Pan docent Kleczek byl naším nejvýznamnějším slunečním fyzikem uznávaným nejen u nás, ale i v zahraničí. Zabýval se i popularizací vědy a měl rozsáhlé encyklopedické znalosti, a to nejen z oboru astronomie.
Byl také dlouholetým významným vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, který významně ovlivnil směrování československé, a po rozdělení státu české astronomie. V minulosti pracoval různě po světě, v USA i jinde. Přednášel na Karlově univerzitě v Praze, kterou v minulosti vystudoval. Kromě jiného působil ale i na univerzitách mnoha dalších zemí světa. Stal se také prezidentem komise pro výuku astronomie při Mezinárodní astronomické unii. Založil a po dobu asi dvaceti let vedl Mezinárodní školu pro mladé astronomy při UNESCO a Mezinárodní astronomické unii.
V České astronomické společnosti (ČAS) byl prohlášen čestným členem. Jako dosud jediný se stal dvojnásobným držitelem ceny Littera Astronomica (poprvé v roce 2002, podruhé v roce 2011), kterou ČAS uděluje jako ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v České republice. Dále mu byla udělena Cena Františka Nušla, kterou rovněž uděluje ČAS. Tato cena je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Jeho jméno nese i planetka (2781) Kleczek, která byla objevena na hvězdárně na Kleti.
Pan docent Kleczek patřil nejen mezi velmi vzdělané, ale i mezi mimořádně pracovité lidi. O tom svědčí celá řada vědeckých prací převážně z oboru sluneční fyziky. Je autorem několika monografií a učebnic. Jedna z nich je třeba Plazma ve vesmíru a laboratoři. Napsal také řadu knih určených široké veřejnosti. Mezi velmi úspěšné publikace patří např. knihy Vesmír kolem nás, Vesmír a člověk, Slunce a člověk, Velká encyklopedie vesmíru a také známá starší malá knížečka Naše souhvězdí. Je také autorem mimořádného rozsáhlého díla s názvem Space Sciences Dictionary, což je čtyřsvazkový šestijazyčný slovník astrofyziky. Jeho předposlední knihou je publikace Život se Sluncem a ve vesmíru. Ta vyšla v roce 2011. Měl rozepsánu ještě další knihu, tu však již bohužel nedokončil.
Široká veřejnost se s ním mohla setkat díky jeho zajímavým přednáškám. Na ty se nedá zapomenout, neboť pan docent měl nevšední nadšení a charizma. Přednášky patřily mezi vynikající. Většina z nich byla zaměřena na Slunce a jeho fyziku, využití sluneční energie apod. Nevyhýbal se ale ani jiným vesmírným tématům. Při tom se však jednalo o člověka neobyčejně skromného.
Dovolím si uvést vzpomínku na mé první osobní setkání s docentem Kleczkem. Bylo to ještě v sále plzeňského planetária nad Hamburkem na začátku devadesátých let, kdy byl ředitelem Ing. Bohumil Maleček, CSc. V té době jsem měl na starosti tehdejší Klub astronomů – amatérů. Na jednu ze schůzek přišel zcela obyčejný nenápadný starší pán ve flanelové kostkované košili, sametových kalhotách a s pohorkami na nohou. Usedl mezi ostatní členy a já myslel, že to bude nějaký nový člen. Nevěnoval jsem mu pozornost a připravoval si program schůzky. Před jejím zahájením ale přišel tehdejší ředitel Ing. Maleček a oznámil mi, že má vzácného hosta, který by nám rád něco pověděl, a abych program schůzky odložil na příště. A pak nám představil pana docenta Kleczka, který vzápětí začal hovořit. A já s úžasem poznal člověka, kterého jsem do té doby znal pouze z knížek. Povídání bylo naprosto nezapomenutelné. To se nedá popsat, to se muselo zažít. Měl jsem možnost ho slyšet ještě na dalších přednáškách různě po republice i v Plzni. A musím říci, že přednášky byly vždy velmi poutavé, srozumitelné i pro naprosté laiky. Prýštila z nich radost z poznání, byl v nich obsažen i Kleczkův životní elán a optimizmus. A to přesto, že jeho život nebyl zrovna lehký.
Josip Kleczek byl vzácný člověk, který zůstává pro další generace příkladem skromné vědecké osobnosti světového významu. Čest jeho památce.
