Tento program nabízí finanční odměny pro firmy za splnění dílčích vývojových stupňů, které v konečném výsledku povedou ke vzniku soukromého dopravního prostředku, který dopraví lidskou posádku na nízkou oběžnou dráhu, potažmo k ISS.
Konkurenty Dream Chaseru jsou lodě Dragon od společnosti SpaceX a CST-100 od společnosti Boeing. Zatímco SpaceX by měl pro vynesení Dragonu využívat vlastní raketu Falcon 9, zbylé dvě lodě spoléhají na služby rakety Atlas V.
Současnému exempláři Dream Chaseru se říká ETA (Engineering Test Article), jde tedy o testovací kus a hraje podobnou roli, kterou při vývoji známého amerického raketoplánu Space Shuttle zastával prototyp Enterprise. První testy proběhly v minulých měsících na letištích v Coloradu a Kalifornii. Testování probíhalo jak na zemi, kdy byl prototyp tažen po ranveji autem, tak ve vzduchu za pomoci vrtulníku Erickson Air Crane, pod kterým Dream Chaser visel. Kromě těchto zkoušek, ověřujících jednotlivé systémy, byl zařazen i test přiblížení a přistání. Ten spočíval v tom, že se malý raketoplán ve výšce necelých čtyř kilometrů odpojil od vrtulníku a následně měl již zcela samostatně v automatickém režimu za necelou minutu doplachtit k ranveji a přistát.
Při přistávání se využívá i nezvyklý prvek, kdy se v přední části místo kol používá lyže. Takové řešení je mnohem jednodušší a především lehčí, než klasický podvozek s koly. Ten je pak zcela tradičně použit v zadní části raketoplánu a kvůli poruše byl právě on příčinou nehody, která udělala nehezkou tečku za jinak zcela bezproblémovým průběhem testů. Pravděpodobně v důsledku neotevření dvířek levého podvozku letoun po dosednutí v rychlosti přibližně 300 km/h sklouzl z ranveje do písku v okolí, údajně se i přetočil a utrpěl jistá poškození. Lze považovat téměř za zázrak, že ta byla klasifikována jen jako kosmetická a nejspíše opravitelná. Prostor pro posádku zůstal zcela neporušen. Příčina havárie však ještě oznámena nebyla. Zajímavostí je, že raketoplán nebyl osazen vlastním podvozkem, se kterým se do budoucna počítá, ale zatím ještě podvozkem převzatým z letadla F-5.
I přesto, že se testovací proces může kvůli nešťastnému konci jevit jako neúspěšný, opak je pravdou. Vývojáři jsou nadšeni ze slibně vypadajících dat, která obdrželi z telemetrie při letu a závěrečný incident označují jen jako nepodstatný smolný okamžik, který nijak neznehodnocuje kvality letounu. Naopak se již pracuje na stavbě dalšího prototypu přímo pro vesmírné lety a tento dílčí nezdar by neměl nijak ovlivnit další kroky společnosti. První lety s posádkou jsou pak plánovány na rok 2017.
