu s tím, jak vzrůstala frekvence Perseid a také je ovlivnil začátek činnosti kappa Cygnid. Od první noci, kdy tvořily téměř dvě třetiny všech záznamů, jejich počet na konci Expedice poklesl na 21 procent.

Celkem se pozorování meteorů na Expedici 2013 aktivně zúčastnilo 17 meteorářů, kteří dohromady uskutečnili 32 pozorování a za čistý čas 81 hodin a 41 minut pořídili 1 285 záznamů. Z toho bylo 522 (40,6 %) Perseid, 214 (16,7 %) náleželo ke komplexu AQR a 80 (6,2 %) bylo kappa Cygnid. Sporadických meteorů pozorovatelé zachytili 469 (36,5 %). Nejjasnější zaznamenaný meteor měl jasnost -3 mag, nejslabší pak 5 mag. Nejaktivnější pozorovatel byl Václav Kalaš, který pozoroval 1 114 minut, tj. 18 hodin a 34 minuty. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byli Lukáš Winkler (890 minut) a David Prudek (511 minut). V počtu meteorů byl nejlepší Václav Kalaš, který jich zaznamenal 355, následoval Lukáš Winkler (312) a David Prudek (113). Václav Kalaš sledoval meteory pět nocí, David Prudek a Lukáš Winkler měli čtyři a Jiří Příbek s Ditou Větrovcovou o jednu méně – tři. Ostatní pozorovali jen dvě nebo jednu. Ze zpracování byla vyřazena celkem čtyři pozorování od začínajících pozorovatelů, která neměla dostatečnou kvalitu. Jednalo se dohromady o 680 minut čistého času a 102 meteory. Další tři meteory byly vyřazeny kvůli chybějící rojové příslušnosti. Celkový přehled pozorování naleznete i v Excelové tabulce.