Íránská média ohlásila, že v sobotu 14. prosince proběhl let kosmické rakety Pajohesh, neboli Výzkum, první íránské rakety na kapalné pohonné hmoty. Ve vynesené kapsli byla opička Fargam. Její jméno by šlo přeložit jako Nadějný, či Slibný. Během balistického letu kapsle dosáhla výšky 120 km a 15 minut po startu úspěšně přistála na padácích zpět na zemi. Podle oficiálních informací je tento let dalším významným krokem na cestě k íránským letům s lidskou posádkou.
Opička Fargam patří k druhu Makak rhesus (lat. Macaca mulatta) z čeledi kočkodanovitých. Jde o druh, který se vyskytuje ve velké oblasti dálného a středního východu a je běžný i v Íránu. Často se využívá pro laboratorní pokusy. Do běžného podvědomí asi nejvíce pronikl díky zkratce Rh faktor, jež znamená Rhesus faktor a jde o jedno ze dvou nejdůležitějších rozlišení krevních skupin, objevené v roce 1940 právě u makaků rhesus. Opička váží 3 kilogramy a měří asi 56 centimetrů. Podle íránských vědců by při dalším letu měla letět již větší opice, či jiné zvíře.
K letu byla použita poprvé raketa na kapalné pohonné hmoty. Její rychlost byla přibližně poloviční, než u předchozího letu, který se uskutečnil v lednu tohoto roku, s raketou na tuhé pohonné hmoty. Nižší rychlost a možnost lepší regulace tahu rakety je pro lety s živými tvory výrazně bezpečnější a přijatelnější, protože není dosahováno příliš vysokého přetížení vlivem velkého zrychlení. Navíc kapsle s Fargamem byla vybavena tlumičem rázů a řadou přístrojů pro sledování životních funkcí i chování opičky během celého letu. Neoslabený apetit Fargama po přistání následně jasně potvrdil, že opička let přečkala v pořádku.
Kosmický program je pro Írán zdrojem národní hrdosti a současně jedním z hlavních důvodů, proč je vnímán jako technologické centrum spojující islámský svět a rozvojové státy. Některé vyspělé státy však hledí na Íránský kosmický program s obavami, že by mohl být zneužit k vytvoření raketových nosičů s dlouhým doletem, vybavených jadernými hlavicemi. Ani při tomto startu nebylo zveřejněno, odkud raketa startovala. Nejspíše byl použit velký startovací komplex blízko Semnanu, asi 200 km východně od Teheránu.
Kromě pilotovaných letů má Írán v plánu také vypuštění satelitu pro monitoring přírodních katastrof v oblastech ohrožených zemětřeseními. Dále také chce posílit telekomunikace a vojenské zpravodajství nad svým regionem.
