Většina pilotovaných letů v roce 2013 souvisela s obsluhou Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Lety ruských zásobovacích Progressů, nové privátní americké projekty i evropské či japonské zásobovací mise, které po vyložení svého nákladu potom vyvážejí vesmírný odpad ze stanice, už se stávají rutinou. Přesto i v této oblasti loni došlo k významným událostem. Poprvé od ukončení letů raketoplánů (STS-135) v roce 2011 přivezl loni v březnu modul Dragon SpX-2 větší množství materiálu ze stanice zpět na Zemi. Oproti obvyklým asi 50 kilogramům, které přivážejí kosmonauti v přistávacím modulu, dopravil Dragon z ISS 1210 kilogramů vadných dílů a výsledků experimentů, na které vědci na Zemi již dlouho čekali. Mezníkem pro privátní americký projekt společnosti Virgin Galactic byl 29. dubna let stroje Space Ship Two, který dosáhl se svými motory výšky 16,5 kilometru a poprvé svojí rychlostí překonal hranicí jednoho machu (dosáhnul 1,2 M).
Jedním z největších neúspěchů loňské kosmonautiky byl výbuch ruské nosné rakety PROTON-M se třemi navigačními družicemi systému Glonass již 15 sekund po startu, kvůli dvěma ze šesti snímačů aktuální polohy rakety, které byly namontovány obráceně, takže dávaly nesmyslné výsledky. „Přestože podle závěrečné zprávy nejdou snímače namontovat obráceně, Rusové tak dva namontovat zvládli,“ komentoval škodu za 135 milionů USD s ostudou v přímém přenosu Milan Halousek.
K největším dramatům ve vesmíru patřil loni druhý výstup do volného prostoru italského kosmonauta Luca Parmitana v jednom týdnu. Právě při druhém výstupu se mu ve skafandru začala hromadit voda, natekla mu do úst, nosu, uší i očí a tak se ve svém skafandru málem utopil. „Druhý kosmonaut Chris Cassidy byl v tu chvíli od Parmitana dost daleko a než se k němu dostal, trvalo to asi deset minut,“ líčil nebezpečnou situaci na ISS Milan Halousek při své přednášce pro Hvězdárnu a planetárium v Plzni. Chris Cassidy ho dotlačil rychle do přechodové komory a poté se posádka po poradě s řídícím střediskem na Zemi snažila rychle Parmitana osvobodit z přilby jeho skafandru. Později se ukázalo, že se nečistotou, zřejmě ze spodního oděvu kosmonauta, ucpal jeden kanálků filtru, který odsává vlhkost ze skafandrů. Stalo se tak i přesto, že kosmonauti již dříve upozorňovali, že tyto otvory jsou ucpávány takovými zbytky oděvu.
V srpnu 2013 představily USA první oddíl kosmonautů, který nebude trénován na lety na nízké oběžné dráze, ale na lety dál do vesmíru – k asteroidům, na Mars atp. Tito kosmonauté by se měli za pár let podívat někam dál do vesmíru. Výcvik takové posádky trvá několik let, takže se dá očekávat, že tito kosmonauti se do vesmíru vzlétnou nejdříve kolem roku 2020.
Pavel Vinogradov se v šedesáti letech stal 31. srpna 2013 nejstarším Rusem ve vesmíru, nejstarším velitelem mezinárodní kosmické stanice i lodi Sojuz a nejstarším kosmonautem, který vykonal kosmickou vycházku. Po téměř půlročním pobytu na ISS se Vinogradovova posádka vrátila na Zemi v polovině září loňského roku. Ovšem celé přistání bylo „naslepo“ – osádka krátce po oddělení od ISS přišla o signál ze všech monitorů, což byla sice záležitost nepříjemná (kosmonauti se například těsně před dosednutím nemohli zapřít před dopadovým nárazem) nikoliv však nebezpečná.
Na situaci, kdy 1. října Američané zavřeli všechny své vládní a státní úřady a organizace, doplatila nejvíce NASA – 97% jejich zaměstnanců bylo na nucené dovolené (jiné státní organizace jich měly na dovolené výrazně méně) a státní zaměstnanci nesměli být na svém pracovišti, což řešili i Karen Nybergová a Michael Hopkins, kteří právě pobývali na ISS. Že by ISS opustili stopem? „Nakonec bylo rozhodnuto, že NASA musí i v této době některé operace vykonávat. To se týkalo i podpory posádky ISS a řízení vozítek Curiosity a Oportunity na Marsu, nebo třeba přípravy startu marsovské sondy Maven,“ komentoval absurdní situaci v USA Milan Halousek.
