V minulosti již k Měsíci byly z Číny vypuštěny dvě družice. V říjnu 2007 družice Čchang E-1 a v říjnu 2010 Čchang E-2. Obě prováděly detailní průzkum a fotografování povrchu. Nyní třetí umělé těleso, sonda Čchang E-3 s vozítkem Nefritový králík (čínsky Jü-tchu), přistála na měsíčním povrchu. Pojmenování pochází z názvu mytické čínské bohyně Měsíce. Mise se stává další, mnohem sofistikovanější fází čínského průzkumu Měsíce.
Mise byla zahájena v neděli 1. 12. 2013 večer v 18:30 SEČ, kdy se z čínského kosmického střediska Dlouhý pochod odpoutala nosná raketa Mare Imbrium. Ta vynesla sondu Čchang E-3 i s vozítkem. K Měsíci sonda dorazila po necelém týdnu 6. 12. 2013. Následoval úspěšný přistávací manévr na severozápadním okraji Moře dešťů (Sinus Iridium), v oblasti blízko Zálivu duhy (Spirit). Čína se tak stala třetí zemí (po USA a bývalém SSSR), které se povedlo na Měsíci měkké přistání. Po kontrole systémů bylo rozhodnuto, že robotické vozítko může sondu opustit a zahájit samostatný průzkum.
Čínské vozítko svým vzhledem vzdáleně připomíná robotizovaná vozítka Opportunity a MER z amerického programu spektrometry. Má šestikolový podvozek, který umožňuje pohyb roveru rychlostí až 200 m/hod. a zdolávat svahy se sklonem 30 stupňů. Hmotnost vozítka dosahuje asi 120 kg. Ve výbavě vozítka jsou kamery, radar, Evropská kosmická agentura a také dvojice mechanických ramen. Ta budou zajišťovat mechanické činnosti jako je sběr vzorků měsíční horniny a půdy, vrtné sondy do povrchu Měsíce a následný chemický rozbor získaných vzorků. Energii bude vozítko získávat ze solárních panelů, které jsou instalovány v horní části paluby. Komunikovat bude pomocí anténního systému. Ke komunikaci s řídícím střediskem bude např. využívána i 35metrová anténa ve Španělsku, takže na tomto programu se částečně podílí i ESA (poprvé). Vizuálně je vozítko zabarveno do zlaté barvy (to je v Číně velmi ceněná barva), kterou tvoří tepelně izolační fólie.
Mateřská sonda bude provádět lokální vědecký průzkum v místě přistání po dobu asi jednoho roku. Vozítko Nefritový králík, které bezpečně opustilo po speciální kolejnicové rampě lůno přistávacího modulu, a již vytvořilo v měsíčním prachu koleje svými koly, bude provádět samostatný průzkum. Na své cestě bude fotografovat, měřit, sbírat vzorky lunární horniny a půdy. Na Zemi již dorazily i první fotografie měsíční krajiny a měla by dorazit i vzájemná fotografie obou zařízení. Robotický modul má předpokládanou životnost kratší. Měl by fungovat alespoň čtvrt roku.
Čína pokračuje ve svém velmi ambiciózním kosmickém programu. V minulosti se jí podařilo dostat do kosmu člověka ( v roce 2003) a do budoucna se chce pokusit o vyslání posádky na Měsíc a později zde vybudovat i základnu. Uvidíme, zda se jí to podaří.
