Hevelius je pojmenoval na počest polského krále Jana III Sobieského, který ochránil Evropu před vpádem Turků a ubránil před nimi obleženou Vídeň v roce 1683. Kříž, který měl král vytepaný na svém válečném štítě, a který symbolizoval jeho poslání, můžeme nalézt v souhvězdí také. Sobieski navíc finančně pomohl Heveliovi přestavět jeho hvězdárnu v Gdaňsku po katastrofálním požáru 26. září 1679.
Heveliův popis a schéma souhvězdí se poprvé objevilo v srpnu 1684 ve vědeckém časopisu Acta Eruditorum. Hevelius navázal na Edmonda Halleye, který z politických důvodů a ke svému prospěchu šest let předtím vymyslel souhvězdí na počest svého krále (Karlův dub). Následovala další taková souhvězdí (Fridrichova čest, Býk Poniatowského atd.), ale jediný Štít (bez přídavku „Sobieského“) přežil do dnešních dnů.
V čínském hvězdném systému pět nebo šest hvězd v severní části Štítu, včetně alfy, bety a ety Scuti, tvořily souhvězdí zvané „Tianbian“. To představovalo hlavního obchodního úředníka, dohlížejícího na správnou organizaci a fungování trhů. Velká část oblohy západně od Štítu, zahrnující většinu Hadonoše a Hada, byla totiž zobrazena jako tržiště.
Štít leží v jasné oblasti Mléčné dráhy a je poměrně výrazný i přes své malé rozměry. Jeho nejjasnější hvězdy jsou pouze čtvrté velikosti a nejsou nijak historicky pojmenovány, ale souhvězdí obsahuje známou otevřenou hvězdokupu M 11, dobře viditelnou i triedrem (celková jasnost kolem 6 mag). Při pohledu menším dalekohledem může hvězdokupa připomínat hejno letících ptáků v klínovité formaci. Proto se také M 11 někdy přezdívá „Hejno divokých kachen“ nebo „Divoká kachna“.
U nás je souhvězdí nejlépe viditelné v srpnu, kdy se ve večerních hodinách nachází 30° nad obzorem.
