Odkud ale začít? Nabízí se jediný „pevný“ bod na naší obloze – pojďme to zkusit odtud. Severní světový pól se nachází v souhvězdí Malého medvěda, kde můžeme najít i několik zajímavých asterismů.
Typickým představitelem těch obecně známých je Malý vůz. Ruku na srdce, kdo z vás používá pro označení této části oblohy její „oficiální“ označení? Bohužel se pak stává, především laické veřejnosti (a novinářům obzvlášť), že považují Malého medvěda a Malý vůz za dvě různá souhvězdí. Až budete příště někoho seznamovat s oblohou, zkuste na to pamatovat! Tento asterismus nebyl ale v historii vždy Malým vozem, či Malou naběračkou, jak je běžně označován. Ve starověku byl považován za součást sousedního souhvězdí Draka a představoval Dračí křídlo. Toto pojmenování je ale dnes téměř zapomenuto.
Druhým, pouhým okem viditelným asterismem, jsou Strážci pólu – „zadní kola“ malého vozu – hvězdy Kocab (β UMi) a Pherkad (γ UMi). Jedná se o nejjasnější hvězdy kroužící, v současné době, kolem Polárky (a pólu), které tak hlídají jako ovčáčtí psi své stádo. Existuje ale i druhé vysvětlení. Přibližně 1 500 až 300 let před naším letopočtem byly nejjasnějšími hvězdami v blízkosti světového pólu, který strážily. Nezaměňovat s Ukazateli pólu, na ty taky dojde!
K vyhledání dalšího asterismu už musíte vzít do ruky dalekohled. Jeho nalezení je však velmi jednoduché – stačí zamířit na Polárku a její bezprostřední okolí. Vidíte maličko „šišatý“ kroužek o průměru přibližně 50 úhlových minut? Pak jste našli asterismus zvaný Zásnubní prstýnek. Setkat se u tohoto objektu můžete i s označením Diamantový či Polární prstýnek, jehož diamant tvoří Polárka. Její blízkost je bohužel na obtíž při hledání slabších hvězd v kroužku, které mají kolem 11. magnitudy. Při výběru vhodného dalekohledu je nutno k této skutečnosti přihlédnout. Zásnubní prstýnek lze také využít jako pomůcku pro vyhledání severního světového pólu. Tento důležitý bod leží přibližně ve vzdálenosti jednoho průměru prstýnku směrem, kterým z jeho středu ukazuje Polárka.
Hůře viditelným asterismem v souhvězdí Malého medvěda je ramínko. Možná si říkáte, co je to za hloupost. Ramínko je přeci v Lištičce a je velmi známé! Stejně jako doma v šatníku většinou nemáte tuto užitečnou věc jen v jednom kuse, i na obloze máme ramínka dvě. A aby nedocházelo k záměně, to v Malém medvědu se označuje jako Malé ramínko. K jeho vyhledání budete určitě potřebovat větší dalekohled, neboť je složeno z hvězd deváté až jedenácté magnitudy. Na obrázku je vykresleno v „maximalistické“ verzi, většinou je však zobrazováno bez hvězd na obou koncích „tyčky“. V tomto případě se vejde i do zorného pole větších dalekohledů, neboť délka „zkrácené tyčky“ je 15 úhlových minut. Malé ramínko najdete nedaleko hvězdy ε UMi (RA 16h 29m, DE +80º 13´).
Souhvězdí z živočišné říše by slušel také nějaký „zvířecí“ asterismus. V Malém medvědu najdeme hned dva. První představuje známého mořského dravce – žraloka. Najdete ho poblíž spojnic hvězd ε UMi a η Umi, přibližně ve třetině vzdálenosti od druhé uvedené (RA 16h 45m, DE +77 º 50´). Pro jeho vyhledání zvolte vhodný dalekohled, který musí vyhovět dvěma protichůdným parametrům – nejdelší rozměr asterismu je téměř jeden a půl stupně a nejslabší hvězda v prsní (spodní) ploutvi dravce je dvanácté magnitudy.
Podobný dalekohled bude vyžadovat i poslední asterismus. Pokud hledáte něco poměrně velkého a slabého, vyžadujícího velkou fantazii, je vaším favoritem v souhvězdí Malého medvěda další zástupce zvířecí říše – Sněžná sova. Tu najdete nedaleko spojnice hvězd η Umi a γ UMi (RA 16h, DE +74º). Sova má rozpětí křídel více než dva stupně a nejslabší hvězdy jsou dvanácté magnitudy.
Polohu posledních tří popsaných asterismů najdete vyznačenou kroužky v přiloženém obrázku celého souhvězdí.
