Jupiter se 5. ledna 2014 ocitl přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce, v takzvané opozici. Tím pádem, pomineme-li odchylky dané eliptickými drahami, je v nejbližší možné poloze k Zemi. Během tohoto období je tedy ideální čas pro namíření dalekohledů na tohoto plynného obra.
Pro pozorování je i výhodné roční období. Ne z hlediska teploty, která obzvlášť v noci může být odrazující, nýbrž kvůli tmě. Kolem letního slunovratu u nás vůbec nenastává astronomický soumrak, což znamená, že Slunce neklesne víc než 18° pod obzor. Následkem toho je obloha poněkud světlá, což zhoršuje kontrast obrazu. Naopak v zimě se nám dostane relativně tmavé oblohy již v brzkých večerních hodinách. Dobrou pozorovatelnost Jupiteru dále vylepšuje výška nad obzorem přesahující v kulminaci 60°, čímž jsou zredukovány negativní vlivy atmosféry. Při pohledu k obzoru totiž pozorujeme přes mnohem větší masu vzduchu, než když zamíříme oči k nadhlavníku.
Jupiter je zřejmě nejvděčnější planeta pro pozorování dalekohledem. I přes značnou vzdálenost od Slunce, která je přibližně pětinásobná proti Zemi, má díky své velikosti značný úhlový průměr. Ten překonává už jen Venuše se svými 66″ v největším přiblížení k Zemi, nicméně ta je v té době zákonitě na denní obloze. Jupiter, který je na rozdíl od Venuše vnější planetou, svého největšího přiblížení dosahuje na noční obloze s maximálním úhlovým průměrem 50″. Kromě toho, na Venuši se nevyskytují žádné výraznější atmosférické útvary, jaké můžeme vidět u Jupiteru. A to ani nemluvíme o podívané, kterou nám poskytují Jupiterovy měsíce.
Zřejmě vůbec nejznámější útvar na Jupiteru je Velká rudá skvrna. Jedná se o velkou anticyklonu oválného tvaru, která, ač se v průběhu času mění, na Jupiteru existuje minimálně od 17. století, kdy byla poprvé pozorována. Momentálně by měla být viditelná i v menším astronomickém dalekohledu. Kromě toho jistě nepřehlédnete dva nejvýraznější pásy oblačnosti.
K vidění čtyř největších měsíců, nesoucích jména Io, Europa, Ganymed a Kallisto postačí i běžný binokulár. K bližšímu sledování s měsíci spojených jevů už je zapotřebí větší dalekohled. Měsíce obíhají v rovině Jupiterova rovníku a během svého pohybu po orbitě je můžeme sledovat v různých pozicích. Lze pozorovat, jak se schovávají za Jupiter, nebo jen do jeho stínu, kdy náhle zmizí ještě dříve, než se dotknou kotoučku planety. Dechberoucí pohled je pak na stíny, které vrhají měsíce přímo na Jupiter. I hypotetičtí obyvatelé Jupiteru by tak mohli pozorovat zatmění Slunce.
Planetu Jupiter nyní naleznete v souhvězdí Blíženců, jako bezkonkurenčně nejjasnější objekt v okolí. Vychází přibližně se západem Slunce, kulminuje o půlnoci a zapadá s východem Slunce.
Hvězdárna a planetárium Plzeň v zimním období pravidelná veřejná pozorování nepořádá, neváhejte však s využitím jiných příležitostí pro spatření Jupiteru v dalekohledu.
