Každý rok můžeme sledovat řadu známých rojů, u kterých se dá vcelku dobře předpovědět období činnosti i jejich frekvence. Občas se u některého z nich objeví nečekané zvýšení počtu meteorů, ale objev zcela nového roje je poměrně vzácný. Když už se tak stane, má obvykle velmi slabou činnost a podaří se jej odhalit jen díky dlouhodobému systematickému pozorování a shromáždění velkého množství napozorovaných dat. Aby se náhle objevil nový roj s vysokou frekvencí, je opravdu mimořádná událost. A právě taková nás možná potká v květnu 2014.
Většina meteorických rojů má jako mateřské těleso kometu a ani v tomto případě to není jinak. Neobvyklou podívanou – pokud samozřejmě vyjdou předpovědi – by nám měla obstarat kometa 209P/LINEAR. Ta byla objevena 3. února 2004 v rámci programu Lincoln Near-Earth Asteroid Research, (LINEAR), který je, jak už napovídá název, zaměřen zejména na vyhledávání a katalogizaci blízkozemních těles. Přísluním prošla naposledy 15. dubna 2009, a protože její oběžná doba je přibližně 5,1 roku, další průchod si zopakuje 6. května 2014.
Finský astronom Esko Lyytinen a jeho nizozemsko-americký kolega Peter Jenniskens vypočítali, že během letošního května Země projde v blízkosti dráhy komety. Ta se zde sice v té době nalézat nebude, ale po její dráze a v jejím okolí se pohybuje velké množství drobných částí, které se z ní časem působením různých vlivů uvolnily.
Konkrétně by se v této oblasti měly vyskytovat částice, „poztrácené“ kometou zejména mezi roky 1898 a 1919, ale zřejmě i v letech předchozích. Podle některých modelů se může jednat o částice uvolněné po roce 1763 a možná dokonce ještě starší.
Výpočty naznačují, že jejich velikost by mohla být řádově v milimetrech, což se při průchodu zemskou atmosférou může projevit jako poměrně jasný meteor. K největšímu přiblížení ke dráze komety dojde 24. května 2014, kdy se má Země dostat do nejhustější části kometárních „drobečků“. Mateřská kometa se k Zemi nejvíce přiblíží o pět dní později, v té době bude její vzdálenost přibližně 8,3 miliónu kilometrů.
A na jak vysoké frekvence se můžeme těšit? Optimisté uvádí, že bychom mohli spatřit až 1 000 meteorů za hodinu, nicméně jiné studie takto vysoké počty zpochybňují a považují je za nepravděpodobné. Střízlivější odhady hovoří o frekvenci 100 až 400 meteorů za hodinu. V každém případě by se mohlo jednat o nejsilnější meteorický roj tohoto roku. Je však nutné počítat s tím, že výpočty jsou založeny na řadě údajů, které jsou pouze odhadnuty a nemusí odpovídat realitě. V konečném důsledku se tak z velkého očekávání klidně může stát velké zklamání. Ani přesný čas maxima nevychází pro Českou republiku příliš vhodně – aktivita by měla vrcholit až za denního svitu, v 9:21 středoevropského letního času (SELČ). Nejlepší podmínky k pozorování tak u nás nastanou těsně před svítáním. V té době již na obloze spatříme i Měsíc, který ale příliš rušit nebude. V Plzni vyjde nad východní obzor těsně před třetí hodinou ranní SELČ a jeho fáze bude čtyři dny po poslední čtvrti. Nejlépe na tom budou pozorovatelé v Severní Americe, kde bude v době maxima ještě noc. Meteory by měly zdánlivě vylétat ze souhvězdí Žirafy.
Podobné články: Co nás čeká letos?, zajímavosti o meteorech
Zdroje:
