Zatmění Měsíce
V průběhu roku sice nastávají hned dvě úplná zatmění Měsíce (15. dubna a 8. října), ale bohužel ani jedno z nich nebude z našeho území pozorovatelné.
Zatmění Slunce
Zde je situace obdobná. Zatmění Slunce nastanou také dvě (29. dubna prstencové a 23. října částečné), ale žádné z nich nebudeme moci z České republiky spatřit.
Meteorické roje
Pozorovatelnost hlavních meteorických rojů v příštím roce bude poměrně dobrá. Jedinou vadou na kráse jsou velmi nepříznivé pozorovací podmínky srpnových Perseid, jejichž maximum nastává pouze dva dny po úplňku. Na druhou stranu pravděpodobně nejsilnější meteorický roj vůbec, lednové Quadrantidy, budou mít pozorovací podmínky naprosto ideální. Měsíc ve fázi jen dva dny po novu nebude vůbec rušit a maximum, které je u Quadrantid obzvláště ostré (řádově několik hodin), je předpovězeno na 3. ledna ve večerních hodinách okolo 20:30 SEČ. Za předpokladu jasné oblohy se bude zcela jistě jednat o velice efektní podívanou. Maximální zenitové frekvence značně kolísají mezi 60 a 200 meteory za hodinu.
Z dalších meteorických rojů budou mít dobré podmínky také říjnové Orionidy (Měsíc v novu), listopadové Leonidy (Měsíc po poslední čtvrti) a prosincové Geminidy (Měsíc v poslední čtvrti). U Leonid neočekáváme žádná výrazná maxima.
Zákryty planet Měsícem
Co se týče zákrytů konjunkcím Měsícem, nebudeme bohužel moci příští rok z našeho území spatřit žádný. V průběhu roku dojde ale alespoň k několika zajímavým Jupitera a Venuše. Asi nejzajímavější bude konjunkce dalekohledů 18. srpna v ranních hodinách. Obě planety budou vycházet nad obzor okolo půl páté ráno, kdy je bude od sebe dělit vzdálenost jen okolo čtvrtiny stupně, což je vzdálenost dostatečně malá na to, aby se obě planety vešly do zorného pole většiny Saturnu s Měsícem. Jasnost Jupiteru bude -1,3 mag a Venuše -3,3 mag.
Zajímavé budou i některé konjunkce Saturnu s Měsícem. K nejzajímavějším dojde 21. března mezi 3. a 4. hodinou ranní a 31. srpna ve večerních hodinách. Při první z nich budou od sebe obě tělesa vzdálena asi 45´, při druhé konjunkci v srpnu pak ještě asi o třetinu méně.
Viditelnost planet
Rok 2014 bude rozhodně rokem Jupiteru, jelikož v tomto roce dosahuje planeta v dlouhodobém období nejvyšší deklinace. Opozice nastává 5. ledna a v tuto noc nalezneme při kulminaci planetu ve výšce přes 60° nad obzorem.
Další planetární událostí příštího roku bude opozice Marsu, ke které dojde 8. dubna. Nebude se ovšem jednat o opozici příliš příznivou. Planeta bude mít nízkou deklinaci (vystoupí maximálně do výšky asi 30° nad obzor) a její vzdálenost od Země bude poměrně velká. Ve větších amatérských dalekohledech Mars spatříme jako kotouček o průměru okolo 15″ a za příznivých podmínek zahlédneme i některé detaily na povrchu.
Pozorovací podmínky planety Saturn se společně s tím, jak planeta rok od roku po ekliptice klesá, zhoršují. V opozici bude Saturn 10. května, ale kvůli nízké poloze planeta vystoupí maximálně do výšky okolo 25° nad obzor. Saturnovy prstence se z našeho pohledu rok od roku stále více rozevírají a tento trend bude pokračovat až do roku 2017.
Pozorovací podmínky Venuše budou v roce 2014 průměrné. Nejlépe ji budeme moci pozorovat na jaře, jelikož 22. března se planeta bude nacházet v největší západní elongaci (46,6°). Nalezneme ji až do začátku září vždy na ranní obloze jako Jitřenku. V následujících měsících zmizí v záři Slunce a bude již na noční obloze nepozorovatelná.
Největší západní elongace Merkuru nastává příští rok podobně jako u Venuše také v březnu, tentokrát 14. března. V ranních hodinách spatříme tuto planetu s jasností 0,5 mag nízko nad obzorem, nedaleko od něj se bude nacházet v tu dobu i Venuše.
