V pátek 7. září brzy ráno dle světového času byla vypuštěna raketa Minotaur V nesoucí novou měsíční sondu, jež bude mít za úkol zkoumat velmi řídkou atmosféru Měsíce. Start se konal nezvykle v malém středisku zvaném Wallops Flight Center ve Virginii v USA, které doposud nevypustilo žádnou sondu dál než na oběžnou dráhu kolem Země. Tato lokalita zároveň umožnila sledovat start rakety i z New Yorku či Washingtonu D. C., čehož lidé v hojné míře využili.
Hlavní cíle sondy LADEE, jejíž jméno je tvořeno zkratkou slov „Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer“, jsou dva. Jedním je otestování zcela nového komunikačního zařízení na bázi infračerveného laseru, které by mělo umožnit až 6× rychlejší přenos dat než stávající rádiové systémy. Toto řešení by se výhledově mělo používat na dalších sondách, a tím umožnit posílat více obrázků ve vysokém rozlišení, nebo dokonce 3D videa.
Druhým úkolem bude zkoumání řídké atmosféry Měsíce a mimo jiné i vysvětlení záře nad obzorem, kterou pozorovali už astronauté misí Apollo a před nimi i robotické sondy v 60. letech. Tato záře je velmi pravděpodobně způsobována částicemi nad povrchem Měsíce, což by měl právě LADEE potvrdit. Dále by měl zkoumat, z čeho je tato atmosféra tvořena. Toho bude dosaženo chytáním částic nad povrchem Měsíce v různých výškách a sesbíraný obsah pak bude podroben chemické analýze. Pozornost pak bude upřena především na vodní částice a sloučeny obsahující hydroxylovou skupinu. Při této činnosti se sonda dostane i pouhých 20 km nad povrch. Tento výzkum by mohl přinést informace i o tom, jakým způsobem se částice nad měsíční povrch dostávají.
Těleso sondy váží 383 kg, na výšku měří 2,4 metru a v průměru 1,4 metru. Po celém obvodu jsou pak umístěny solární panely. Toto řešení má zajistit jednoduchost a flexibilitu letu, protože světlo bude na panely dopadat téměř v jakékoliv poloze, a není potřeba sondu natáčet směrem ke Slunci. Cena projektu činí asi 280 milionů amerických dolarů.
Celá mise je ovšem přelomová nejen v použití laserové komunikace. Jedné se o vůbec první ostré nasazení sondy postavené na základě tzv. „Modular Common Spacecraft Bus“. Pod tímto názvem se skrývá modulární platforma umožňující levnější lety tím, že na ní lze postavit různé typy sond jen výměnou rozličných komponent. Tím kosmický průmysl napodobuje praxi dnes již velmi častou například ve výrobě automobilů, kdy lze na stejné platformě postavit různě velká auta se širokou paletou motorů, převodovek nebo i typů náprav.
Další premiérou byl start rakety Minotaur V, jejíž první ostrý start byl právě tento se sondou LADEE na palubě. Jde v podstatě o Minotaur IV s přidaným pátým stupněm a její nosnost činí až 630 kilogramů v případě letu na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze, 437 kg pak v případě translunární dráhy.
Let byl zahájen třemi oblety kolem Země po protáhlé dráze s apogeem ve vzdálenosti přes 270 tisíc kilometrů. Po třech obězích, tedy asi 6. října, by si sondu měl po řadě manévrů převzít Měsíc. První komplikace však nastala už během startu, když se sonda oddělovala od horního stupně rakety. Byl zaznamenán zvýšený elektrický proud v setrvačnících, které se snažily eliminovat rotaci sondy po odpojení. Následkem této nečekané situace se z bezpečnostních důvodů setrvačníky vypnuly. Naštěstí se nejednalo o zásadní problém a již druhý den bylo oznámeno, že vše běží tak, jak má. Příčina byla dle oficiálního prohlášení v chybně nastaveném limitu pro ochranu setrvačníků. Sonda samotná je naštěstí zcela v pořádku. Mise navíc v časovém plánu počítala s řešením nečekaných problémů, čili se nestalo nic, co by zkomplikovalo plnění vědecké programu. Při zmínění problémů se setrvačníky se mnohým z vás jistě vybaví zásadní porucha u sondy Kepler, kvůli které musela být mise zrušena a momentálně se pro sondu vymýšlí náhradní program. Ironií je, že Kepler i LADEE mají původ ve stejném výzkumném středisku – Ames Research Center.
Setrvačníky společně s malými manévrovacími motory zajišťují správnou orientaci sondy ve vesmíru. Zásoba paliva pro motory je však omezená a limituje délku trvání mise, které je stanoveno na 160 dní. Z toho 60 dní zaberou jen samotné přípravné akce, vědecká mise tedy bude trvat pouze zbylých 100 dní. Svůj život pak sonda ukončí roztříštěním o měsíční povrch.
