Ačkoliv se kosmický dalekohled Kepler z důvodu technické poruchy již skoro rok hledání malých exoplanet nevěnuje, jak jsme vás podrobněji informovali v jednom ze starších článků, nasbíraných nevyhodnocených dat je stále dost. Jedním z nových plodů je exoplaneta Kepler-186f, jejíž objev už byl ověřen i pozemními pozorováními.
Planeta byla objevena ve vzdálena asi 500 světelných let v souhvězdí Labutě, kam byl od svého startu v roce 2009 Kepler namířen. Jedná se o vůbec první potvrzenou exoplanetu velikosti Země, která se nachází v obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, kde by byl potenciálně možný takový život, jak jej známe ze Země.
Mimo to Kepler dosud objevil skoro 1 000 dalších exoplanet, tedy přes polovinu veškerých známých exoplanet, jichž je asi 1 800. K tomu přidal další tisíce kandidátů. Jen několik desítek z nich se ale nachází v obyvatelné zóně. Potíž je v tom, že všechny jsou minimálně o 40 % větší než Země, což zanechává pochybnosti o tom, zda jsou kamenné, či plynné. Teoretické modely totiž hovoří o tom, že rozsáhlá plynná obálka už je možná u planet větších, než je 1,5 násobek průměru Země. Situaci mění právě objev planety Kepler-186f, jejíž průměr je přibližně jen o 10 % větší než zemský, a panuje zde tedy přesvědčení, že se o plynnou planetu určitě nejedná.
Rok by na planetě Kepler-186f měl trvat asi 130 dní, což značí, že je planeta ke své hvězdě mnohem blíže než Země ke Slunci. Přesto se ale Kepler-186f nachází v obyvatelné zóně, dokonce spíše na jejím vnějším okraji, neboť jeho hvězda je červený trpaslík, jenž je méně jasný a chladnější než Slunce. Zároveň by ale planeta měla být dostatečně daleko na to, aby se nedostala do vázané rotace. To znamená, že by, jako je tomu u Měsíce a Země, planeta přivracela k hvězdě stále jednu stranu, což by samozřejmě mělo zásadní dopad na tamější klimatické podmínky. Nevíme však, jestli má Kepler-186f nějakou atmosféru, což je pro stanovení podmínek na povrchu zásadní parametr. Skutečnost, že se planeta nachází v obyvatelné zóně, tedy ve vhodné vzdálenosti od mateřské hvězdy, zkrátka nezaručuje, že skutečně obyvatelná je.
Jak lze vyčíst z písmenného označení planety „f“, tato exoplaneta je již pátá, co kolem dané hvězdy obíhá. Všechny jsou sice také menší než 1,5 násobek průměru Země, ale obíhají extrémně blízko, a jejich podnebí už je tak příliš horké. Nejbližší z těchto planet oběhne svou hvězdu za pouhé 4 dny.
Na úplné dvojče Země, které by obíhalo i kolem hvězdy podobné našemu Slunci, tedy středně velkého žlutého trpaslíka, si ještě musíme počkat. Úkol je to však poněkud složitější složitější, neboť u červených trpaslíků se menší planety hledají snáze než u hvězd typu Slunce. Je to dáno tím, že malá planeta při použití metody přechodu způsobí u menší hvězdy patrnější pokles jasnosti. Tomuto hledání by mělo pomoci vypuštění dalekohledu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) v roce 2017 a nástupce Hubleova kosmického dalekohledu, JWST (James Webb Space Telescope), o rok později.
Podobné články:
- Dvě super-Země v soustave Kepler 62
- 1000 exoplanet 1. část
- 1000 exoplanet 2. část
- Objevena nejbližší exoplaneta
- Exotická exoplaneta CoRoT-7b
- Nová exoplaneta podobná Zemi