Na podzim měl v Praze premiéru film Gravitace, který rozdělil diváky na dva tábory: na ty, co říkali, že lepší film neviděli a na ty, co prohlašovali, že větší blbost neviděli. V únoru ale tento film k překvapení mnohých proměnil sedm z deseti nominací na zlaté sošky a stal se tak nejúspěšnějším letošním oscarovým filmem. Možná právě tento film probudí další zájem o poznávání vesmíru a o vesmír jako takový u veřejnosti.
K perličkám loňských kosmo-událostí patří jistě i vydání nové kanadské pětidolarové bankovky s vyobrazením vesmírného manipulátoru nazývaného „Kanadská ruka“, který byl dříve součástí amerických raketoplánů a nyní spolehlivě slouží i na ISS. Podle Milana Halouska je bankovka ale stále špatně k sehnání, neboť si ji na památku schovávají sami Kanaďané.
Rok 2013 byl významný pro Čínu a její kosmické projekty. V létě odstartovala a také úspěšně s thaikonauty na palubě přistála na Zemi čínská kosmická loď Shenzhou-10. Dne 1. prosince odstartovala čínská sonda Chang´e-3 s vozítkem Yutu a 14. prosince úspěšně přistála na Měsíci. Vozítko Yutu opustilo modul a oba stroje se poté na Měsíci vzájemně vyfotografovaly. V lednu 2014 Číňané oznámili, že vozítko Yutu má problémy, v únoru pak, že se sice Yutu probudil z druhé mrazivé měsíční noci (která trvá 14 dní a teplota při ní klesá až na -170oC), ale má nejspíše nevratně poškozeny své pohonné systémy. I přesto tyto problémy se Čína může pyšnit tím, že dobyla našeho vesmírného souputníka jako třetí stát na světě.
Milan Halousek také zmínil některá důležitá výročí a osobní mezníky kosmonautů v roce 2013 – padesáté výročí letu první ženy do vesmíru (Valentina Těreškovová s Vostokem 6 odstartovala 16.6.1963), návrat Karen Nybergové na ISS po mateřské dovolené (první žena, která mezi misemi porodila), nebo udělení nejvyššího amerického vyznamenání Prezidentské medaile svobody prezidentem Obamou Sally Kristen Rideové (první Američanka a celkově třetí žena ve vesmíru). Zatímco nám na Zemi k přivítání Nového roku stačilo jedno cinknutí skleniček, posádka ISS prožila vstup no nového roku 2014 celkem patnáctkrát, protože patnáctkrát překonala datovou hranici na Zemi.
Rok 2014 přinesl dobrou zprávu hned v lednu – USA potvrdili, že budou participovat na ISS až do roku 2024. I na letošní rok jsou plánované lety dalších Evropanů i zásobovací mise. Milan Halousek také pozval všechny zájemce o kosmonautiku na tradiční setkání Kosmos News Party, které se letos bude konat od 25. do 27. dubna v Pardubicích. „Je to setkání amatérů i profesionálů z kosmonautiky, takže vás všechny srdečně zvu,“ pozval všechny posluchače na plzeňské přednášce, kterou pořádala Hvězdárna a planetárium Plzeň, Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Milan Halousek (*1961) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku Kosmos News Party, kterého se pravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V roce 2011 byl jedním z organizátorů projektu Do kosmu s Krtkem, při kterém americký astronaut Andrew Feustel vzal s sebou do vesmíru figurku Krtečka a potom jí dovezl do České republiky.
Související články:
- Raketoplán se chystá na finální misi
- Írán opět vyslal opici na suborbitální dráhu
- Nefritový králík na Měsíci
- Dream Chaser – úspěšný let, neúspěšné přistání
- Kosmické drama
Příští přednáška:
19.3.2014 – prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. – Etudy ze života jedné osamělé hvězdy, aneb Proč jsou hvězdy takové, jaké jsou?
Přednášky probíhají až na výjimky vždy ve středu, dvakrát do měsíce ve Velkém klubu plzeňské radnice.
